Na počátku byla vybledlá fotografie prastrýce Silvestra a několik rodinných historek o mladém baťovci, který roku 1938 odjel do Singapuru a už se nevrátil. Na konci je více než třistapadesátistránková kniha Pátrání po Silvestrovi. Mapuje válečné osudy československé kolonie ve městě, jež bylo hlavní britskou základnou v jihovýchodní Asii, ale roku 1942 padlo do rukou Japonců.
Je to vlastně smutné výročí 75 let od vzniku Státní bezpečnosti (StB) v říjnu 1945. Prvorepubliková idea ochrany republiky vzala brzy za své. StB se v rukou Komunistické strany Československa a pod dozorem Moskvy stala nástrojem pronásledování demokratické opozice. A trvalo to až do pádu totality v listopadu 1989. Šmírování, únosy, mučení, ale i vraždy - to je ve zkratce "výroční" vizitka StB.
Od pádu Berlínské zdi neuplynul ani rok, když 3. října 1990 zmizela poslední formální překážka oddělující východní a západní Německo. Teď, desítky let po znovusjednocení, experti řeší, jak odstranit rozdíly, které mezi východem a západem přežívají. "Východ nezmizel. A já jsem ráda východní Němkou," říká spisovatelka Valerie Schönianová. Podobně podle ní uvažuje celá řada mladých lidí z bývalé NDR.
Ferdinand Korbel se narodil rok před koncem druhé světové války v obci Tušť na česko-rakouské hranici. Německého otce během divokého odsunu zastřelili, česká matka přišla o majetek a se třemi dětmi na krku několik měsíců čekala, než se mohla do Československa vrátit. Z příběhu pamětníka krutých poválečných událostí vychází i film režiséra Bohdana Slámy Krajina ve stínu, který teď hrají kina.
Bohdan Sláma se po filmech zachycujících syrovou poetiku porevolučního venkova poprvé vydal do minulosti. Jeho nový snímek Krajina ve stínu mapuje meziválečné události v národnostně smíšeném pohraničí a divoký odsun německy mluvících obyvatel, který následoval po nich. V rozhovoru pro Aktuálně.cz režisér vysvětluje, proč by Češi neměli historické konflikty nechávat hnít v kolektivním nevědomí.
Jako studentka FAMU prožila v Československu dobu pražského jara, k níž se pak vrátila v sérii Hořící keř. Na pouť středoevropskými dějinami se polská režisérka Agnieszka Hollandová vydala také ve snímku Šarlatán, který má momentálně šanci získat nominaci na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film. Aktuálně.cz s Hollandovou mluvilo o tom, jak má kinematografie zpracovávat moderní dějiny.
Postavu Jana Mikoláška, kterou ztvárnil ve filmu Šarlatán, popisuje jako svou nejtěžší roli. Příběh tajemného léčitele ho konfrontoval s morálními dilematy, která před jedince stavěly totalitní režimy, a Ivan Trojan má ve zvyku motivacím svých postav do detailu porozumět. O tom, proč podle něj mladí lidé historii pochopí lépe z filmů než z hodin dějepisu, vyprávěl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Za minulého režimu žádná demokracie neexistovala, posílat na smrt není projevem demokracie, říká Michal Klíma z Nadačního fondu obětem holocaustu, v duelu s děkanem Filozofické fakulty UK Michalem Pullmannem. Nejde o liberální demokracii, ale o vládu lidu, kdy i dělníci mají možnost kritizovat elity. Historičtí aktéři nemuseli mít stejné hodnoty a cíle jako my, oponuje Pullmann.
Překladům Williama Shakespeara do češtiny zasvětil 30 let života a během práce sbíral i střípky o době, v níž slavný dramatik žil. Z nich posledních osm let sestavoval knižní mozaiku, která vyjde ještě letos a bude mít tisíc stran. Profesor anglické literatury Martin Hilský ale nemusí mít strach, že by ji nikdo nečetl. O Shakespearovi a jeho době totiž dokáže mluvit tak, že strhne i nezasvěcené.
Přesně před sto lety, dva roky po konci první světové války, ztratilo tehdejší Uherské království dvě třetiny svého území a třetinu obyvatel. Tři miliony Maďarů se na základě mírové smlouvy ocitly v cizím státě. Trauma z křivdy přežívá dodnes. I kvůli politikům, kteří tyto pocity využívají pro své vlastní cíle.
