Ruské útoky způsobily v noci na sobotu kaskádový výpadek ukrajinské energetické sítě. Rozsáhlý blackout zastavil nejen metro v Kyjevě, vypnuto bylo také vedení mezi západní a střední částí Ukrajiny i se sousedním Rumunskem a Moldavskem. Bez elektřiny se tak ocitla například i většina moldavské metropole Kišiněv.
Sněmovna dnes v úvodním kole podpořila návrh vládní koalice na vznik centrální stavební správy pod státním úřadem. Novela stavebního zákona především zřizuje Úřad rozvoje území. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi.
Záběry z ukrajinského dronu zachytily likvidaci ruského vojáka v oblečení připomínajícím tučňáka. Na první pohled bizarní podívaná má však racionální a promyšlené vysvětlení.
Nová analýza ukazuje, že ruská armáda postupuje na Ukrajině nejpomaleji za posledních více než sto let, píše britský list The Telegraph. Podle zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) postupují síly Vladimira Putina od začátku roku 2024 rychlostí 15 až 70 metrů denně, což je pomalejší tempo než u mnoha tažení za první světové války.
Zdravotní stav čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se podle ukrajinských i ruských zdrojů dlouhodobě zhoršuje a v Moskvě se už otevřeně řeší otázka jeho nástupnictví. Kreml se obává, že špatně zvládnutý přenos moci by mohl vést k násilí či nové válce v Čečensku – v době, kdy je většina ruských sil vázána konfliktem na Ukrajině.
Moskva se snaží všemi způsoby skrýt počty vojáků padlých na Ukrajině. Podle nezávislých odhadů byl loňský rok pro ruskou armádu nejhorší od začátku invaze. I přes snahu úřadů mazat soudní záznamy nebo omezovat statistiky se informace o mrtvých šíří dál. Pomáhají k tomu paradoxně i sociální sítě a povinné „vlastenecké“ akce v ruských školách a nemocnicích.
Po ruských útocích na energetickou infrastrukturu a kvůli krutým mrazům nemají ukrajinské domácnosti stále přístup k vytápění či elektřině. Když nefunguje elektřina, tak navíc často neteče ani pitná voda. Dodávky se díky extrémnímu vytížení pracovníků postupně daří opět obnovovat, energetická soustava má ale stále problémy a útoky pokračují.
Jeden z amerických diplomatů, který má na starosti vyjednávání o míru mezi Moskvou a Kyjevem, prokázal v uzavřeném rozhovoru s novináři značné mezery v základních faktech a znalostech. Spletl si totiž ústavní funkce na Ukrajině nebo délku světových válek, což u veřejnosti vyvolává pochybnost o jeho schopnostech vyjednávat.
Počet obětí ruské invaze na Ukrajině se blíží „magické“ hranici, kterou Evropa nepamatuje od konce druhé světové války. Nová studie uvádí, že celkový počet zabitých, raněných a pohřešovaných vojáků na obou stranách dosáhne do letošního jara dvou milionů. Moskva například nasazuje tisíce rekrutů i vězňů navzdory minimálním územním ziskům.
Západ přestává tolerovat ruskou stínovou flotilu, která navzdory sankcím přepravuje miliony barelů ropy. Evropské země i USA zpřísňují reakce a hrozí, že se bude zabavovat čím dál víc tankerů. To by mohlo vážně oslabit ruskou válečnou ekonomiku, jejíž významnou část příjmů tvoří právě export nerostných surovin. Celkem 14 evropských zemí teď vydalo varovné prohlášení.
Arktida přestává být oázou klidu a mění se v bojiště strategických zájmů. Zatímco Rusko na severu buduje jaderné základny, americký prezident Donald Trump se soustředí na Grónsko. Severské státy varují, že nejkratší cesta ruských raket na Západ vede právě přes zamrzlý oceán. Deník Financial Times popisuje, jak tající ledy otevírají cestu k novému kolu mezinárodních závodů ve zbrojení.
Rusko a prokremelská propaganda se snaží svět stále přesvědčovat o svém silném postupu v bojích na Ukrajině, na to ale nyní tvrdě zareagoval finský prezident Alexander Stubb. V rozhovoru pro GZERO Media prohlásil, že Vladimir Putin podle něj selhal ve všech svých strategických cílech.
Některé evropské země zvažují podle médií možnost obnovení kontaktů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zdůvodňují to obavami, že by Donald Trump mohl s Putinem uzavřít dohodu o Ukrajině za zády Evropy. Podle britského historika Marka Galeottiho udělala Evropa chybu tím, že s Rusy nemluvila už dříve a promeškala tím svoji příležitost.
Rusové nepolevují ve svých útocích směřovaných na civilní ukrajinskou infrastrukturu. Tentokrát mimo jiné zaútočili pomocí roje dronů s náložemi na jedoucí osobní vlak. Útok si vyžádal životy nejméně pěti cestujících.
Šéf NATO Mark Rutte varoval, že Evropa bez americké pomoci není schopná vlastní obrany. Podle něj by si osamostatnění vyžádalo astronomické náklady. Zároveň upozornil, že Ukrajinu čeká kvůli ruským útokům na energetiku nejtvrdší zima za poslední dekádu. Rutte vyzval EU k větší flexibilitě při financování zbraní, aby Kyjev mohl nakupovat i techniku ze Spojených států.
Rusko nasadilo novou taktiku, jak vyčerpat ukrajinské zásoby protivzdušné obrany. K útokům poprvé využilo vyřazené cvičné střely RM-48U. Tyto „zombie“ rakety sice postrádají přesnost, ale nutí Kyjev plýtvat drahými obrannými technologiemi. Podle prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského stála jen poslední vlna útoků obranu 80 milionů eur, zatímco Rusko pálí levný a vysloužilý šrot ze svých skladů.
Když se většina čerstvě zmobilizovaných pěšáků dostane na frontu, doufá, že je to jen zlý sen, ze kterého se probudí, říká jeden z nejzkušenějších ukrajinských frontových velitelů major Ivan Jablonski „Čupik“. „Pokud to přežijí, buď dezertují, nebo pochopí, že tohle je válka, a musíš zabít, nebo budeš zabit. A z některých se stanou dobří vojáci…“
Dvě stě až dvě stě padesát milionů amerických dolarů. Na takovou částku vyčíslil ruský prezident Vladimir Putin hodnotu Grónska. Vládce Kremlu vycházel z čísel, za která Spojené státy v minulosti koupily Aljašku od Ruska. Putin dodal, že Moskva nemá s případným nákupem Grónska Amerikou žádný problém. Podle západních médií se tak Kreml snaží celou situaci využít k oslabení NATO.
V pátek a v sobotu by se ve Spojených arabských emirátech (SAE) měly setkat ruská, americká a ukrajinská delegace. Přiblížíme se po téměř čtyřech letech války konečně k míru? Může něco nebo někdo zastavit Vladimira Putina? O tom všem v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví britský historik a odborník na moderní Rusko Mark Galleoti.
Projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Světovém ekonomickém fóru v Davosu letos patřil k nejostřejším vystoupením, jaké vůči Evropě od začátku ruské invaze pronesl. Zatímco v minulých letech Ukrajina mluvila o Evropské unii především jako o klíčovém spojenci, tentokrát zazněla tvrdá kritika slabosti, nerozhodnosti a závislosti na Spojených státech.
