Spisovatel Simon Mawer je v Česku díky románům o brněnské vile Tugendhat, přírodovědci Gregoru Johannu Mendelovi nebo událostech pražského jara mimořádně oblíbený. Koncem června britský autor za svými tuzemskými čtenáři přijede na festival Slunovrat v Opavě. V rozhovoru vysvětluje, proč by se malé národy neměly podceňovat i proč se ve své nové knize vrací do období anglické průmyslové revoluce.
Karel Gott si za svého života tak úzkostlivě střežil vlastní mediální obraz, že o něm většina jeho biografií mluvila jen v dobrém. Hudební publicista Pavel Klusák, čerstvý držitel ceny Magnesia Litera, ve své knize Gott: Československý příběh nabízí kritičtější pohled. V rozhovoru mluví o zpěvákově marné snaze zůstat mimo politiku, komplikovaném vztahu s otcem i angažmá v západním Německu.
Spisovatelka Kateřina Tučková strávila deset let s osudy řádových sester, které v internačních klášterech a vězeních vzdorovaly nejen komunistickému režimu, ale i církevní hierarchii. Koncem dubna vydává dlouho očekávaný román Bílá Voda a těší se, že si dá od psaní aspoň do září pohov. V rozhovoru popisuje, za jakých okolností se za totality ženy světily na kněze i proč se sama nestala katoličkou.
Vinohrady, Karlín, Žižkov, Smíchov. Čtvrti, které jsou neodmyslitelně spjaté s Prahou. Kvůli těsné návaznosti na centrum a jednotné zástavbě působí, že byly součástí metropole odnepaměti. Přitom je to teprve sto let, co byly připojeny k hlavnímu městu. V roce 1922 vznikla takzvaná Velká Praha - po desetiletích sporů o tom, o která města a obce se rozšíří.
Několik let po vydání Reportáže, psané na oprátce byl její autor Julius Fučík v komunistickém Československu bezmezně obdivován jako hrdina. Naopak svého spoluvězně Jaroslava Klecana ve svém díle vykreslil jako zrádce. Spisovatel Marek Toman však našel důkazy, které svědčí o tom, že Klecan nemusel být takový, jak ho nacisty popravený komunista popsal.
Čte se jako detektivka, můžeme ji ale chápat i jako učebnici praktické politiky. Devětapadesátiletý historik Pavel Kosatík je podepsán pod několika desítkami kritikou i čtenáři vlídně přijatých knih. Právě vydané Slovenské století patří k těm nejpodstatnějším.
Někdy si lžeme do kapsy, jako Češi hledáme v dějinách roli obětí, bojíme se převzít zodpovědnost za naše činy. K přepisování dějin dochází, Masaryk byl velký přepisovač. Chceme upozornit na mýty v naší historii, říkají publicista Martin Groman a historik Michal Stehlík, autoři podcastu Přepište dějiny. V roce 1938 dostala důvěra v politiku těžkou ránu, přišli jsme o ni v roce 1968, dodávají.
Franka Frištenského odmala formovali slavní zápasníci z otcova rodu, a tak se po emigraci z Československa profesionálně věnoval sportu. O předcích z matčiny strany nic nevěděl. Hana Kleinová synovi nikdy neřekla, že přežila koncentrační tábor a domů se vrátila jako sirotek. Při psaní knihy Moje máma z Terezína, která vyjde 1. prosince, proto pátral v archivech a zpovídal její spoluvězeňkyně.
Na malbě benátského mistra Tiziana se skví španělský král se svým zvířetem. Tím králem však není Karel V., nýbrž monarcha Incké říše. Místo psa má na vodítku pumu, na paži modrého papouška a po boku kubánskou princeznu, s níž dobyl Španělsko a posléze takřka celou Evropu.
Zlaté medaile z olympijských her v Londýně a v Helsinkách z něj udělaly ikonu. Obraz národního hrdiny ale narušil jeho nejednoznačný postoj k totalitnímu režimu. Režisér David Ondříček na konci srpna uvádí do kin film Zátopek. Hlavní role běžce Emila a oštěpařky Dany v něm ztvárnili herci Václav Neužil a Martha Issová. Ve společném rozhovoru vysvětlují, proč nechtějí světoznámého sportovce soudit.
