Exekuce i předvolání k soudu kvůli rvačce. Ani s jedním neměl muž nic společného, kvůli svému jmenovci, kterého se problémy týkaly, ale potíže musel s úředníky řešit. Na vině těchto problémů je nedbalost některých úředníků, kteří ne vždy pečlivě ověří údaje o lidech a nevyužívají k tomu základní registr obyvatel, takže snadno nastane záměna, uvedla ombudsmanka, na niž se lidé obracejí.
Česko by mělo zvážit zákaz fyzických trestů u dětí, řekla ombudsmanka Anna Šabatová na konferenci k 30. výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) uvedla, že by se k případnému zákazu klonila, záleželo by ale na jeho formulování v legislativě.
Tak dlouho poslanci hlasovali o novém zástupci ombudsmanky, až to vypadalo, že se většina sněmovny na žádném jméně neshodne. Nakonec ale zvolili zástupkyní Moniku Šimůnkovou, bývalou zmocněnkyni vlády pro lidská práva. Na post ji navrhl Senát a prezident Zeman. Nahradí exposlance ČSSD Stanislava Křečka, kterému končí funkční období.
Ombudsmanka Anna Šabatová nezjistila pochybení v případu, kdy letos v srpnu náhodou odhalily policejní drony spící trampy v CHKO Brdy. Výletníci porušili lesní zákon. Veřejná ochránkyně však upozornila, že cílené vyhledávání táborníků by neschvalovala.
Prezident Miloš Zeman navrhl do další sněmovní volby zástupce veřejné ochránkyně práv právničky Lenku Marečkovou a Moniku Šimůnkovou. Informoval o tom předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). Senát zatím dvojici svých kandidátů dolní komoře nedodal.
Poplatek za podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže má podle menšinového kabinetu ANO a ČSSD regulační charakter a jeho zrušení by mohlo vést k zavalení úřadu balastními podněty. Vláda proto nepodpořila žádost veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové o jeho zrušení. Poplatek musí zaplatit všichni, kdo podávají podnět k antimonopolnímu úřadu. V reakci na rozhodnutí vlády Šabatová sdělila, že poplatek považuje za iracionální a nemravný. Věří, že ho zruší Ústavní soud.
Zaměstnavatelé s vyšším počtem pracovníků by podle ombudsmanky Anny Šabatové měli mít povinnost pravidelně zveřejňovat údaje o rozdílech v odměňování svých zaměstnanců a zaměstnankyň. Pokud by ji nesplnili, nemohli by se ucházet o veřejné zakázky. Ostatní zaměstnavatelé by museli uvést průměrnou odměnu mužů a žen vykonávajících stejnou práci na žádost odborové organizace nebo i jednotlivého zaměstnance.
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová bude od 6. dubna bez svého zástupce. Sněmovna ve středu neschválila setrvání Stanislava Křečka v této funkci, ani ho nenahradila právničkou Markétou Seluckou. Exposlanec ČSSD Křeček v tajných volbách získal 25 ze 161 odevzdaných hlasů, děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Selucká pak 63 hlasů,
Postup ministerstva vnitra ohledně znepřístupnění stanovisek policie a zpravodajských služeb ombudsmance Anně Šabatové byl podle vlády v pořádku. Šabatová chtěla, aby vláda ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi uložila povinnosti zpřístupnit jí podklady k rozhodnutím o žádostech o udělení státního občanství.
Ministerstvo vnitra podle ombudsmanky Anny Šabatové brání jejímu úřadu v práci, a to tím, že neumožňuje plný přístup k podkladům svých rozhodnutí o žádostech o udělení státního občanství. Ministerstvo se podle Šabatové odvolává na to, že jde o tajné informace, ombudsmanka však má podle zákona přístup k informacím ve všech stupních utajení.
Ústavní soud zrušil část vyhlášky města Most, která zakazovala sezení mimo lavičky. Vyhověl návrhu ministerstva vnitra. Ministerstvo už dříve platnost vyhlášky pozastavilo s odkazem na pravidla vymezená ve starších nálezech Ústavního soudu. Sporná ustanovení tedy v posledních týdnech nebyla vymahatelná. Zástupci ministerstva ani města dnes k soudu nepřišli.
