


Malajsie
Malajsie je volená federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii. Hlavním městem je Kuala Lumpur.



Malajsie je volená federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii. Hlavním městem je Kuala Lumpur.



Nizozemští poslanci schválili zákaz zahalování tváří na veřejných místech. Zákon, který musí ještě schválit Senát, zakazuje úplné či částečné zahalování tváře ve školách, v nemocnicích, v budovách státní správy i ve veřejné dopravě. Pokuta může dosáhnout až 410 eur.



Před mešitou v Brně byla taška s prasečí hlavou. Muslimové považují vepřové za nečisté maso. Policie považuje věc za přestupek, hledá pachatele. Na případ upozornil server Lidovky.cz. Brněnský mluvčí Pavel Šváb řekl, že policie pátrá po člověku, který tašku se zvířecí částí na místo dal. Brněnská mešita už v minulosti čelila několika útokům, například loni v srpnu v ní neznámí útočníci rozbili dvě okna. Použili k tomu železné tyče. Neznámí pachatelé také už dřív rozbili dveře objektu a postříkali fasádu sprejem. Muslimové kvůli obavám z dalších incidentů na objekt nainstalovali bezpečnostní kameru. Oznámení o nejnovějším případu policie přijala v neděli.



Na začátku desetiletí převzal od Čečenska roli líhně teroristů na Severním Kavkaze a v celému Rusku. Dnes je severokavkazský Dagestán relativně klidným místem, kde válka s islamistickými ozbrojenci nebije tolik do očí.



Naděje na vítězství Norberta Hofera v rakouských prezidentských volbách posílily červencové teroristické útoky v Německu. Vzrostla obava z muslimských uprchlíků, kterou kandidát Svobodné strany Rakouska (FPÖ) sdílí a podněcuje.



Na jih od Bagdádu explodovala na benzinové stanici bomba a zabila stovku lidí. K teroristickému útoku se posléze přihlásili džihádisté z organizace Islámský stát. Atentátník odpálil nálože na benzinové stanici, kde v tu chvíli stálo množství autobusů se šíity, kteří se vraceli z oslav svého významného svátku arbaín ve městě Karbalá.



Poslanci ze stran Židovský dům a Izrael, náš domov, kteří zákon navrhli, tvrdí, že není zaměřen proti žádnému konkrétnímu náboženství. Podle deníku The New York Times se v něm ale píše, že "stovky a tisíce občanů trpí denně hlasitými a přehnanými zvuky způsobenými voláním muezzinů z mešit". O tzv. "zákonu o muezzinech" – tedy služebnících mešit, kteří svolávají muslimy k modlitbám – bude brzy hlasovat i parlament.



Ač se to na první pohled nemusí zdát, porážka teroristické organizace Islámský stát je životně důležitá i pro Severní Kavkaz. Právě odsud do Sýrie zamířily stovky radikálů. Vzestup islamismu v Sýrii navíc mnohdy tragicky ovlivnil životy mnoha dagestánských rodin.



Skupina koaličních poslanců chce bránit šíření radikálního islámu. Navrhuje proto, aby zahraniční duchovní museli u nás povinně na školení. Dozvědět se v něm mají o českých hodnotách, právu a zvycích. A to ještě před tím, než začnou v Česku jako kazatelé působit. Povinnost se má týkat všech nově příchozích církevních a náboženských představitelů. Autoři předlohy přiznávají, že je primárně namířená proti rozvoji radikálního islámu u nás. Stanovisko vlády, o kterém budou ministři jednat v úterý, doporučuje návrh zamítnout.



Stát Katar je emirát s prvky absolutistické a konstituční monarchie. Nezávislost získal v roce 1971.



Policie odložila případ advokátky Kláry Samkové, která v květnu na semináři v Poslanecké sněmovně přirovnala islám k nacismu, fašismu a komunismu. Její výroky byly podle zdůvodnění v mezích svobody projevu. Informoval o tom zpravodajský web Českého rozhlasu. Turecký velvyslanec v Praze Ahmet Bigali tehdy označil vystoupení právničky za urážku islámu a společně s dalšími diplomaty opustil na protest seminář. Výroky se zabývali žalobci, kteří případ postoupili policii, i Česká advokátní kancelář. Samková na semináři podle médií řekla, že islám je "státní zločinnou a zločineckou ideologií" a je třeba s ním naložit stejně jako se všemi totalitními režimy, tedy bojovat a zvítězit.



