Veřejná ochránkyně práv kritizuje zmatek kolem danění nových bytů. Podle ní v zákoně vznikla mezera, na kterou doplácí ti, kdo kupují byty v nových rodinných domech. Anna Šabatová vyzvala ministra financí i Generální finanční ředitelství, aby přístup k věci změnili. Finanční správa ale trvá na tom, že nejde o mezeru v zákoně, ale o vědomou reakci zákonodárců na praktiky developerů.
Ochránkyně lidských práv Anna Šabatová se zastala důchodkyně, kterou loni v létě policisté spoutali a zadrželi. Podle Šabatové byl jejich postup při drobném incidentu nepřiměřený. Policie ale zasahující dvojici brání. Podle nich byla reakce hlídky adekvátní, protože situace byla vyhrocená. Důchodkyně se stížností na policisty neuspěla, nyní zvažuje právní kroky.
Žena se chtěla postarat pravnučky, která opustila jejich matka. Soud jí je svěřil do péče, půl roku se o ně starala a pobírala státní podporu. Situace se ale nečekaně zkomplikovala, když soud původní rozhodnutí označil za neplatné, a ženě tak za již vyplacené rodičovské příspěvky a přídavky na děti vznikl dluh přes třicet tisíc. Ukázalo se, že sociální pracovníci zvolili špatný postup a následně pochybili i úředníci na ministerstvu práce a sociálních věcí. Prababička se dvakrát obrátila na ombudsmanku, po jejímž zásahu úřad pochybení uznal a žena nic splácet nemusí.
Šest let bydlela osmadvacetiletá Nikola Rácová na jedné z brněnských ubytoven, poslední roky s malými dětmi. Za dva pokoje a společnou kuchyň, koupelnu i záchod měsíčně platila 17 tisíc. V místnostech byly štěnice, teplá voda tekla jen brzo ráno nebo pozdě večer. Z ubytovny se dostala až díky programu Rapid Re-Housing, který padesáti sociálně slabým rodinám nabídl městský byt za nájem ve výši dávek na bydlení. "Z předražené ubytovny jsme chtěli dlouho pryč, zkoušeli jsme získat nájem snad v šedesáti nebo sedmdesáti bytech. Všude nás ale odmítli s odůvodněním, že jsme Romové nebo máme malé děti," říká Rácová. Její příběh přináší deník Aktuálně.cz v rámci seriálu o sociálním bydlení v Brně.
Soudkyně Daniela Čejková posuzovala, zda žalobkyně vůbec splnila předpoklady, aby se mohla stát studentkou. Ty podle ní nesplnila, šátek nešátek.
Děti se na ombudsmanku obracejí kvůli jejich nespokojenosti v rodinných podmínkách. Častým problémem jsou finanční potíže. Řeší se tak váha jejich názoru u soudu nebo zřízení dětského ombudsmana, jak to doporučuje Výbor OSN.
Signatářka Charty 77, socioložka a aktivní ochránkyně lidských práv Libuše Šilhánová zemřela. Bylo ji 87 let. Rozloučení s ní proběhne v užším kruhu, kde se sejdou příbuzní, chartisté a její známí. Lítost nad její smrtí projevila ochránkyně lidských práv Anna Šabatová.
Brněnští strážníci rozdali za "špatný" směr parkování zhruba 100 pokut. Podle ombudsmanky i krajského úřadu byl ale výklad dopravní značky nesprávný.
Pojišťovna má tyto rutinní úkony vykonávat sama, protože má vlastní právníky, uvedl úřad ombudsmanky. Při využití externích advokátů se zbytečně zvyšují náklady a dluh výrazně stoupne.
Městský úřad v Duchcově povolil stavbu fotovoltaické elektrárny v chráněné oblasti u Moldavy v Krušných horách nezákonně. Definitivně to potvrdil Nejvyšší správní soud. Elektrárnu postavila firma Talwin, ve které měl v době výstavby podíl odsouzený exsenátor Alexandr Novák.
Vláda ve čtvrtek podpořila novelu snižující věkovou hranici pro kastraci pacientů z 25 na 21 let, proti níž měla námitky ombudsmanka Anna Šabatová. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) naopak zdůraznil, že kastrace se budou provádět na žádost pacienta, který je už tři roky zletilý. Stejná novela přináší novinky také v asistované reprodukci nebo u změny pohlaví. Ta by měla být nově umožněna i u pacienta, který je ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence nebo v ochranném léčení.
