Německé automobilky se teprve včera dohodly na úpravách softwaru více než pěti milionů naftových automobilů tak, aby vypouštěly do ovzduší méně škodlivých emisí. Ani to ale nemusí přinést cílený efekt, tedy zabránění zákazu provozu starších dieselových aut ve vybraných městech. Pro deník Bild to uvedl německý ministr spravedlnosti Heiko Mass.
Deník Süddeutsche Zeitung píše, že "homeopatickými ústupky" se nedá krize kolem emisí zvládnout.
Německý "diesel summit" dotlačil automobilky ke slibu, že sníží emise dusíku u aut s dieselovým pohonem na vlastní náklady. Sociální demokraté kritizují, že se jednání neúčastnila kancléřka Angela Merkelová.
Ze 75 vozů, která nechala testovat nevládní organizace Deutsche Umwelthilfe, dodržely emisní normy jen čtyři. Nejhůře v testech dopadlo Audi A8 L 4.2 TDI.
Správní soud ve Stuttgartu se přiklonil na stranu ochránců přírody, kteří požadují výrazné zpřísnění dosavadních opatření na ochranu ovzduší. Pozorovatelé se shodují, že stuttgartský rozsudek bude rezonovat i v dalších městech jako je Mnichov nebo Berlín, která o částečných zákazech uvažují.
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu dál mírně zlevňovaly. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla do středy o šest haléřů na 29,54 koruny za litr a cena nafty o pět haléřů na 28,42 koruny. Ceny pohonných hmot v republice postupně klesají, jen s menšími výkyvy, již od konce dubna. Nejvyšší jsou stále ceny pohonných hmot v Praze, kde litr benzinu koupí řidiči v průměru za 30,39 koruny a litr nafty za 29,45 koruny. Naopak nejlevněji nakoupí motoristé benzin shodně v Ústeckém a Královéhradeckém kraji, a to za 29,11 koruny za litr. Nafta je nejlevnější v Královéhradeckém kraji, kde stojí 27,73 koruny.
Ačkoli vedení evropských měst vymýšlí čím dál větší omezení týkající se aut s naftovými motory a všeobecně se hovoří o tom, že jejich výroba bude časem postupně silně omezena, v autobazarech je po nich silná poptávka. Alespoň v těch tuzemských. Potvrzují to největší prodejci s ojetými vozy v Česku.
Několik evropských měst už dříve prohlásilo, že chce omezit vjezd a pohyb aut s dieselovými motory pod kapotou, a to už v nejbližších letech. Tradičně nejpřísnější je v tomto ohledu Paříž a potažmo celá Francie. Ta by ráda do roku 2040 dokonce zakázala prodej aut na naftu i benzin. V Praze zatím emisní zóny nevzniknou, minimálně do doby, než vznikne kompletní Pražský okruh.
Bez filtru pevných částic jezdí v Česku podle odhadů až milion aut. Majitelé jeho odstraněním řešili nutnost výměny, která je ve většině případů finančně velmi nákladná. Filtr pevných částic ale není potřeba měnit, lze jej chemicky vyčistit, aniž by ho bylo potřeba z vozu vymontovat.
Po aféře Dieselgate se o budoucnosti naftových motorů mluví často. Extrémní názory hovoří o jejich brzkém konci, zdaleka ne všichni automobiloví výrobci jsou ale tak radikální, aby už kopali dieselům hrob. Zeptali jsme se tedy čtyř automobilek na to, co si o budoucnosti turbodieselů myslí a na který alternativní pohon sází právě ony.
Průměrná cena benzinu Natural 95 se za uplynulý týden snížila o 16 haléřů na 30,63 koruny za litr, u nafty klesla o 19 haléřů na 29,67 koruny za litr. Benzin i nafta jsou nadále nejdražší v Praze. Nejlevněji pořídí motoristé pohonné hmoty v Pardubickém kraji.