V Česku se život vrací zpět do starých kolejí. Počty nakažených koronavirem rostou pomaleji a lidé se začínají znovu sdružovat. Strach z nákazy střídají obavy z budoucího ekonomického vývoje a jeho dopadu na společnost. Podle historika a sociologa Stanislava Holubce bude pandemie velkým dějinným mezníkem podobně jako rok 1989 a rozhodne i o dalším politickém vývoji.
Nacionalisté a Antievropané využívají sochy maršála Koněva jako nástroje na rozbíjení české demokracie. To přesně zapadá do ruské hybridní války. A mají zde Miloše Zemana, který stojí ne na naší, ale na jejich straně. Pátá kolona.
Tým kolem historika Kamila Činátla pracuje na moderní výuce dějepisu. Ukazuje učitelům, že i v tomto předmětu mohou být žáci aktivní a místo poslouchání nudných výkladů mohou zkoumat dějiny jako v laboratoři. Vznikla tak aplikace HistoryLab, kterou nyní školy testují. Ohlasy jsou vesměs kladné. Mnohými neoblíbený dějepis by tak mohl doznat zásadních změn.
Vánoce roku 1989 asi pamětníci nikdy nezapomenou. U shánění kapra a vánočních dárků sice zůstalo, ale nově se začal připomínat i duchovní význam Vánoc a především - vrcholila sametová revoluce. Občanské fórum přebíralo moc od komunistů, obnovovalo demokracii a vše spělo k volbě nového prezidenta. O prosincových událostech roku 1989 hovořil deník Aktuálně.cz s historikem Františkem Emmertem.
Neexistuje jednotný pohled na historii, konsenzus se rozpadl. Naše společnost je hluboce rozdělená. Může existovat i víc správních interpretací minulosti na základě stejných faktů. České učebnice mají věnováno 90 % textu výkladu a zbytek jsou prameny a otázky, my chceme ukazovat události v kontextu, říká historik Jaroslav Pinkas z ÚSTR, který pracuje na nové učebnici dějepisu pro 21. století.
Okamura zneužívá historii. Srovnávat nacistickou říši s EU je za hranou reality i účelové manipulace, kritizuje šéfa SPD historik Michal Stehlík. Členům hnutí proto nabídl bezplatné kurzy. Slova jako vlastenec nebo národ používají ve smyslu, že my jsme ti dobří a cokoliv cizorodého je negativní. Vlast ale nepatří jen těm, kteří mluví jedním jazykem. Je to jen hledání falešných nepřátel, míní.
Ostříhání vězňů bylo jednou z nejpotupnějších věcí, které se lidským bytostem staly, podobně jako v indiánských kmenech skalpování, líčí etnolog a vědecký novinář Martin Rychlík, autor knihy Dějiny vlasů. V ní popsal historii vlasů, vousů i chlupů a jejich roli v lidském vývoji. Dříve byly vlasy důležitější než dnes. Nemohli jste nosit, co jste chtěli, ale to, co vám určovala vaše společenská role, vysvětluje. Vlasy jsou podle něj i znakem sexuální dostupnosti. Hypermaskulinní formou úpravy je holá hlava a hustý plnovous, říká Rychlík.
Zpráva BIS varuje před tím, jak se u nás přistupuje k moderním dějinám. Jenže nejsme ani tak obětí jejich únosu na Východ, ale spíš svého vlastního zanedbání.
Američan Bryant Goldbach se považuje za nadšence do historie, a tak chtěl letos svou zálibu využít i při vymýšlení halloweenských kostýmů pro svou rodinu. Své nadšení ale poněkud přehnal, protože se rozhodl převléknout za nacistického oficíra SS, a svého pětiletého syna dokonce vystrojil jako diktátora Adolfa Hitlera. Jeho sousedy kostýmy zrovna nenadchly a kritické reakce si vysloužil i od uživatelů sociálních sítí.
Napínavé a leckdy tragické až katastrofické dějiny českého státu inspirovaly řadu filmařů. Podívejte se, jak před jejich kamerami ožily významné osobnosti naší historie, ale i světových dějin.
