Jan Hotovec je jednadvacetiletý mladík, který kvůli dětské mozkové obrně nemůže pořádně chodit, ovládat ruce ani řečové ústrojí. Odmalička na sobě tvrdě dře, aby dokázal prožít plnohodnotný život. Sportuje, studuje a pracuje ve vlastním start-upu Asistence navzájem. Založil ho poté, co sám nemohl sehnat osobního asistenta.
Několik tisíc dětí zůstalo off-line i v současné době plošné on-line výuky. Někteří nemají potřebné vybavení, jako je počítač a připojení k internetu, jiným zase s výukou nemohou či nechtějí pomáhat rodiče. S řadou rodin se za celé týdny škola vůbec nespojila. Navíc se často jedná o žáky, kteří nestíhali už před nouzovým stavem a současná situace jejich zaostávání ještě prohlubuje.
Několik tisíc dětí zůstalo off-line i v současné době plošné on-line výuky. Někteří nemají potřebné vybavení, jako je počítač a připojení k internetu, jiným zase s výukou nemohou či nechtějí pomáhat rodiče. S řadou rodin se za celé týdny škola vůbec nespojila. Navíc se často jedná o žáky, kteří nestíhali už před nouzovým stavem a současná situace jejich zaostávání ještě prohlubuje.
Společnost Kalibro, jež se zaměřuje na testování školních znalostí a na průzkumy ve vzdělávání, zkoumá i současnou výuku na dálku. Kromě učitelů a rodičů se ptají také dětí na jejich pocity. A u těch z prvního stupně se nejčastěji opakuje jedna věta: "Stýská se mi." Ti starší mají strach, jak zvládnou přijímačky či maturitu. A někteří místo učení musejí pomáhat rodičům.
Zatímco koronavirová epidemie utlumila společnost, přetížila zdravotnictví a ochromila ekonomiku, pro školství znamená velkou šanci dostat se rychle dopředu. Většina škol tuto šanci využila a během pár dní zvládli digitální technologie učitelé, žáci i rodiče, shodli se experti v diskusi Data vs. vzdělávání, kterou pořádaly Dox a Aktuálně.cz.
Tisíce vědců nejen z Evropy v petici kritizují způsoby průmyslového zemědělství či systém zemědělských dotací. Jejich varování před neudržitelností hospodaření ale přišlo se začátkem koronavirové pandemie a vyzní tak zřejmě do ztracena. "Většinou vás 'odignorují', nedočkáte se žádné reakce. Mimo jiné proto, že je na to navázaný obrovský byznys," říká v rozhovoru přírodovědec Jakub Hruška.
Tomáš Chrobák (36) je učitel roku 2019, jenž se dostal do semifinále celosvětové soutěže. Z 12 tisíc pedagogů ze všech koutů světa jich po několika dalších kolech vybrali padesát včetně kantora z Bašky u Frýdku-Místku. "V současné on-line výuce se trápím. Moje hodiny jsou založené na vzájemné komunikaci a pomoci spolužáků, a to jde nyní velmi těžko," říká.
Cyklus České televize Nemocnice v první linii zve diváky přímo na nemocniční oddělení, kde léči pacienty s covid-19. Sleduje příběhy lékařů, sester i pacientů a snaží se toto téma odtabuizovat. Klid, rozvaha a humor zdravotníků tváří v tvář obávané nemoci působí na diváky jako určitý druh terapie. "Seriál může rozpouštět společenské strachy," říká scenárista Zdeněk Holý.
V posledních dnech vzniklo hned několik průzkumů současné výuky na dálku. Česká školní inspekce kontaktovala většinu škol a ptala se ředitelů, Univerzita Karlova, Masarykova univerzita a Akademie věd se zase dotazovaly rodičů, stejně tak sociolog Daniel Prokop a jeho tým. Společnost Kalibro se ptala rodičů i učitelů. Aktuálně.cz shrnuje nejzajímavější zjištění z průzkumů.