Život každého člověka píše dějiny. Historikové z Akademie věd proto od července vyzývají lidi, aby jim zasílali zaznamenané vzpomínky, deníky, fotografie či výstřižky z novin, díky kterým budou moci lépe zkoumat každodennost lidí, kteří žili své životy na pozadí velkých dějinných událostí. Historik Vojtěch Kessler v rozhovoru říká, že jednou z toho může vzniknout řada zajímavých knih.
Když se chce český čtenář dozvědět něco o Berlínské zdi, o literaturu nemá nouzi. V posledních dvaceti letech vyšlo několik překladových titulů a také původní monografie o Západním Berlíně od Tomáše Nigrina. Kniha Iaina MacGregora Checkpoint Charlie, kterou v překladu Daniely Orlando nedávno publikovalo Argo, však není příslovečným dřívím nošeným do lesa.
Jako jedna z prvních po měsících, kdy byly galerie a muzea zavřené kvůli pandemii, otevřela toto pondělí v Jízdárně Pražského hradu výstava o Janu Amosi Komenském. Na návštěvníky čeká 500 exponátů zapůjčených 80 institucemi z několika zemí.
Prezident Miloš Zeman oznámil, že o svátku republiky dekoruje Petra Kellnera Řádem bílého lva in memoriam. Postava tragicky zesnulého nejbohatšího Čecha se mění v mýtus. Co jeho příběh odkáže příštím generacím? A jaký byl v různých historických etapách náš vztah k extrémně úspěšným lidem?
Balkon vídeňského paláce Hofburg, ze kterého nacistický diktátor Adolf Hitler 15. března 1938 oznámil připojení Rakouska k Německé říši, by měl být přístupný veřejnosti. V rozhovoru s agenturou DPA k tomu vyzvala ředitelka muzea moderních rakouských dějin Monika Sommerová. Návštěva místa spojeného s nejtemnější kapitolou rakouské historie by podle ní mohla přispět k demokratické osvětě.
V lednu 1839 se na území českých zemí objevila první zpráva o daguerrotypii. Od té doby se odvíjí fascinující historie české fotografie, kterou zachycuje nová kniha Vladimíra Birguse a Pavla Scheuflera Česká fotografie v datech 1839-2019. Publikace přináší přehled všeho důležitého, co se zde odehrálo za 180 let. Ve fotogalerii se můžete podívat na některé ze snímků zveřejněných v knize.
Sotva ho lidi na ulici přestali oslovovat „pane primáři“, budou si ho dost možná spojovat se zamračeným manželem nejslavnější české spisovatelky. Jan Hájek totiž po Ordinaci v růžové zahradě vzal další televizní roli a diváci ho od začátku roku mohli vídat jako Josefa Němce v sérii Božena. Nejen o muži, který byl dosud známý hlavně jako násilnický despota, herec mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jako zamyšlená dáma z portrétu malíře Hellicha a češtináři opěvovaná autorka idylického vyprávění o venkovském životě se do paměti Čechů zapsala Božena Němcová. Životní příběh nejslavnější české spisovatelky přitom skýtá řadu současných témat, od ženské emancipace až po sebepřijetí. V rozhovoru o tom mluví režisérka Lenka Wimmerová a scenáristka Hana Wlodarczyková, autorky televizní série Božena.
Mluvit o jídle a zároveň se dotýkat zásadních společenských témat umí málokdo. Historikovi konzumu Martinu Francovi se to daří. V rozhovoru pro Aktuálně.cz tak nemluví jen o původu kapra s bramborovým salátem, ale i o tom, proč bylo pro komunisty klíčové zajistit dostatek potravin aspoň o Vánocích a proč se v době klimatické krize už nelze vrátit k časům, kdy chudší vrstvy jedly maso jednou týdně.
Dokumentární cyklus Tajná historie - Sexuální dějiny českých zemí odpovídá na otázku, jak moc se změnily sexuální aktivity Čechů v průběhu dvou staletí. Poslední díl odvysílala Česká televize ve středu večer. Odráží nově nabytou sexuální svobodu a nastiňuje budoucnost sexuálních praktik Čechů.
