


Volební řež: O čem sním, když náhodou spím? Místo eurem budeme platit máslem
Upřeně sledujeme poslední zářezy volební kampaně 2017.



Upřeně sledujeme poslední zářezy volební kampaně 2017.



Zákazem islámu by se Česko stalo jakousi ortodoxní náboženskou despocií naruby, což by byl u země proslulé počtem bezvěrců historický výkon.



Popíráme veškerý náš kulturní vývoj, který zahrnuje více než jen nás. Odsuzujeme se k existenci papulatého a ignorantského národa uprostřed Evropy.



Dva miliony muslimů vykonává letos pouť do saúdskoarabské Mekky. Letos poprvé jim na dotazy odpovídají z tísňové linky ženy. Je to další krok v jejich vzdělávání a zaměstnávání. Ženy ve většině zatím zůstávají doma a vycházejí ven jen s muži. Království se ale snaží o reformu pracovního trhu. Také proto, aby si lidé zvykli, že zmizí současné příjmy z ropy. Cesta do Mekky je jedním z pilířů islámu a aspoň jednou za život ji má vykonat každý muslim, jemuž to zdraví dovolí.



Proti islámu se vymezují politici a novináři, kteří nemají jiná témata, říká senátor za ČSSD Hassan Mezian. Dodává, že pokud by měl premiér něco proti islámu a muslimům všeobecně, tak by se ho to dotýkalo.



Úřady v Saúdské Arábii zadržely čtrnáctiletého chlapce, který se objevil na hojně sdíleném videu, jak na rušné silnici v saúdském městě Džidda tančí na přechodu pro chodce skladbu Macarena. Chlapec byl obviněn z nevhodného chování na veřejnosti a z ohrožení silničního provozu. Po výslechu na policii byl ale propuštěn bez obvinění. Pětačtyřicetisekundové video bylo natočeno sice loni, ale teď se stalo hitem sociálních sítí. Na sociálních sítích se setkalo s rozporuplnými ohlasy. Zatímco někteří tancujícího kluka se sluchátky na uších označili za hrdinu, jiní ho kritizovali s tím, že podobné výstupy jsou nepřijatelné.



Bývalý francouzský reprezentant Patrice Evra je známý tím, že komentuje prostřednictvím sociálních sítí závažnější témata. Po teroristickém útoku v Barceloně se rozhodl poslat do světa další emotivní vzkaz.



Islám je v Rakousku považován za "mladé náboženství", rozvíjející se víru. Křesťanství je staré náboženství, smrskává se, věřících ubývá.



Úřady odhadují, že celkem odešlo bojovat za radikály z takzvaného Islámského státu (IS) do Sýrie a Iráku asi 700 francouzských občanů. Z nich se vrátilo 271 občanů, je mezi nimi 54 nezletilých a pětina jsou ženy. Všechny navrátilce podle francouzského ministra vnitra Gérarda Collomba vyšetřuje prokuratura a někteří jsou ve vazbě.



Turci žijící v Německu, kteří sympatizují s hnutím duchovního Fethullaha Gülena, mají strach. Odhlašují své děti ze soukromých škol, které hnutí ve Spolkové zemi provozuje. Gülena totiž považuje za svého úhlavního nepřítele turecký prezident Recep Erdogan. Podle něj byl duchovní hlavním strůjcem loňského pokusu o puč. Jeho příznivce považuje za teroristy a v Turecku je nechá zatýkat. Němečtí Turci mají strach, že Erdoganova moc dosáhne až do Evropy.



Peking podnikl další krok, který omezuje práva Ujgurů, muslimské menšiny žijící na západě Číny. Tentokrát zakázal užívání tradičního místního jazyka ve školství. Nejedná se o první podobné opatření ze strany čínské vlády. Už dříve zakázala Ujgurům nosit dlouhé vousy nebo dávat dětem jména vztahující se k islámu. Čína argumentuje bojem proti extremismu, zatímco lidskoprávní organizace protestují.



Velké oděvní firmy čím dál více sázejí na hidžáby. Značka Nike nedávno představila prodyšný hidžáb určený na sport a už od roku 2015 nabízí muslimskou módu i značky Dolce & Gabbana, Uniqlo nebo Burberry. Hidžáb se navíc nyní mnohem častěji objevuje v reklamních kampaních i populárních oděvních firem, jako je H&M a Gap. Módní značky tak cítí příležitost na trhu. Mladé muslimky jsou ochotny za módu utrácet.



