Šedesátimetrovou zeď v malé obci Chýně nedaleko Prahy zdobí graffiti s významnými událostmi českých dějin. Na projektu pracoval street art umělec Khoma a obecní rozpočet stál přes sto třicet tisíc. Je rozdělen na jednotlivé prolínající se obrazy s dekádami od Masarykovského vzniku státu až po zlato Ester Ledecké. Prohlédněte si velké dílo v naší galerii.
Pozornost celého světa je v posledních dnech a týdnech upřena do Londýna, kde již 19. května proběhne královská svatba. Monarchii leckdy s trochou závisti sledují i Češi a říkají si: Jak my se mohli mít, kdybychom zůstali mocnářstvím! Redakcí oslovení historikové oponují a připomínají, že i třeba Rumunsko, Bulharsko či Jugoslávie bývaly královstvími a jak dopadly.
"Film Bůh s námi byl o čtyři úrovně výš než třeba Marie Terezie," říká v rozhovoru historik Jaroslav Čechura o snímku, líčícím povstání českých stavů od druhé pražské defenestrace (23. května od ní uplyne 400 let) po bitvu na Bílé hoře. Nepřesnostem se ale film nevyhnul a opomenul i několik důležitých postav.
V srpnu 1968 jako hlasatelka tehdejší Československé televize oznámila počátek sovětské okupace. Během normalizace pracovala někdejší herečka jako uklízečka, prodavačka či servírka. Byla jednou ze signatářek Charty 77 a do České televize se mohla vrátit až po sametové revoluci. Hned zkraje devadesátých let tam moderovala pořad Objektiv. Později spolupracovala s Rádiem Svobodná Evropa. V neděli slaví Kamila Moučková devadesát let a i přes toto úctyhodné jubileum se nebojí veřejně vyjadřovat k současné politické situaci.
Před 150 lety, 18. února 1868, byl v Praze ustaven Lední klub jako první česká bruslařská organizace, zpočátku šlo o tzv. klouzačský spolek. Reagoval na vznik vídeňského klubu o rok dříve. Jako sport se rychlobruslení začalo rozvíjet o pár let později díky Josefu Rösslerovi-Ořovskému, zejména při veslařských klubech. Tento český sportovní guru se nepřímo postaral i o úpadek rychlobruslení, to když do Čech přivezl první hokejky a lyže. Ponořme se nyní do kouzelného svědectví Rösslera-Ořovského, které sepsal roku 1929 pod názvem "Příspěvek k dějinám bruslařství a Bruslařského závodního klubu v Praze". Kopii tohoto cenného dokumentu nám poskytl Český krasobruslařský svaz.
Historie není jen soupis dat a událostí, ale i konkrétní lidé, kteří tu dobu prožívali, upozorňuje hlavní designér hry Vít Šisler. Attentat 1942 je nominován na prestižní IGF Award. Hra vznikla ze školní výukové simulace věnované době protektorátu. Chceme, aby si studenti dokázali tu dobu lépe představit. Jen část hodiny zabírá hraní, zbytek je debata s učitelem, děti mohou kriticky hodnotit výpovědi osob, vysvětluje Šisler.
Český historik Jaroslav Čechura se ve svých studiích a knihách specializuje na středověké a novověké sociální dějiny českých zemí. Působí také jako odborný poradce některých historických filmů. Učí na Katolické teologické fakultě UK. V rozhovoru o filmu Marie Terezie chválí výpravu a exteriéry. Vadí mu však, že snímek nevystihl ducha doby. "Některé promluvy tam jsou až nestravitelné. Neříkám, že by figury musely mluvit jazykem 18. století, ale tvůrci by měli mít na paměti, že se jednalo o jeden z předních vladařských rodů v Evropě, takže těžko mohli mluvit jako ženské od plotny," říká pro Aktuálně.cz.
Vědec, jenž je považován za jednoho z největších světových znalců lucemburské dynastie, husitství a české reformace, vystřídal 11 zaměstnání, napsal 32 knih a obdržel 49 poct. Na vysokou školu byl připuštěn až po roční práci v ostravských dolech. Dodnes pracuje v Centru medievistických studií Filozofického ústavu Akademie věd, které založil.