Poslanci minulý týden projednávali výroční zprávu o činnosti úřadu ombudsmanky Anny Šabatové. Václav Klaus mladší ji při té příležitosti označil za levicovou extremistku a Tomio Okamura řekl, že ombudsmance zřejmě nezbývá čas na lidská práva normálního pracujícího heterosexuálního bělocha. Šabatová to považuje za úsměvné a zdůrazňuje, že její úřad se zabývá širokým spektrem podnětů. Podle ombudsmanky má Česko ještě rezervy v oblasti sociálních a osobnostních práv. Šabatová postrádá hlavně zákon o sociálním bydlení. "Není žádný luxus mít základní bydlení. To je úplně iracionální úvaha a je potvrzené, že když lidi bydlení získají, tak se jejich život zlepší i v jiných ohledech," říká.
Zvukař Jaroslav Hensl pustil na shromáždění prezidenta Miloše Zemana v Lipníku nad Bečvou Modlitbu pro Martu.
Postup policie proti zvukaři Jaroslavu Henslovi v Lipníku nad Bečvou prověří veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Ta bude chtít podrobněji vědět, co se v místě stalo.
Policie odmítá tvrzení ombudsmanky Anny Šabatové, podle kterého se policisté v celách na zadržených dopouštějí ponižování a špatného zacházení. Podle policie byla pouze odhalena ojedinělá pochybení jednotlivců, nikoli však pochybení systémová. Úřad Šabatové navštívil v letech 2015 až 2016 celkem 47 policejních cel při neohlášených kontrolách ve 14 obvodních odděleních policie. Ombudsmanka následně kritizovala mimo jiné to, že se zadržení musejí svlékat donaha a dělat dřepy.
Pražský městský soud odmítl odvolání somálské dívky, která chtěla od Střední zdravotnické školy v Praze 10 omluvu a 60 tisíc korun. Tvrdila, že ji škola diskriminovala zákazem nosit muslimský šátek hidžáb, když se v roce 2013 přihlásila ke studiu. Soudce Jan Klášterka v úterý dopoledne potvrdil verdikt obvodního soudu. "Nošení pokrývky hlavy ve škole je v poměrech České republiky nespolečenské," prohlásil.
Ombudsmanka Anna Šabatová přislíbila, že prověří, jestli finanční správa nezneužívá takzvané zajišťovací příkazy, které jsou nástrojem státní správy proti neplatičům daní. "Plošné šetření může napomoci celkové systémové změně praxe a ovlivnit v budoucnu osudy dalších podnikatelů," tvrdí Šabatová. V posledních týdnech finanční správa čelí podezření, že finanční příkazy mohly sloužit k účelovým likvidacím firem. To je případ přerovské firmy FAU, které se nedávno zastal soud a zajišťovací příkaz zrušil. Firma nyní žádá odškodné 92 milionů korun. Aktuálně.cz ve středu také upozornilo na případ tiskárny Europrint, která kvůli zajišťovacím případům míří do insolvence.
Ponižování nebo nedostatečné seznamování zadržených s jejich právy. Takové nedostatky odhalila ombudsmanka Anna Šabatová při kontrolách cel předběžného zadržení. Podle ombudsmanky je také chybou, že policie nemá interní předpis, za jakých okolností a jakým způsobem provádět osobní prohlídku. Policisté by se podle ní měli zaměřit i na vybavení cel. Například ve vícehodinových celách není možné tolerovat lůžko bez matrace.
Společné prohlášení proti změně soudních systémů v Polsku podepsali předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Dolní komora polského parlamentu, Sejm, ve čtvrtek schválila kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu, přestože se jeho návrh stal předmětem široké mezinárodní kritiky i ze strany Evropské komise.
Vyhlášku o zákazu sezení na veřejných prostranstvích mimo lavičky zrušil Ústavní soud. Sezení podle soudu samo o sobě nenarušuje veřejný pořádek. Sezení může být pouze předpolím pro páchání přestupků. Vyhlášku o zákazu sezení mimo lavičky vydali Litvínov a Varnsdorf. Podobné vyhlášky mají i v dalších, většinou severočeských městech - například v Duchcově, Krupce, Bílině či Rotavě. Ty zatím zůstávají v platnosti. Podle soudce by se však města měla podle nálezu zařídit a zrušit je.