Evropská komise byla v aféře s podváděním v emisních testech nedůsledná a členské země se staraly o zájmy národních automobilek víc než o zdraví lidí. Shodli se na tom poslanci Evropského parlamentu, kteří hlasovali o závěrečné zprávě speciálního vyšetřovacího výboru k aféře Dieselgate. Po automobilkách, jež ovlivňovaly měření škodlivin z motorů aut, žádají odškodnění zákazníků. Vyzývají navíc k rychlému zavedení nových testovacích procedur, které budou životní prostředí chránit lépe.
První čtyři Češi podali žalobu na automobilky Škoda Auto a Volkswagen kvůli problému s motory obcházejícími měření emisí. Požadují po nich dohromady odškodnění 510 tisíc korun za to, že jim firmy do aut namontovaly software falšující laboratorní výsledky měření zplodin. Pokud by stejnou částku požadovali všichni postižení zákazníci v Česku, přesáhla by výše celkového odškodnění 21 miliard. Jako první o tom informoval server Seznam Zprávy.
Veškeré automobily a motocykly jezdící po Paříži musí mít od pondělí viditelně vylepenou jednu z nových emisních nálepek, které je rozlišují podle toho, jak moc znečišťují ovzduší. Pařížská radnice se nejdříve nechala slyšet, že povinnost se vztahuje i na auta ze zahraničí, ale registrační systém pro cizince nefunguje. Nyní tamní úřady tvrdí, že ho do února zprovozní a do té doby mohou turisté jezdit po Paříži bez emisní nálepky.
Pařížská prokuratura zahájila vyšetřování automobilky Renault kvůli podezření z manipulace s emisními testy. Agentuře Reuters to dnes řekl zdroj z úřadu státního zástupce. Vyšetřování bylo zahájeno na podnět francouzského úřadu pro ochranu spotřebitelů.
Podíl nových osobních aut s naftovým motorem dosahuje v Česku už druhý rok téměř 43 procent, což je nejvíce v historii. Osobáků na benzin se sice prodává více, ale jezdí se s nimi méně a i díky nákladním vozům a autobusům tvoří podíl nafty coby paliva do silničních vozidel téměř tři čtvrtiny. Pořízení dieselového auta ale není dobrá volba pro každého a jejich budoucnost nevypadá růžově.
Svolávání dieselových vozů koncernu Volkswagen postupuje pomaleji, než se čekalo. V Česku se má úprava softwaru týkat 160 tisíc vozidel s naftovými motory řady EA 189, z toho necelých 100 tisíc škodovek. Jak ale uvádí mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold, výzvu k návštěvě servisu dosud dostali uživatelé jen 50 tisíc aut, z čehož 30 tisíc připadá na Škodu.
Software, který umožňuje manipulovat s emisemi oxidu uhličitého, našly kalifornské úřady v některých vozech Audi, uvedl německý časopis Bild am Sonntag. Tyto vozy se údajně prodávaly také v Evropě. V Německu byl do vyšetřování kauzy Dieselgate nově zahrnut také předseda dozorčí rady Volkswagenu Hans Dieter Pötsch.
Přesně před rokem, 18. září, obvinila americká federální Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) německý automobilový koncern Volkswagen, že do svých vozidel s naftovými motory instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu vypouštěných emisí, a tím se snažil obejít zákony na ochranu ovzduší. Vypukla takzvaná Dieselgate. Rok poté německý automobilový koncern hlásí, že v roce 2016 meziročně prodal téměř o dvě procenta aut více než loni, byť samotná značka Volkswagen zaznamenala pokles o 0,2 %. Rok poté se také německé spolkové země Hesensko a Bádensko-Württembersko rozhodly po vzoru Bavorska Volkswagen zažalovat za finanční újmu, kterou jim skandál způsobil.
S údaji o emisích naftových aut nemanipulovala pouze německá automobilka Volkswagen, ale i další výrobci. Německá vláda přitom byla na tyto manipulace upozorněna už v roce 2010. Podle listu Süddeutsche Zeitung to tvrdí odborníci, které o stanovisko ke skandálu kolem emisí požádal německý parlament.
