Seriál České televize Ochránce nechal nahlédnout do zákulisí škol a nečekaně silně rozpoutal zájem o tematiku školství a vzdělávání. Pravidelně se stává nejúspěšnějším pořadem nedělních večerů, sleduje ho zhruba 1,5 milionu diváků. Spoluautor scénáře Tomáš Feřtek byl hostem podcastu Chytrého Česka, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny zaměřeného na vzdělávání.
Najednou se dětem změnil život. Přestalo existovat, co bylo do té doby samozřejmé. Ráno vstát, obléknout se a vyrazit do školy. Nástup koronavirové pandemie loni na jaře všechno zarazil. Úřady zavřely školy, žáci místo do lavic usedli doma k tabletům a počítačům. Více než polovinu výuky mezi loňským březnem a letošním červnem měly děti od šesté třídy výš na dálku. Mnoho žáků potřebovalo doučování.
Rozpoznat, která informace je pravdivá, která zavádějící a kterou se její autor snaží cíleně manipulovat veřejností, je v internetové době čím dál těžší. Tradiční média ustupují do pozadí, na sociálních sítích může kdokoli sdílet cokoli, rychle se tak může šířit i naprostá lež. Vyznat se v záplavě informací má už na školách pomoci mediální výchova. Předmět se tu složitě snaží prosadit už 15 let.
Uplynulý školní rok patřil k jednomu z nejzvláštnějších v novodobé historii. Zákonitě tak musel ovlivnit i ročník, který právě začal. Aktuálně.cz se v rámci projektu Chytré Česko zeptalo učitelů z různých typů škol a napříč republikou, jak moc je letošní září ve třídách jiné.
Dlouho do noci posedává vystresovaný student na pohovce a zoufale vykřikuje: „Gaius Julius Caesar překročil řeku Rubikon a řekl...“ A pokaždé se splete, co vlastně starověký římský vládce řekl. Už v roce 1937 tak český film Jarčin profesor s humorem ukazoval, jak hluboké kořeny má na českých školách výuka dějepisu zaměřená na šprtání dat, osob a jednotlivých událostí.
Kristýna Omastová učí češtinu, českou kulturu a české zvyky naše krajany žijící v Brazílii. Uprostřed planiny, kde žijí papoušci, pumy, anakondy či krokodýli, vyučuje potomky Jana Antonína Bati a jeho spolupracovníků, kteří mu v první polovině 20. století pomáhali kolonizovat Brazílii. Školu má ale také o tisíc kilometrů dál v horách, kam kdysi přišli čeští Němci z Liberecka.
Do Česka se Steve Watts přistěhoval z Velké Británie před 16 lety učit angličtinu metodou, kterou vymyslel v Japonsku. Jejím základem je učit děti cizí jazyk tak, jako by to byla jejich mateřština. Postupem času začal Watts vytvářet videa, aby metodu dostal k co největšímu počtu dětí. Dnes má na YouTube miliony fanoušků a seriál by se v budoucnosti mohl objevit i v televizi.
Přes lepšící se koronavirovou situaci na začátku školního roku předpokládá epidemiolog Rastislav Maďar, že v karanténě skončí řada tříd. Někde i celé školy. Ředitelé naopak doufají, že nový rok bude co nejvíce normální, navzdory všem covidovým opatřením. Neměl by se podle nich opakovat loňský scénář, kdy většina žáků a studentů zůstávala doma, učila se na dálku a školy byly zavřené.
Pedagogové z Matfyzu pořádají už 28 let srpnovou Školu učitelů informatiky. Desítky informatikářů obětují dva týdny své dovolené a odjedou do chátrajícího objektu u Lipnice nad Sázavou. Zde je v kulisách reálného socialismu čeká to nejlepší a nejmodernější z výukových programů a také zkušení lektoři. Nadšení do programů a robotů je tu nakažlivé, za chvíli již všichni kódují či prohánějí roboty.
Výuku na základních školách čeká revoluční změna. Informatika v ní dostane větší váhu a vstoupí i do dalších disciplín – od matematiky přes češtinu až po tělocvik. Vyžádal si to rychlý rozvoj technologií, za nímž základní vzdělávání zaostává. Pro konzervativní pedagogy to bude náročné. Jiní ale chtějí být připravení.
