Lásku, která dala vzniknout jednomu z nejznámějších děl světové literatury 20. století, vystřídal dlouholetý právní spor dědiců. Až tento čtvrtek ve Francii knižně vyšla milostná korespondence letce a spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho s jeho manželkou, což naznačuje, že konflikt skončil.
Na Olšanské hřbitovy v Praze dorazili i letos čeští a slovenští přívrženci ruského motorkářského klubu Noční vlci. Ten je známý svou blízkou vazbou na Vladimira Putina a ruské nacionalisty. V jejich řadách přijel i poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Na československé motorkáře čekala i skupina odpůrců s vlajkami NATO a Evropské unie. Tuzemští Noční vlci už předtím byli v Brně a Ostravě.
Pátý květnový den roku 1945, vypuklo v Praze povstání, největší bitva Čechů na vlastním území v moderních dějinách. Pět krvavých dní vstoupilo do historie. Jeho hlavní aktéry ale po válce semlela komunistická moc. Že si Praha vyjednala kapitulaci okupačních armád dřív, než dorazila Rudá armáda, se Moskvě politicky nehodilo. Vzpomínky na povstání sepsal jeho velitel Karel Kutlvašr za mřížemi.
Po páté hodině ranní 7. září 1948 zastavil černý služební vůz Tatra 57 B před oblastní úřadovnou Státní bezpečnosti (StB) v Bartolomějské ulici v Praze. K řidiči Zdeňku Řípovi přisedli pracovníci Krajského velitelství StB Bořivoj Vávra s Josefem Volfem a společně odjeli na Pankrác, kde převzali jednoho z hrdinů protinacistického odboje na Táborsku Františka Novotného. Netušil, že je to jeho konec.
Úterý 26. dubna je dnem, kdy Rudá a Rumunská královská armáda na konci druhé světové války v rámci bratislavsko-brněnské operace osvobodila Brno. Letos je to 77 let. Ačkoliv v dubnu 1945 nebylo pochyb o tom, že se blíží konec války a kdo bude vítězem, v Brně a jeho okolí v té době umíraly tisíce lidí. Přečtěte si klíčové údaje o těchto bojích.
S Rudolfem Vrbou o lidech, kteří se v nablýskaných holínkách procházeli krví, o tajemství, které muselo být odhaleno, o pohledu do tyranových očí i o vůni svobody.
Bývalé židovské ghetto v Terezíně je doslova na spadnutí. Město, kterému patří, ale na miliardovou rekonstrukci nemá peníze, navíc už se zadlužilo při minulých opravách. "Pokud objekt nestabilizujeme, tak nám podle statiků nařídí do dvou let demolici," říká Robert Czetmayer z městského úřadu. Pevnostní Terezín je i s ohledem na chmurnou minulost světovým unikátem, jenže masivně a rychle chátrá.
Co do počtu obětí civilistů to byl nejtragičtější den v historii Prahy. Při druhém náletu spojeneckých bombardérů 14. února 1945 zahynulo sedm stovek lidí. "Byl to den plný hrůzy a obětí. Kolik set lidí přišlo o život a spousta dalších o všechno a nezůstalo jim nic než to, co měli na sobě," zapsala si učitelka Marie Dutnarová do deníku. Těla obětí se nacházela ve sklepích i desítky let poté.
Filmů o holokaustu není nikdy dost vzhledem k tomu, co se ve společnosti děje. Film Zpráva je příběh dvou slovenských Židů, které stát prodal na smrt do Osvětimi. Z pekla utekli a napsali o tom svědectví, říká režisér Peter Bebjak. Aby se stalo něco podobného, stačí, aby se událostem nechal volný průběh a do hlavy lidí se dostaly antisystémové a extrémní názory, dodává.
Prvním počinem Nadačního fondu Arnošta Lustiga, který vznikl loni v létě, je vydání knihy Vlny štěstí Arnošta Lustiga aneb My jsme chtěli jiný svět. Publikace shromažďuje spisovatelovy dosud nepublikované rozhovory a rozhlasové relace z let 1953 až 2010.
Místo aby nazkoušel novou inscenaci, režisér Jiří Havelka s herci Národního divadla natočil film Očitý svědek. Téma zůstalo stejné: anatomie masové vraždy. O smrti 267 lidí v červnové noci roku 1945 svědčí herci výpověďmi těch, kteří zabíjeli, přišli o své blízké nebo činu přihlíželi. Snímek je k vidění na webu divadla za 150 korun.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se omluvila za nedělní vyjádření, že ani druhá světová válka nezpůsobila takové škody na vzdělávání dětí jako současná pandemie koronaviru. Řekla, že výrok byl neadekvátní a omlouvá se, pokud se někoho dotkl. Vyjádření vzbudilo kritiku politiků či novinářů, kteří jí vyčítali neúctu k obětem války a utrpení milionů dalších.
Jak se v roce 1968 mohl z nedotknutelného komunistického generála Jana Šejny stát spolupracovník CIA, z reformátora generála Václava Prchlíka asfaltér a z ministra reformní vlády generála Martina Dzúra normalizátor? Pozoruhodné osudy generálů v klíčových okamžicích historie ukazuje nový dokumentární seriál České televize. Zde jsou příběhy sedmnácti z nich. A rozhovor s dramaturgem dokumentu.
V podcastu Na cestě s Milošem Doležalem na svůj jedinečný životní příběh vzpomíná válečný letec a radiotelegrafista RAF Otakar Černý. Muž s pověstí nenapravitelného útěkáře.
U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu tuto středu vychází anglicky v New Yorku a Londýně nová kniha oceňovaného česko-amerického výtvarníka a spisovatele Petra Síse. Jmenuje se Nicky & Vera a vypráví o zachránci stovek českých dětí Nicholasi Wintonovi.
Jakákoliv připomínka "organizovaného odsunu" Němců z českého pohraničí vyvolává bolestné vzpomínky na obou stranách, třebaže od jednoho z největších vysídlení lidí (téměř 3 miliony) uplynulo 25. ledna 2021 pětasedmdesát let. V dnešní galerii přinášíme vzpomínky těch, kteří byli do Německa vysídleni jako děti. A tak je potřeba jejich svědectví i vnímat.
Ve věku 101 let zemřel válečný veterán Bernard Papánek, uvedla ve čtvrtek večer Česká televize. Byl jedním z posledních československých pamětníků bitev u Tobruku a Dunkerku. Po emigraci z komunistického Československa v 60. letech minulého století žil v Izraeli, poslední léta svého života strávil na Slovensku.
K neunesení drsné osudy rozvětvené rodiny hornické vdovy Barbory vloni vylíčil román Šikmý kostel. Teď pokračují ve druhém dílu, který tento čtvrtek vydalo nakladatelství Bílá vrána.
Žila jedna dívka v předválečném Polsku a ta si začala psát deník. Jako tisíce dívek před ní i po ní. Deník pojala jako komunikaci se svým důvěrným já. Pustila se tak do rozhovoru s vnímavou a tajemství střežící kamarádkou, která má na ni vždy čas, nenaléhá, nedusí. Jako tolik dívek před ní i po ní.
