Ve středu vstoupila ve Velké Británii do oběhu nová padesátilibrová bankovka. Dvojici průkopníků parního stroje, Jamese Watta a Matthewa Boultona, na ní nahradil vědec Alan Turing. Muž, který dešifroval tajné kódy nacistů a přispěl tak k dřívějšímu ukončení druhé světové války.
Ve věku 96 let v úterý ráno zemřel válečný veterán Tomáš Lom, který byl za druhé světové války spolu s dalšími Čechy a Slováky příslušníkem britského královského letectva (RAF). Informoval o tom Deník N a potvrdila to rodina. Poslední rozloučení se uskuteční v úzkém rodinném kruhu. Poslanci na úterní schůzi uctili Lomovu památku minutou ticha.
Ve tři hodiny ráno 22. června 1941 přejel poslední sovětský nákladní vlak hranici s hitlerovskou Říší na řece San nedaleko města Přemyšl. Krátce poté němečtí vojáci zaútočili. Přesně před 80 lety začala operace Barbarossa, německá invaze do Sovětského svazu.
Přestože na světě existuje mnoho muzeí a dokumentačních center holokaustu, stále má smysl budovat nová, zejména ve vazbě na konkrétní země a regiony. V pondělí to řekl uznávaný americký historik Timothy Snyder při přednášce v Brně.
Neumím si představit, že bych s letadlem střílel, piloti museli cítit strach, říká Radim Vojta, který bude létat s legendární britskou stíhačkou Hawker Hurricane. Na světě je pouze patnáct létajících exemplářů. Jediné letadlo z druhé světové války, o kterém by přemýšlel, zda do něj sednout, je Messerschmitt Bf 109. Považuje ho za daleko náročnější a při přistání se prý stroj snaží pilota zabít.
Lidé jsou z digitálních Lidic nadšení, mám pozitivní ohlasy z celé republiky, říká ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Model vzniká zejména na základě leteckých snímků z roku 1938 a dobových fotografií. Lidice bude možné virtuálně projít, zejména pro mladé je to podle Stehlíka jeden ze způsobů, jak je vtáhnout do historie.
Když nacisté 15. března 1939 vstoupili na území rozbitého Československa, vůbec nepředpokládali, že by ho kdy mohli opustit. Budovali přece tisíciletou říši. Ideologii, založené na představě o nadřazenosti německého národa a na potřebě vybojovat pro něj na východě životní prostor, neboli Lebensraum, podřídili i své plány. Podle svých představ chtěli přebudovat i Prahu.
Dokumentární podcast Na cestě rekonstruuje okolnosti útoku na parašutisty po atentátu na Reinharda Heydricha ukryté v pravoslavném chrámu v pražské Resslově ulici.
K hrobu lidických mužů při dnešním pietním aktu položili věnec premiér Andrej Babiš (ANO), vedení Senátu, sněmovny, ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) nebo středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). Připomněli si tak 79 let od vyhlazení Lidic na Kladensku. Vzpomínka se konala kvůli koronavirové pandemii bez účasti veřejnosti a v omezeném rozsahu.
Barrandov, Hodkovičky, Bubeneč, Strašnice, Ořechovka, Baba i další. Jedenáctkrát pozvalo Aktuálně.cz své čtenáře o víkendech, provázených protiepidemickými omezeními, k toulkám vybranými pražskými čtvrtěmi i jejich architektonickými skvosty. "Nepamatuji si, že by reagovalo na nějaký můj text tolik lidí," tvrdí autor úspěšné série a vedoucí domácí rubriky Aktuálně.cz Pavel Švec.
Jan Kubiš si nedlouho před vysazením do nacisty okupované vlasti zapsal do deníku: "Dnes nejsem si jistý dnem, neb jest na mně požadován zvláštní úkol, úkol velice nebezpečný, ale nebojím se ho, jdu s chutí do práce a nezastaví mne ani to nejhorší." Mnohé to o něm vypovídá. Jaký ale opravdu byl? Na Dni Jana Kubiše (v den výročí atentátu na Heydricha) promluví o jeho charakteru přední historici.
Na Praze 8 začala fungovat QR hra s tématem útoku československých parašutistů na Reinharda Heydricha. "Lidé se tak vydávají po stopách Anthropoidu," popisuje radní městské části Michal Švarc. Hra má celkem 25 stanovišť a lze ji spustit na webové stránce www.operaceanthropoid.cz. Začíná přitom u nové dvousetmetrové nástěnné malby právě s tématem útoku na nacistického pohlavára.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo archivní dokumenty, které se věnují roli Sovětského svazu při osvobozování Česka v roce 1945. Materiály jsou na webu pod titulem "A Praha byla zachráněna. Nemá právo zapomínat, přepisovat, překrucovat". Autoři píší, že se Češi v posledních letech "aktivně pokoušejí bagatelizovat rozhodující roli Rudé armády při osvobozování země za druhé světové války".
Povedený komediální skeč připomínalo chování uzbeckých armádních důstojníků při oficiálním svátku Dne paměti, kterým si tato středoasijská postsovětská země připomněla konec 2. světové války. K úsměvné události došlo v regionu Sirdarya.
Babiš a Hamáček, oba před volbami, by měli vědět, že mnoho lidí v Česku s tímto zbabělým, českozrádným postojem, gestem, nesouhlasí. Přítomnost Pivoňky na přehlídce považují za nechutnou.
Jen dva státy na světě konají pravidelné a velké vojenské přehlídky: Severní Korea a Rusko. V neděli na Rudém náměstí v Moskvě znovu pochodovali vojáci a jela armádní technika u příležitosti 76. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem.
V Plzni v neděli vyvrcholily čtyřdenní Slavnosti svobody jako připomínka 76. výročí osvobození Plzně americkou armádou. Vzhledem k protiepidemickým opatřením nahradilo letos tradiční program v ulicích města online vysílání studia z Měšťanské besedy. Vysílání sledovalo téměř 50 000 lidí, informovala mluvčí plzeňského magistrátu Eva Barborková.
"Válka přinesla tolik nesnesitelných zkoušek, zármutku a slz, že na ni nelze zapomenout. A neexistuje odpuštění ani omluva pro ty, kteří znovu uvažují o agresivních plánech," prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v úvodním projevu vojenské přehlídky. Rusko si jí připomíná výročí konce druhé světové války. Podívejte se, kdo do Moskvy přijel na návštěvu i jaká technika byla v metropoli k vidění.
Česko si dnes připomnělo 76. výročí konce druhé světové války v Evropě. Politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem položili věnce u Národního památníku v Praze na Vítkově, vzpomínkové akce se odehrály také na jiných místech. Den kapitulace nacistického Německa v roce 1945 slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek.
Během Pražského povstání v květnu 1945 se obrněné vlaky významným způsobem zapojily do zuřivých bojů o Prahu. Byly velmi účinnou zbraní povstalců, odrážely útoky tanků, dokázaly vyřadit pěchotu i obsluhu německých děl. Od 5. května jich v hlavním městě sloužilo 14, dva esesáci zcela rozstříleli. Povstalci také používali rozjeté lokomotivy jako beranidla, která vysílali proti nepříteli.