Brněnský Nejvyšší správní soud začal projednávat kárnou žalobu na soudce Miloše Zbránka, který opakovaně publikoval texty zesměšňující muslimy, uprchlíky nebo neziskové organizace. Potrestání soudce, který působí u liberecké pobočky ústeckého krajského soudu, požadoval jeho nadřízený Luboš Dörfl. Správní soud nakonec jednání odročil na začátek června. Zbránkovi hrozí snížení platu, v krajním případě by mohl být také zbaven funkce soudce. Žalovaný se u soudu hájil, že satirickými povídkami nemohl poškodit soudcovský stav, protože u problematických článků neuvedl svoje zaměstnání.
Gerontologické centrum v pražských Kobylisích už dvacet let poskytuje důchodcům kompletní služby - o seniory se tu stará tým lékařů, zdravotních sester a pečovatelek. Sestra rozumí hojení ran, sociální pracovnice zase ví, jaké má senior zázemí a jestli o něj bude po propuštění postaráno, a lékař má zodpovědnost za léčbu. Podobný systém teď ministryně práce plánuje zavést ve většině českých domovů důchodců.
Úřad práce nemůže v případě zaměstnání otce v zahraničí matku dítěte odkázat, aby si v cizině vyřídila rodičovský příspěvek sama. Má sám kontaktovat příslušnou instituci v zahraničí a žádost o dávku jí předat. Pokud by instituce nereagovala, má úřad práce sám začít vyplácet prozatímní dávku.
Ochránkyně práv se začala zabývat incidentem, kdy smíšená jednotka policistů a vojáků zasáhla proti mladíkovi, který se odmítl legitimovat. Je podle ní třeba prověřit a posoudit přiměřenost zákroku. Podle policie je zásah a zadržení muže, který odmítl předložit občanský průkaz, v pořádku.
Ministerstvo práce a sociálních věcí prošetřuje postup sociálky v případě Evy Zahradníčkové. Ta si v minulých dnech stěžovala, že Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) zjišťoval, zda nezanedbává výchovu svých dětí kvůli dobrovolnickým aktivitám na pomoc uprchlíkům. Ministryně Michaela Marksová tvrdí, že sociálka rodinnou situaci Zahradníčkové přezkoumávala kvůli udání a během rutinní prohlídky jejího bytu o dobrovolnictví nepadlo ani slovo. To však aktivistka odmítá s tím, že sociálka jednala na základě podnětu jedné ze svých zaměstnankyň. Úřednice nakonec žádné pochybení nenašla.
Případy se týkají například lidí na protialkoholním nebo protidrogovém léčení nebo sexuálních deviantů, kteří mají nařízenou léčbu a musejí ji podstoupit. Je to přitom nejspíš opomenutí zákonodárce, že tato skupina nebyla zahrnuta mezi skupiny, kde je plátcem pojistného stát, řekla veřejná ochránkyně práv.
Muslimská dívka, které střední škola zakázala nosit při vyučování hidžáb, podala žalobu. Věcí se podle její právní zástupkyně bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 10. Škola zákaz odůvodnila tím, že ve školním řádu jsou zapovězeny všechny pokrývky hlavy. Dívky se dříve zastala ombudsmanka Anna Šabatová, která se kvůli případu dostala do sporu se svým zástupcem Stanislavem Křečkem. Veřejná ochránkyně práv také uvedla, že řád školy odporuje ústavnímu pořádku České republiky, školskému i antidiskriminačnímu zákonu.
Ombudsmanka Anna Šabatová chce, aby došlo ke změnám ve vězeňství. Vadí jí především přeplněnost věznic, špatné životní podmínky a nízká zaměstnanost vězňů. Podle ochránkyně práv je třeba změnit celý systém postihu za trestnou činnost. Problémy ve vězeňství připouští i mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová. Resort od minulého roku pracuje na zlepšení. Posun podle ní nastal především v oblasti zaměstnávání odsouzených.
Jako soudci se nemůžou vyjadřovat k věcem, které mohou v budoucnu soudit, i my bychom měli být zdrženlivější v případech, které u nás můžou skončit jako stížnosti, říká ombudsmanka Anna Šabatová. Doktor Křeček má podle ní jiné pojetí výkonu funkce, než má ona, jde o dlouhodobý problém.
