Michaela Duffková (28) vstoupila do veřejného povědomí jako autorka blogu Zápisník alkoholičky, za nějž získala cenu Magnesia Litera. Nyní vychází stejnojmenná kniha, pro svou otevřenost oceňovaná odbornou veřejností. Z Míšiny iniciativy vzniká léčebné a komunitní centrum Alkos, které se má zabývat léčbou a prevencí závislosti na alkoholu. O svém alkoholickém období vypráví na desítkách přednášek.
Naproti kostelu Zvěstování Panny Marie v historickém centru Pardubic býval minoritský klášter, později gymnázium a měšťanka. Pak se na budovu vrhli komunističtí architekti a znehodnotili ji k nepoznání. Dlouhá léta zde byla zvláštní škola, naposledy se tu učilo před šesti lety. Do budovy se ale neinvestovalo již dlouho před tím. Nyní se objekt zrekonstruuje pro postižené děti ze školy Svítání.
Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) zní: dítě by se mělo věnovat alespoň 60 minut denně pohybovým aktivitám. To splňuje necelá pětina českých dětí, naopak každé páté má problémy s nadváhou či dokonce obezitou. Nejnovější průzkum Univerzity Palackého v Olomouci ale přinesl poněkud překvapivé zjištění, že čas strávený na sociálních sítích nelze z nedostatku pohybu dětí vždy vinit.
Tradiční média ztrácejí váhu, po internetu kolují miliony hoaxů a fake news, žijeme v postfaktické době - a přitom školy mediální výchovu zanedbávají a někteří politici ji považují za vymývání mozků dětem. S touto kritikou se Platforma pro mediální vzdělávání v pondělí otevřeným dopisem obrátila na ministra školství Roberta Plagu (ANO). Žádá, aby v dosavadním přístupu došlo k radikální změně.
Vůbec poprvé v desetileté historii ankety Evropský strom roku míří prestižní titul do České republiky. Se ziskem 47 226 hlasů Chudobínská borovice z břehu Vírské přehrady nechala ostatní soupeře daleko za sebou, zvítězila o 20 tisíc hlasů.
Viktor měl jasno již ve čtyřech letech, tenkrát mu učarovala harmonika a on prohlásil, že na ni taky bude hrát. Kromě studia na základní umělecké škole dojíždí Viktor ve svých deseti letech na hodiny na Pražskou konzervatoř. Pravidelně vystupuje na mnoha koncertech a sbírá úspěchy na mezinárodních soutěžích.
Velká část rodičů si přeje změny ve vzdělávání svých dětí. Málo však není ani těch nenáročných, kteří nemají na školu žádné zvláštní nároky a přejí si hlavně to, aby je ničím nezatěžovala (24 procent), popřípadě těch spořádaných, kterým jde hlavně o školní osnovy, disciplínu a výkon (28 procent). Typy rodičů podle jejich nároků na školy se detailně zabýval průzkum společnosti School My Project.
Většina rodičů si podle průzkumů přeje změny ve vzdělávání svých dětí. Málo však není ani těch nenáročných, kteří nemají na školu žádné zvláštní nároky a přejí si hlavně to, aby je ničím nezatěžovala (24 procent), popřípadě těch spořádaných, kterým jde hlavně o školní osnovy, disciplínu a výkon (28 procent). Typy rodičů podle jejich nároků na školu popsal průzkum společnosti School My Project.
Žáci už dnes nemusí mít žádné papírové učebnice nebo sešity, na vše stačí jeden program se sdílenými prezentacemi učitelů a vpisovanými poznámkami dětí. Vše si stáhnou a učí se pak v klidu doma nebo třeba při cestě vlakem. V tomto virtuálním prostředí se mohou odehrávat i písemky či úkoly. Na částečnou e-výuku přechází stále více českých škol.
Uplynulé desetiletí znamenalo pro české školství z pohledu rodičů žáků a studentů velký zlom. Generaci postkomunisticky ustrašených rodičů vystřídala generace sebevědomějších a aktivnějších porevolučních rodičů. Mnozí rodiče pochopili, že jestli chtějí pro své děti dobré školy, musí začít jednat. Narovnání jejich vztahu se školou pomáhá i značka Rodiče vítáni.