Irácké úřady v současnosti zadržují ve vězení v Bagdádu čtyři ženy z Německa. Vládní jednotky je našly po osvobození Mosulu od radikální organizace Islámský stát. Jednou z nich je i šestnáctiletá dívka ze Saska, která se podle německých médií radikalizovala na internetu pod vlivem teroristů.



Týdeník Ekonom přinesl historický exkurz do konfliktních vztahů mezi Evropou a islámským světem. Vedle opakovaných vpádů muslimů na evropský kontinent stojí například křižácká tažení v oblasti východního Středomoří. Novodobé angažmá v zemích jako Afghánistán či Libye má své důsledky i pro vzestup islamistických útoků v Evropě z posledních let.



Muslimové v Česku přerušují kontakty s Čechy, nemají trpělivost pořád vysvětlovat svým přátelům a kolegům v práci, že oni nejsou extremisti a nechtějí odjet do služeb Islámského státu, říká Karel Černý, sociolog a expert na české muslimy z FHS UK. Dodává, že v posledních pěti letech probíhá mezi muslimy velká debata o tom, jestli ženy mají chodit zahalené, nebo ne. Podle něj asi deset procent muslimů v Česku tvoří konvertité. Přistěhovalci se dělí na dvě skupiny, asimilovaní muslimové odhodili kulturu země, odkud pocházejí, nemodlí se pětkrát denně a raději než do Mekky pojedou do Chorvatska k moři. Druhá skupina bojuje s tím, jak přizpůsobit islám a náboženskou praxi českému prostředí.



Nevládní organizace podle nich spolupracují s pašeráky uprchlíků. Protiimigrační hnutí Defend Europe proto samo vypluje na Středozemní moře. Vybralo totiž od lidí dost peněz na vlastní loď. S ní prý nabídne pomoc libyjským pobřežním hlídkám. Chce taky podle svých slov zachránit imigranty v ohrožení života. Převážet je ale bude zpět do severní Afriky, a nikoliv do Evropy.



O menšinách informují média zejména v negativním kontextu. Veřejnosti, která s nimi nemá větší osobní zkušenost, pak může připadat, že nežijí běžný život a jejich jediným údělem je dělat problémy, říká koordinátor projektu HateFree Culture Lukáš Houdek. Více v dalším díle DVTV Apel.



Po propuštění nebo útěku utrpení žen a dívek unesených nigerijskými islamisty z Boko Haram pokračuje. Vláda je na měsíce i roky zavírá do deradikalizačních táborů, kde nemají kontakt s rodinou. Ve vesnicích čelí výhrůžkám sousedů, kteří se jich bojí. Ve společnosti totiž panuje obava, že jim teroristická sekta vymyla mozek, říká reportér německého týdeníku Die Zeit Wolfgang Bauer. Oběti únosů se ale také stávají sexuálními otrokyněmi. Sektě mají rodit nové bojovníky, kteří vyrostou pod vlivem její ideologie. Nikdo prý neví, kolik žen a dětí dnes drží nigerijští islamisté v zajetí. Jisté je, že únosy nikdy neskončily.



Zákaz zahalování muslimek v Belgii je podle Evropského soudu pro lidská práva v pořádku. Podle něj ho lze považovat za "nezbytný pro soužití v demokratické společnosti". Informovala o tom agentura AFP s tím, že soud vycházel ze stejného rozhodnutí, které přijal v případě Francie. V obou zemích platí od roku 2011 zákon zakazující nosit na veřejných místech závoje či šátky zahalující zcela či z velké části postavu a hlavu. Ženy nesmí nosit věci, jako jsou třeba burky (oblečení zakrývající i obličej) nebo nikáby (závoje, které na rozdíl od burek nezahalují oči). Tedy tradiční části oblečení některých muslimek. Kromě těchto dvou zemí obdobná opatření platí lokálně i jinde v Evropě.



Byla to obrovská hysterie, maminky jdou se svými dětmi plavat, někdo to vyfotí a zveřejní ty ženy na Facebooku, celá jejich rodina je vystavena urážkám. Sama bych do akvaparku nešla, bála bych se přesně toho, co se stalo těmto ženám, říká Kateřina Gamal Richterová. Dodává, že kvůli bezpečnosti nejezdí ani MHD, obává se prý toho, co vyprávějí jiné muslimky, které se setkaly s fyzickými útoky třeba v metru. I lidé na ulici prý často mají nepříjemné poznámky.