Absolventi pedagogických fakult přicházejí do škol jako odborníci na vystudovaný předmět. Nejsou ale experty na práci s dětmi, domnívají se kritici vzdělávacího systému. Řešení nabízí projekt Učitel naživo, zatím jen desítkám pedagogů. Vyvinul pro ně program z poloviny věnovaný praxi. A teorii se učí v lavicích, aby si vyzkoušeli být svými žáky.
Zatímco informační a komunikační technologie prostupují většinou odvětví lidské činnosti a raketově se vyvíjejí, jejich výuka v Česku zamrzla před 15 lety. Právě z roku 2005 pocházejí dosud platné vzdělávací programy, jimiž se školy stále řídí. Řešení je však na obzoru. Ministerstvo školství do roka chystá inovaci vzdělávacích programů. Informatika tak pronikne do mnoha školních předmětů.
Po téměř půl roce by se měly školy v září vrátit k běžnému provozu. Chvíli potrvá, než děti a učitelé najedou do zaběhnutých kolejí. A do některých by se už ani vracet neměli. Kromě nutnosti digitalizovat výuku zavření škol rovněž ukázalo, že se dá obejít bez neustálého známkování a poměřování dětí, říká v rozhovoru Blanka Vaculík Pravdová, lektorka pedagogů z organizace Učitel naživo.
Navštívili jsme „školy v přírodě“ pro učitele a absolvovali s nimi program, který má zlepšit jejich výuku. Zažili jsme napínavé detektivní pokusy pro malé chemiky, nácvik hodnocení bez známek i vášnivé diskuse, jak posunout vzdělávání dětí blíže moderní době.
Klimatické změny, moderní technologie, polarizace společnosti, relativizace hodnot. Vyznat se ve světě bude bez kritického myšlení stále obtížnější. Kdo nedokáže správně analyzovat kvanta informací dostupných jedním kliknutím, neuspěje. V tom je možná nejpalčivější problém českého vzdělávání. Školy musí přestat učit postaru, aby mohly do praxe posílat absolventy schopné řešit mezioborové úkoly.
Miroslava Federičová a Václav Korbel z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ve studii o vlivu pandemie covid-19 upozorňují, že uzavření škol kvůli koronaviru a přechod k výuce na dálku mohou ještě více prohloubit již tak značné nerovnosti ve vzdělávání. Ty přitom už nyní v Česku jsou jedny z největších v Evropě.
Miroslava Federičová a Václav Korbel z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ve studii o vlivu pandemie covid-19 upozorňují, že uzavření škol kvůli koronaviru a přechod k výuce na dálku mohou ještě více prohloubit již tak značné nerovnosti ve vzdělávání. Ty přitom už nyní v Česku jsou jedny z největších v Evropě.
Základní školu Lužec nad Vltavou vede 56letá ředitelka Pavla Kopeluková. Jelikož je ale strojní inženýrkou a učila programování na inovativní pražské průmyslovce, jde v moderních výukových trendech s dobou. Lépe řečeno ji tak trochu předbíhá. Pro technologie si navíc dokázala získat i starší učitele.
Základní školu Lužec nad Vltavou vede 56letá ředitelka Pavla Kopeluková. Jelikož je ale strojní inženýrkou a učila programování na inovativní pražské průmyslovce, jde v moderních výukových trendech s dobou. Lépe řečeno ji tak trochu předbíhá. Pro technologie si navíc dokázala získat i starší učitele, kteří se novinek zpočátku obávali. Koronavirová epidemie navíc posunula jejich školu ještě dál.
Letošní maturity nemají správné řešení. Odpustit je by se možná mohlo zdát mnohým maturantům skvělé, šlo by ale o značně nesystémový a kontroverzní zásah. Příprava nicméně neprobíhá ideálně, studenti dlouho žili v nejistotě. A studentské výzvy upozorňují i na výhodnější startovní podmínky slovenských studentů při přijímačkách na české vysoké školy: Slováci letos maturitu nedělají.