Uplynulé desetiletí znamenalo pro české školství z pohledu rodičů žáků a studentů velký zlom. Generaci postkomunisticky "ustrašených" rodičů vystřídala generace sebevědomějších a aktivnějších porevolučních rodičů. Mnozí z nich pochopili, že jestli chtějí pro své děti dobré školy, musí začít jednat. Narovnání jejich vztahu se školou pomáhá i značka Rodiče vítáni.
Děti z brněnského "Bronxu" nesvedla do společné třídy v roce 2009 jen náhoda. Mohli za to rodiče dětí z majoritní společnosti, kteří nechtěli, aby jejich ratolesti chodily do třídy s Romy. Začal se tak odvíjet příběh "nechtěných" žáků z 1. B Základní školy Merhautova, jejž v dokumentárním seriálu zachytila režisérka Kamila Zlatušková. Sledovala je 10 let a v České televizi teď skončila třetí řada.
Svobodné školy jsou přesvědčené, že děti vědí lépe než dospělí, co je pro ně ve vzdělávání dobré, a tudíž si ho mají řídit samy. Učit se to, k čemu právě každé dítě dozrálo, o co má zrovna zájem, co ho posouvá dál, a způsobem, který mu nejvíc vyhovuje. Klasické školy považují za vězení, státem nařízenou výuku za poškozování dětí, poslušnost za sprosté slovo. V Česku zatím stojí mimo zákon.
České školství letos čekají zásadní změny. Klíčové výzvy a problémy, před nimiž stojí, sestavila společnost EDUin, zaměřující se na informace o vzdělávání. V každoroční analýze popisuje, v jakém stavu se české veřejné vzdělávání nachází.
Většina rodičů se do školy dostane obvykle jen dvakrát ročně – na třídní schůzky, kde podepíšou potřebné dokumenty, dozvědí se, jak prospívá jejich dítě, případně co rozbilo a kolik peněz bude stát oprava. Když se snaží aktivně přispět nějakým nápadem, učitel to často bere jako vměšování do jeho práce a nemístné poučování, které jen zdržuje. Jsou ale i školy, kde to funguje úplně jinak – jedna tak
Většina rodičů se do školy dostane obvykle jen dvakrát ročně - na třídní schůzky, kde podepíšou potřebné dokumenty, dozvědí se, jak prospívá jejich dítě, případně co rozbilo a kolik peněz bude stát oprava. Když se snaží aktivně přispět nějakým nápadem, učitel to bere jako vměšování do jeho práce a nemístné poučování. Jsou ale i školy, kde to funguje úplně jinak - jedna taková je v Chýni u Prahy.
Osmiletý Jiří Bouška se postupně stal v šachu krajským přeborníkem, mistrem republiky i Evropy. Jet na světový šampionát byl podle něj i jeho maminky logický krok. "Jednou bych chtěl být velmistrem, co nejdřív," plánuje.
Mají tu skvěle vybavené počítačové učebny, ale i řemeslné dílny. Místo tu má i klasická tužka a papír. Zásadně neprobírají teorii odtrženou od praxe. V britském Readingu věří, že každý bude brzy pracovat v technologické firmě. Technologie totiž budou všude. Deník Aktuálně.cz nahlédl do školy, z níž vycházejí pro moderní dobu tolik potřební vynálezci a inovátoři. Jen dívek je mezi nimi stále málo.
Mají spousta volna a málo práce, myslí si často lidé o učitelích. Jejich profesi považují za prestižní a užitečnou, ale zároveň k nim mají spoustu výhrad.
Každoroční výzkum ukazuje, jak prestižně vnímají Češi učitelské povolání. Pravidelně se umisťuje na špičce hned za lékařem a vědcem. Jenže pro mnoho rodičů žáků a studentů je učitel někdo, kdo pár hodin denně něco vypráví u tabule, má spoustu volna, a učí proto, že nic jiného neumí. Tyto falešné stereotypy, nízký plat a představa "uštvaných učitelek" mohou za jejich nízký sociální status.
