Nařízení vlády nyní stanovuje dvě minimální mzdy, zaměstnanci s invalidním důchodem mají o 600 korun měsíčně méně. "Je to přímá diskriminace," říká veřejná ochránkyně práv. Ministerstvo práce - nezávisle na podnětu ombudsmanky k Ústavnímu soudu - slibuje sjednocení sazeb.
Studentovi Radimu Novákovi vadí způsob, jakým se opravují státní maturity. Viní jejich organizátora z přílišné formálnosti. Novák propadl v maturitě z matematiky o jediný bod. Ten mu unikl v příkladu, v němž mu vyšel správný výsledek - student jen ve stresu popletl jednotky. Přesto za své řešení nedostal vůbec žádné body. Námitky ke způsobu vyhodnocování maturitních písemek má i ombudsmanka.
Ačkoliv do Česka téměř žádní uprchlíci nemíří a detenční zařízení pro nelegální migranty jsou liduprázdná, politici často zdůrazňují, že je potřeba zavřít hranice. Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška by mohli v pohraničí hlídat dokonce dobrovolní hasiči. Stejným tempem, jako ustaly pokusy migrantů dostat se přes Česko do Německa, se také vylidnila detenční zařízení. Právě poměry v jednom z nich – v Bělé-Jezové – loni ostře kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová. Dnes připouští, že vnitro podmínky napravilo. Kvůli minimální obsazenosti detencí ale nelze hodnotit, jestli by zařízení ustála nápor cizinců, aniž by se znovu opakovaly excesy s porušováním práv.
Soudce Miloš Zbránek z liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem dostal nedávno výtku za to, že na internetu publikoval články kritizující etnické menšiny, uprchlíky, gaye nebo ochránkyni lidských práv. Přesto však ostré texty píše dál, a tak nyní čelí kárné žalobě. Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána není možné, aby soudce nadále vykonával svou profesi. Sám Zbránek svou tvorbu považuje za satiru. Tvrdí, že když u článků neuvádí svou profesi, může si psát, co chce.
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová žádá Ústavní soud o zrušení některých částí vyhlášek měst Litvínova a Varnsdorfu, které lidem zakazují sedět venku na zídkách či schodech. Podle ombudsmanky porušují svobodu pohybu a jsou protiústavní. Verdikt Ústavního soudu by podle ombudsmanky sloužil jako precedent, který by pak ostatní města měla respektovat a příslušné vyhlášky zrušit.
Dosud museli doporučené psaní a balíky za děti mladší 15 let přebírat jejich zákonní zástupci. Podle ombudsmanky Anny Šabatové je ale způsobilý ten, kdo si zboží sám objedná, na vyzvání na poště předloží doklad totožnosti a zboží zaplatí. Způsobilost k přebírání poštovní zásilky tak podle Šabatové určuje rozumová vyspělost nezletilého, nikoli jeho věk. Nezletilí mají podle ochránkyně právo na ochranu svého soukromí, pod které se řadí rovněž zákaz svévolného zasahování do jejich korespondence.
Pokud realitní kanceláře vyhoví přání majitelů nemovitostí, kteří nechtějí ve svých bytech cizince nebo Romy, mohou v budoucnu skončit až u soudu. Ukazuje to rozsudek v případu realitní kanceláře Elišky Noskové. Ta na výslovné přání klienta odmítla pronajmout byt ženě jen proto, že je Romka. Litoměřický soudce Jiří Šlapal v několik dní starém písemném vyhotovení rozsudku vysvětlil, že makléři takto postupovat nemohou. Spor má počátek v roce 2013, kdy úřad ombudsmana testoval realitní kanceláře a jejich ochotu pronajímat byty Romům.
Společnost Domov na kopci dostala od České inspekce životního prostředí pokutu 490 tisíc korun za pálení odpadů. Podle inspekce k tomu společnost neměla povolení, navíc mimo běžných odpadů pálila také nebezpečné obaly od léčiv nebo použité injekční stříkačky. Domov na kopci provozoval do konce minulého roku v Červeném Újezdu ubytovnu pro duševně nemocné a sociálně slabé, kterou kritizovala i ombudsmanka Anna Šabatová. Společnost je nyní v konkurzu.
Prohlídka detenčního zařízení pro uprchlíky v Bělé pod Bezdězem, které se kromě ministra vnitra Milana Chovance zúčastnili i diplomaté a novináři, působila jako předem připravené představení. A to i přesto, že média mohla mluvit, s kým chtěla a měla možnost prohlédnout si veškeré prostory. Do areálu obehnaného čtyřmetrovým plotem se totiž dostala až několik měsíců poté, co zařízení vytrvale kritizovaly za špatné podmínky nevládní organizace, ombudsmanka a posléze i OSN. Proti tomu se však ohrazují jak Chovanec, tak zaměstnanci, podle nichž na tom měli podíl i sami uprchlíci, kteří ničili vybavení.