Půl roku připravovali děti na soutěže a koncerty. Místo nich ale museli Základní uměleckou školu Střezina v Hradci Králové zavřít. Tak jako to musely učinit i všechny další zušky v republice kvůli šíření koronavirové epidemie a vyhlášeným mimořádným opatřením. Tady se ale nevzdali.
Půl roku připravovali děti na soutěže a koncerty. Místo nich ale museli Základní uměleckou školu Střezina v Hradci Králové zavřít, stejně jako to musely učinit i všechny další "zušky" v republice kvůli šíření koronavirové epidemie a vyhlášeným mimořádným opatřením. Tady se ale nevzdali a na dálku nyní vyučují zpěv, hudební nástroje, výtvarnou výchovu i orchestr.
Ještě před pár týdny laická veřejnost nesledovala, co vědci v laboratořích vyvíjejí, mnozí jejich snažení považovali za nepodstatné a nezajímavé. Nyní se svádí boj s koronavirovou pandemií a na badatele se upírají zraky veřejnosti, novinářů, politiků či byznysmenů.
Podívejte se, jak svět slaví Velikonoce v době koronavirové pandemie. Většina věřících se účastnila mše na dálku pomocí internetu, televize či rádia, jiní využili systému drive-in a někteří se sešli v kostelech navzdory bezpečnostním opatřením.
V Moravských Budějovicích se dala dohromady parta kamarádů, kteří vlastní 3D tiskárny. Propojili se ještě s tiskaři z Třebíče a Znojma a zásobují svými vytisknutými ochrannými štíty zdravotníky, policisty i pečovatelky.
Coby nejohroženější skupina v době koronavirové pandemie se senioři ocitli v naprosté sociální izolaci. Nesmějí se stýkat se známými ani s rodinou, ze dne na den jim skončily i všechny zájmové kroužky. Vzdělávací centrum Elpida se rozhodlo, že je v tom nenechá a většinu svých kurzů překlopilo do online prostředí. Tuhle změnu skvěle zvládli i senioři, ve virtuálních třídách jsou dnes už jako doma.
Tomáš Slavata je filantrop, který dlouhodobě podporuje dětské domovy napříč republikou, a to finančně, materiálně i pořádáním sportovních a zážitkových akcí. Když vypukla koronavirová epidemie, mnohé dětské domovy mu psaly, že na ně všichni zapomněli. Personál nemá dostatek ochranných prostředků a přibývá i útěkářů, kteří nezvládali karanténu na pár metrech čtverečních.
Pražské centrum Psychoterapie Anděl rozjíždí bezplatnou poradnu psychologa pro pomoc lidem v karanténě. Bezdětné páry řeší často ponorkovou nemoc, některé rodiny s dětmi zase nezvládají skloubit péči, práci a domácí školu. S klinickým psychologem Janem Kulhánkem ale deník Aktuálně.cz hovořil především o tom, jak současnou situaci vnímají děti a jak jejich duševní pohodě mohou rodiče napomoci.
Smíchovská střední průmyslová škola si svou digitální revoluci prožila již před 10 lety. Nyní pomáhá se zaváděním výuky na dálku a on-line nástrojů i jiným školám, které k urychlené digitalizaci donutila koronavirová epidemie a nucené uzavření tříd.
Smíchovská střední průmyslová škola v Praze si svou digitální revoluci prožila již před deseti lety. Nyní pomáhá se zaváděním výuky na dálku a on-line nástrojů i jiným školám, které k urychlené digitalizaci donutila koronavirová epidemie a nucené uzavření tříd.
Většina virů, které mohou za nedávné epidemie s vysokou smrtností, mají původ u divokých zvířat – ať už jde o ebolu, SARS, MERS nebo i HIV. U nemoci Covid-19 jsou v podezření netopýři. V přírodě jsou užiteční a lidé s nimi nepřijdou do styku, ale narušováním jejich prostředí riziko nákazy roste, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Natália Martínková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.