Místo argumentů a hlubšího zamyšlení, slyšíme apel na národní mindráky všeho možného druhu. Na zažrané stereotypy sice dávno odhalené a pojmenované, ale stále slušně zabírající u podstatné části veřejnosti. S jejím souhlasem se zvyšují útoky na svobodná média, občanskou společnost a akademickou obec, a nakonec také na demokratické instituce a procesy, říká Petr Pánek, zakladatel webu Moderní dějiny. Více v dalším díle DVTV Apel.
Studiem všednodennosti se nezískají odpovědi na základní otázky, které nás trápí.
Středověká historie by se měla vždy vyučovat kontaktem s předmětem, říká pedagog Ivan Foletti, který se svými studenty během čtyř měsíců ušel 1500 kilometrů od Ženevského jezera k Atlantiku. Chodit a dotýkat se je podle něj při výuce zásadní. V dnešní době si spoustu věcí neuvědomujeme, protože si je nepouštíme k tělu, dodává.
Učme dějepis jinak než jako souhrn letopočtů, zkusme přemýšlet nad vzpomínkami těch, kteří to zažili. Ať má každý ekonom, architekt, stavař, fyzik, matematik, jakýkoliv dělník za sebou základy humanitního vzdělání, říká Mikuláš Kroupa, ředitel občanského sdružení Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa. Více v dalším díle DVTV Apel.
Televizní seriál České století a posléze devítidílná komiksová série Češi vrátily do veřejné debaty téma klíčových okamžiků národní historie 20. století. Rozsáhlý projekt spojuje osobnost a scénáře spisovatele a historika Pavla Kosatíka. Ojedinělost tohoto počinu chce podtrhnout i závěrečná výstava výtvarníků této nejrozsáhlejší politické komiksové série v našich dějinách. České století v komiksu začne vernisáží v pražské Galerii Lucerna 29. března a potrvá do 18. dubna.
Příběh sira Nicholase Wintona a jeho záchrany stovek židovských dětí je světově proslulý. Jenže stovky dětí zachránily také dánské matky, které uposlechly výzvy Ženské ligy pro mír a svobodu a staly se dočasnými pěstounkami židovských dětí ze střední Evropy, včetně osmdesáti školáků z Československa. Jejich příběhy vypátrala česká novinářka a badatelka Judita Matyášová, a jak říká, stalo se tak za vteřinu dvanáct. Hrstce pamětníků, kteří ještě žijí, je totiž dnes kolem devadesáti let. Podařilo se jí také uskutečnit setkání "dětí" po sedmdesáti letech a natočit působivý dokument Na Sever, jenž právě vstoupil do kin. V rozhovoru pro Aktuálně.cz i vyvrací některé mýty o siru Wintonovi.
Ideál univerzálně platné pravdy je iluzorní. Dá se prosadit jedině silou, pokud vůbec, říká filozof v obsáhlém rozhovoru s Karlem Hvížďalou.
Nenávist lidí vůči jiným kulturám je tak hluboká, že stačí jiskra a může dojít k eskalaci násilí, myslí si Petr Pánek. Vládnoucí elity si podle něj ze systému moci udělaly obchod a kupují si lidi.
Mnozí lidé ani nevědí, jaké poklady mají doma v podobě magnetofonových pásek, kam si kdysi nahráli vzpomínky babičky a dědy. Mohou to být historicky cenná svědectví pozapomenutých událostí. Češi ostatně rádi mnohé věci zapomínají. "Jako národ trpíme komplexy špatného svědomí. Paměť národa s těmito komplexy soupeří. Stojí tu proti nám iracionální, ale o to silnější nostalgie po starých časech či vtloukaná a zažitá komunistická propaganda," říká Mikuláš Kroupa, šéf společnosti Post Bellum, jež zaznamenává svědectví pamětníků.
Jak souvisí okupace Československa v roce 1968 a Výzva proti strachu a lhostejnosti, kterou dali dohromady čeští vědci? Minulost si neseme v sobě. Návyk se bát, ohýbat.
Ruský profesor historie Andrej Zubov v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje konflikt na Krymu, jak Rusové vnímají jeho historický kontext i to, proč je prezident Putin v zemi stále populární.
Václav Hájek z Libočan byl kněz a historik, který žil v 16. století. Jeho nejvýznamnějším dílem je Kronika česká, která poprvé vyšla v roce 1541.