Ministr vnitra Milan Chovanec uspořádal první prohlídku kritizovaného detenčního zařízení v Bělé. Sezval jak novináře, tak ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou a diplomaty některých zemí, například Německa či velvyslankyni Velké Británie. Ta uznala, že podmínky zde jsou "přiměřeně dobré". Z očividné novoty některých věcí a prázdného tábora se ale vkrádala pachuť Potěmkinovy vesnice.
Ministr vnitra Milan Chovanec chce vyvrátit kritiku ombudsmanky Anny Šabatové a vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Do detenčního zařízení v Bělé pod Bezdězem si proto pozval diplomaty a novináře, kterým se rozhodl ukázat, že uprchlíkům ve střeženém táboře nic nechybí. Šabatová v minulých týdnech prohlásila, že děti běženců čekajících v Bělé na vyhoštění mají horší podmínky než vězni. Komisař OSN se vyjádřil v podobném duchu, navíc dodal, že Česko práva uprchlíků porušuje systematicky.
Lidská práva? K doptání u kolegy Dienstbiera, já dělám svou vnitráckou práci.
Česko vyhostí afghánskou rodinu s nezletilými dětmi, která je v táboře v Bělé na Mladoboleslavsku. Kvůli špatným podmínkám ho Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vyzval k jejímu přemístění. Podle ministerstva vnitra nejde o reakci na rozhodnutí tohoto soudu. Soud zároveň vyzval českou vládu, aby mu do dvou týdnů dodala veškeré informace a dokumenty týkající se podmínek v uprchlickém centru v Bělé v době, kdy tam rodina byla umístěna. Soud zajímá především kapacita zařízení, počet umístěných osob, hygienické podmínky a životní podmínky pro děti.
OSN přesně vystihlo českou "repelentní" taktiku: odpudit uprchlíky předem. Prezident Zeman je v tom mistr.
Ombudsmanka Anna Šabatová kritizuje podmínky panující v detenčním táboře pro migranty v Bělé-Jezové. Sešla se i s ministrem vnitra Milanem Chovancem. "Zařízení není kvalitně vedeno. Ministr přislíbil, že se situace zlepší," říká ombudsmanka v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Právě Chovanec přitom tvrdí, že zařízení v Bělé je vhodné pro rodiny s dětmi a že podmínky tam "byly vždy humánní". Jen několik dní po Šabatové kritizoval Česko kvůli uprchlíkům i Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. Ve čtvrtek uvedl, že Česká republika systematicky porušuje lidská práva migrantů.
Ministr vnitra reaguje tak na kritiku ombudsmanky Šabatové, která v minulém týdnu ostře kritizovala podmínky panující v Bělé-Jezové. Děti se tam podle ní mají hůře než čeští vězni. Veřejná ochránkyně práv také popisovala, že jsou děti v zařízeních vystrašené z přítomnosti policie a bezpečnostní služby. Šabatová v úterý ocenila, že se právě podmínky pro děti zlepší.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) zareagoval dopisem na kritiku veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové, podle níž mají běženci v detenčním zařízení v Bělé-Jezové horší podmínky než čeští vězni. Chovanec se brání, že při návštěvě ombudsmanky šlo kvůli mimořádnému náporu příchozích jen o dočasné omezení standardů zařízení.
Policie v posledních dnech zadržela pět či sedm lidí, kteří nelegálně překročili hranice České republiky. Informoval o tom ministr vnitra Milan Chovanec s tím, že počet migrantů výrazně klesl. V pořadu TV Prima také hovořil o podmínkách v detenčních zařízení a označil je za odpovídající 21. století. V souvislosti s kritizovaným centrem v Bělé – Jezové se hodlá příští týden sejít s ombudsmanskou Annou Šabatovou.
Komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks je zklamaný ze zpráv o špatných podmínkách uprchlíků v zařízení českého ministerstva vnitra Bělá-Jezová na Mladoboleslavsku. Vyčetl to ze zprávy české ombudsmanky Anny Šabatové. Muižnieks české úřady vyzval k okamžité nápravě.
Ombudsmanka Anna Šabatová ostře zkritizovala životní podmínky běženců v zařízení ministerstva vnitra Bělá-Jezová na Mladoboleslavsku. Děti tam podle ní žijí hůř než čeští vězni. Mají například nedostatek teplého oblečení a nevhodnou obuv a matrace, které neodpovídají hygienickým standardům, jejich rodiče jsou ponižováni přímo před nimi. V Bělé-Jezové je nyní umístěno okolo 400 dospělých a asi sto dětí.