V Ostopovicích na Brněnsku mají žáci venkovní učebnu na zelené střeše obrostlé rostlinami. Kolem školy se spolu s rodiči a prarodiči starají o komunitní zahradu. To je jeden z projektů řešících oteplování a sucho, který se dostal do finále soutěže Nadace Partnerství Adapterra Awards 2021. Deník Aktuálně.cz přináší poslední várku projektů, o nichž lze hlasovat na stránkách adapterraawards.cz.
Děti byly kvůli vládním opatřením většinu školního roku doma a učily se on-line, odříznuty od kamarádů a spolužáků. Podle psycholožky a dětské terapeutky Barbory Blažkové jim nyní chybí řád a smysluplné aktivity. "Děti samotné často hovoří o takové zvláštní rozplizlosti. Nevědí, co se sebou, co se životem, nemají režim, postrádají předvídatelnost a důvěru ve svět coby bezpečné místo," upozorňuje.
V posledním roce měli lidé omezené možnosti, jak sportovat. Dlouhé měsíce byly zavřené posilovny, bazény a trénovat se mohlo jen individuálně, případně ve velmi malých skupinách. Fyzioterapeutka Jitka Malá v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že mnozí si během pandemie uvědomili, jak dostatek pohybu ovlivňuje psychiku lidí. Nejvíce podle ní trpěly děti, které však vše zase doženou.
Letní vzdělávací kempy mají pomoci dětem po roce a půl distanční výuky znovu se začlenit do kolektivu, obnovit vztahy se spolužáky a připravit se na návrat do školy. Děti ze sociálně slabých rodin, které by socializaci potřebovaly nejvíce, se na ně však podle odborníků nedostaly. Kempy se měly věnovat také doučování, ani to se příliš neděje. Ministerstvo školství za tábory zaplatilo 260 milionů.
Cyril Brom vede Laboratoř pokročilého multimediálního vzdělávání na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Zkoumá zde vliv moderních technologií na výuku. Ověřil si například to, že skvělá grafika a zábavný obsah nemusí nutně vést k lepším výsledkům. Důležité jsou hlavně kvalitní učitel a kvalitní obsah.
Pavlína Loňková se stala třetí nejinspirativnější učitelkou Česka. Ocenění získala v soutěži Global Teacher Prize. Působí jako třídní učitelka na brněnské soukromé Základní škole Labyrinth. Kromě toho je i lektorkou a píše blog pančelčino.cz. "Snažím se o vzájemný respekt, čitelnost, jasně daná pravidla. Díky tomu pak můžeme s dětmi fungovat na přátelském principu," vysvětluje.
Na léto pro vás Aktuálně.cz společně s Nadací České spořitelny připravilo v rámci Chytrého Česka téma vzdělávání v odlehčenější podobě. Zkuste si vědomostní kvízy, projděte si zajímavé fotogalerie ze školního prostředí, pusťte si video s pedagogy na DVTV nebo se začtěte do on-line chatů čtenářů s vědci a pedagogy.
Informační technologie prostupují většinou oborů i běžným životem. Přesto se stále daří mýtům o "technice pro kluky" a "umaštěných ajťácích". Rodiče tam pak často nechtějí poslat své dcery. Česku patří poslední příčka v EU v podílu žen v IT oborech i v obsazení IT pozic. "Jen s kluky to neutáhneme, ajťáků je potřeba hodně," říká proděkanka Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Barbora Bühnová.
Waldorfské lyceum sice leží uprostřed panelového sídliště na pražském Opatově, rozhodně se ale neutápí v šedi a jednotvárnosti. Na výuku jde po svém. Chce především rozvíjet člověka, ne do něj sypat učení. Jeho alternativní praktiky někteří vyhledávají, jiným vyhovovat nemusí.
Každý rok jezdí na čas studovat do zahraničí v rámci programu Erasmus tisíce Čechů. Čtyřiadvacetiletý student fakulty informatiky na Masarykově univerzitě v Brně Petr Knetl se stal jedním z nich. Na rozdíl od mnoha dalších však zvolil nevšední ubytování - obytnou dodávku. Noci tak někdy trávil na parkovišti před univerzitou v Portu, někdy na liduprázdné pláži.