V Nizozemsku v pondělí začal soudní proces s poslancem a předsedou krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geertem Wildersem. Čelí obvinění z diskriminace a podněcování k rasové nenávisti kvůli svým výrokům na adresu marockých přistěhovalců. Obžalovaný proces bojkotuje a na jednání se ani nedostavil. "Je to politický proces a já jsem se rozhodl, že na něm nebudu přítomen," uvedl Wilders. Podle agentury AFP případ otestuje, jak daleko sahají v Nizozemsku hranice svobody slova. Předsedovi PVV hrozí pokuta až 7400 eur (asi 200 000 Kč) a podle AFP až dva roky vězení. Tak přísný trest se ale neočekává. Wilders jakoukoli vinu popírá.



Muslimové si mohou vybrat klidný život, nebo politický, jehož smyslem je přesvědčování ostatních a válka, říká Bill Warner, který studuje politický islám. Zastánci práva šaría se podle něj snaží prosadit tento systém plíživými kroky do západních civilizačních struktur. Dodává, že není pochyb o tom, že islám jsou činy Islámského státu. Odmítá, že by hlásal nenávist, pouze prý mluví o věcech, o kterých jiní mluvit nechtějí.



Na Blízkém a Středním východě se rozhořela novodobá "třicetiletá válka", která jen tak neutichne. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to po zahájení útoku na irácký Mosul tvrdí expert na mezinárodněprávní aspekty vojenských operací a teorie ozbrojených konfliktů Otakar Foltýn.



Pokud se stavíme k uprchlíkům zády, bojíme se jich přijmout pár tisíc, nemůžeme se vymlouvat na křesťanské hodnoty. Evangelíci nám to připomněli.



Karikatury proroka Mohameda mají na Dánsko dopad i po jedenácti letech, ovšem islám a muslimové mají v zemi své místo. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká dánský komentátor a novinář Per Nyholm z deníku Jyllands-Posten. Právě ten v roce 2005 karikatury zveřejnil, a vyvolal tím vlnu protestů v muslimských zemích. Jejich autoři i někteří další novináři dodnes žijí s ochrankou a obavami o vlastní život. Nyholm, který je hostem pražské konference Forum 2000, ovšem odsuzuje i netoleranci vůči muslimům.



Tibetský duchovní vůdce dalajláma v úterý na konferenci Forum 2000 debatoval s ministrem kultury za KDU-ČSL Danielem Hermanem. Dalajláma prohlásil, že jednotlivá náboženství by stejně jako všichni lidé na Zemi měla hledat cestu, jak vedle sebe existovat v míru. "Jsou mezi nimi tak drobné rozdíly, a přesto se nenávidí," litoval dalajláma například sporů mezi šíitskou a sunnitskou větví islámu.



Na 80 000 mužů míří k Mosulu. A ofenziva, která je označována za "matku všech bitev", podle vojenských analytiků znamená začátek definitivního konce teroristické organizace Islámský stát. Dobytí dnes zhruba milionového města s sebou nese nemalá rizika. Může odstartovat další kolo občanské války, do níž budou zataženy i světové velmoci. Navíc se odhaduje, že z Mosulu jen v prvních dnech uprchne až 200 000 civilistů a není vůbec jisté, že se o ně irácké úřady dokážou postarat. Následovat tak může další útěk – do Evropy.



Pařížský prokurátor François Molins se podobně jako další experti obává, že počet útoků, které budou mít na svědomí zradikalizované ženy, postupně poroste. Jejich rolí přitom ještě donedávna bylo pouze se starat o děti a o rodinný krb. Stále častěji ale mají na starosti například logistickou podporu. Francouzi na začátku září zatkli čtveřici žen napojenou na radikální teroristickou organizaci Islámský stát (IS), které plánovaly zaútočit u katedrály Notre Dame a na vlakové nádraží v Paříži.



Parlamentní volby v Maroku vyhrála umírněná islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje (PJD), která uplynulých pět let vedla vládnoucí koalici. Podle agentur AP a AFP to oznámilo ministerstvo vnitra. PJD dosavadního premiéra Abdalláha bin Kiráního po pátečních volbách obsadí ve 395členném parlamentu 125 křesel. Její hlavní rival, Strana autentičnosti a modernosti (PAM), získala 102 mandátů, sdělilo ministerstvo, když oznámilo předběžné oficiální výsledky po sečtení všech odevzdaných hlasů. Do parlamentu se dostalo 12 stran. Strana spravedlnosti a rozvoje volby vyhrála přes nespokojenost se stávající situací ekonomiky. Její představitelé slibují pokračování v ekonomických reformách.