Hynek Kmoníček, bývalý diplomat a poradce současné vlády ANO, SPD a Motoristů pro národní bezpečnost, má jasno. Nejvýraznější hrozbou pro bezpečnost České republiky a jejích obyvatel je Rusko. Na čtvrteční konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost připomněl, že historicky tomu nikdy nebylo jinak a je třeba pomáhat Ukrajině. Svými slovy jde proti kabinetu, který chce vazbu s Kyjevem oslabit.
Hynek Kmoníček na čtvrteční národní bezpečnostní konferenci vystoupil až jako několikátý v pořadí. Před ním se k mikrofonu v Míčovně Pražského hradu dostal třeba i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
I když právě s jeho nástupem resort musel snížit letošní rozpočet o více než 21 miliard korun, mluvil o drahém rozvoji protivzdušné obrany, jejímž cílem bude především ochrana kritické infrastruktury a obyvatelstva před útoky raket, dronů a střel.
„Náklady na to budou velmi vysoké. Musíme dosáhnout konsenzu, abychom byli ochotni a schopni peníze vyčlenit a rozumně investovat,“ vzkázal Zůna a mířil tím nejspíš na českou vládu, jejímž je vicepremiérem a která je nakloněna dlouhodobým škrtům v obranném rozpočtu a neplnění spojeneckých závazků.
Čím dál od Ruska, tím líp
Proti komu je třeba českou protivzdušnou obranu rychle budovat, pak zdůraznil Hynek Kmoníček. Ten na konferenci vystoupil v pozici vládního poradce pro národní bezpečnost.
„Naší nejvýraznější hrozbou je dnes logicky Ruská federace a bylo tomu tak i před zahájením otevřeného konfliktu na Ukrajině, ať už naše vztahy s Ruskem byly historicky na vrcholu nebo na dně,“ popsal bývalý diplomat historickou realitu.
A šel ještě dál: „Vždy totiž platilo, že čím je Rusko od nás geograficky dále, tím vyšší je naše vlastní bezpečnost. Z toho také nutně musí vycházet podpora bojující Ukrajině, která je v zájmu bezpečnostních priorit našeho státu.“
Tím se poradce Kmoníček dostává do kolize s politikou Babišovy vlády. Ta chce naopak vazbu s Kyjevem bránícím se ruské agresi oslabovat a pomáhat mu méně než dřív. Je to jedno z hlavních témat koaliční SPD Tomia Okamury.
„Není to samozřejmě jediná naše priorita, které bychom nutně podřizovali všechny ostatní,“ prohlásil pak dál Kmoníček směrem k podpoře Ukrajiny.
A aby bylo úplně jasné, jak svá slova a varování před Ruskem myslí, řekl ještě: „Čím dále jsme od ruských hranic, tím je naše geopolitická pozice snazší.“
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Svět je na prahu nebezpečného zlomu, varuje Amnesty International
Amnesty International (AI) upozornila, že mocné státy, korporace a hnutí odmítající lidská práva útočí na multilateralismus, mezinárodní řád i lidská práva. Uvedla to v úterý zveřejněné zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2025. Zároveň varovala před nástupem světového systému založeného na dominanci, beztrestnosti a zisku.
ŽIVĚ Vance se chystá do Pákistánu vyjednávat o konci války
Americký viceprezident J. D. Vance má v úterý odletět do pákistánské metropole Islámábádu, aby tam s íránskou delegací vedl jednání o možném ukončení války. V noci na úterek to s odvoláním na své zdroje napsal portál Axios. Válku, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu, pozastavilo dvoutýdenní příměří, které vyprší v noci na čtvrtek SELČ.
ŽIVĚ Ministři EU se mají setkat v Lucemburku, doufají ve schválení protiruských sankcí
Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou v úterý v Lucemburku jednat o ruské agresi proti Ukrajině. Na úvod se s nimi prostřednictvím videokonference spojí jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha, který jim poskytne informace o aktuální situaci v zemi a o nejnaléhavějších potřebách Ukrajiny. Za Česko se jednání zúčastní ministr Petr Macinka.
Tim Cook po 15 letech končí v roli šéfa Applu. Míří do čela představenstva
Tim Cook po 15 letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple, od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Společnost Apple to oznámila v noci na úterek s tím, že Cook se stane předsedou představenstva.
„Teď už držím basu.“ Ministr za SPD řekl, jak to bylo s jeho „otočkou“
Armádu čeká dramatická expanze – o více než 10 tisíc mužů. Kde je vzít? Ministr obrany Jaromír Zůna odmítá úvahy o jakékoliv formě základní vojenské služby. „Já jsem konskripční armádu zažil. A to není levná věc ani to není řešení všeho,“ říká ministr obrany Jaromír Zůna. Připravuje ale obnovení vojenských kateder, ovšem na dobrovolné bázi.