Letošní maturity nemají správné řešení. Odpustit je, jak požaduje část studentů, by sice pro ně bylo lákavé, ale velmi kontroverzní. Další maturanti zase upozorňují na výhodnější podmínky slovenských studentů při přijímačkách na české vysoké školy - Slováci letos maturitu nedělají, a rovnou se tak mohou připravovat na testy. Učitelé i školy jsou ale k rušení maturit či jiným úlevám zdrženliví.
Na Základní škole Boženy Němcové v Litoměřicích je ředitelem již čtvrt století. S digitalizací výuky tam začali pět let před koronavirovou epidemií, takže on-line režim pro ně nepředstavoval velký problém. Pro ředitele Václava Hanče ostatně není nic problém. Jde podle něj jen o to, obklopit se dobrým týmem.
Na Základní škole Boženy Němcové v Litoměřicích je ředitelem již čtvrt století. S digitalizací výuky tam začali pět let před koronavirovou epidemií, takže on-line režim pro ně nepředstavoval velký problém. Pro ředitele Václava Hanče ostatně není nic problém. Jde podle něj jen o to, obklopit se dobrým týmem.
Nadační fond Eduzměna chce zlepšit kvalitu českého školství ojedinělým pětiletým pilotním projektem. Po dlouhé analýze vybral pro záměr nejvhodnější, tedy co nejprůměrnější oblast Česka, kde chce vyzkoušet, jak soustředěná pomoc regionálnímu školství v podobě finanční a materiální pomoci či know-how může zvýšit kvalitu vzdělávání. Jakousi laboratoří pro tuto pilotáž se stalo Kutnohorsko.
Nadační fond Eduzměna chce zlepšit kvalitu školství ojedinělým pětiletým pilotním projektem. Po dlouhé analýze vybral pro záměr nejvhodnější, tedy co nejprůměrnější oblast Česka, kde chce vyzkoušet, jak soustředěná pomoc regionálnímu školství v podobě finanční a materiální pomoci či know-how může zvýšit kvalitu vzdělávání. Jakousi laboratoří pro tuto pilotáž se stalo Kutnohorsko.
Několik tisíc dětí zůstalo off-line i v současné době plošné on-line výuky. Někteří nemají potřebné vybavení, jako je počítač a připojení k internetu, jiným zase s výukou nemohou či nechtějí pomáhat rodiče. S řadou rodin se za celé týdny škola vůbec nespojila. Navíc se často jedná o žáky, kteří nestíhali už před nouzovým stavem a současná situace jejich zaostávání ještě prohlubuje.
Několik tisíc dětí zůstalo off-line i v současné době plošné on-line výuky. Někteří nemají potřebné vybavení, jako je počítač a připojení k internetu, jiným zase s výukou nemohou či nechtějí pomáhat rodiče. S řadou rodin se za celé týdny škola vůbec nespojila. Navíc se často jedná o žáky, kteří nestíhali už před nouzovým stavem a současná situace jejich zaostávání ještě prohlubuje.
Zatímco koronavirová epidemie utlumila společnost, přetížila zdravotnictví a ochromila ekonomiku, pro školství znamená velkou šanci dostat se rychle dopředu. Většina škol tuto šanci využila a během pár dní zvládli digitální technologie učitelé, žáci i rodiče, shodli se experti v diskusi Data vs. vzdělávání, kterou pořádaly Dox a Aktuálně.cz.
Půl roku připravovali děti na soutěže a koncerty. Místo nich ale museli Základní uměleckou školu Střezina v Hradci Králové zavřít. Tak jako to musely učinit i všechny další zušky v republice kvůli šíření koronavirové epidemie a vyhlášeným mimořádným opatřením. Tady se ale nevzdali.
Půl roku připravovali děti na soutěže a koncerty. Místo nich ale museli Základní uměleckou školu Střezina v Hradci Králové zavřít, stejně jako to musely učinit i všechny další "zušky" v republice kvůli šíření koronavirové epidemie a vyhlášeným mimořádným opatřením. Tady se ale nevzdali a na dálku nyní vyučují zpěv, hudební nástroje, výtvarnou výchovu i orchestr.
