Po téměř půl roce by se měly školy v září vrátit k běžnému provozu. Chvíli potrvá, než děti a učitelé najedou do zaběhnutých kolejí. A do některých by se už ani vracet neměli. Kromě nutnosti digitalizovat výuku zavření škol rovněž ukázalo, že se dá obejít bez neustálého známkování a poměřování dětí, říká v rozhovoru Blanka Vaculík Pravdová, lektorka pedagogů z organizace Učitel naživo.
Daniel Sýkora je docentem na Katedře počítačové grafiky a interakce na FEL ČVUT. Vede vlastní výzkumnou skupinu a ve spolupráci s firmou Adobe vyvíjejí algoritmy měnící práci filmových výtvarníků. Pracoval pro Hollywood, další nabídky musel odmítnout, nestíhá. Přenechal je proto svým studentům. Přečtěte si rozhovor, který vedl se čtenáři Aktuálně.cz v rámci seriálu s NF Neuron "Ptejte se vědců".
Navštívili jsme „školy v přírodě“ pro učitele a absolvovali s nimi program, který má zlepšit jejich výuku. Zažili jsme napínavé detektivní pokusy pro malé chemiky, nácvik hodnocení bez známek i vášnivé diskuse, jak posunout vzdělávání dětí blíže moderní době.
Podívejte se, jak budou od 1. září fungovat školy, jídelny, družiny, kroužky, internáty či základní umělecké školy.
"Děkování za draze zaplacenou 'humanitární pomoc' z Číny mi silně připomnělo oslavování SSSR, jak nám údajně pomohl v boji se suchem v r. 1947. Že na Západě byla připravena daleko účinnější pomoc v podobě Marshallova plánu se příliš nezdůrazňovalo, stejně jako to, že letadlo, jež přivezlo čínské roušky, zapůjčilo NATO," říká historik Petr Koura, který on-line odpovídal na otázky čtenářů.
Klimatické změny, moderní technologie, polarizace společnosti, relativizace hodnot. Vyznat se ve světě bude bez kritického myšlení stále obtížnější. Kdo nedokáže správně analyzovat kvanta informací dostupných jedním kliknutím, neuspěje. V tom je možná nejpalčivější problém českého vzdělávání. Školy musí přestat učit postaru, aby mohly do praxe posílat absolventy schopné řešit mezioborové úkoly.
Mediální dům Economia a redakce Aktuálně.cz vyhlašují anketu Hvězda výuky na dálku. Znáte pedagoga, kterého výuka na dálku nezaskočila, a naopak v ní zazářil? Obětavého ajťáka, který propojil školu s žáky? Sociálního pracovníka, jemuž se podařilo vzdělávat i děti, jež zůstaly off-line? Autora pozoruhodných vzdělávacích videí? Nominovat své favority můžete do 14. října 2020.
Již od roku 2013 pořádá Akademie věd ČR v rámci svého projektu Otevřená věda Letní vědecký kemp pro pedagogy. Formou "školy v přírodě" plné vzdělávacích kurzů si učitelé zkouší, jak vědeckými pokusy obohatit výuku. Kurzy bývají obsazené ještě ten den, co je akademie vypíše. Učitelé sem jezdí o dovolené, dobrovolně a s velkým nadšením. Nahlédněte do letní školy v Jindřiši u Jindřichova Hradce.
Ekoložka Jana Drápalová měla malé děti a vadilo jí, že u nich na sídlišti v Novém Lískovci nejsou parky ani hřiště. Vstoupila do politiky a po volbách v roce 2002 se tu stala starostkou. Ze starých paneláků udělala moderní bydlení, ze zanedbaného okolí přírodní park s jezírkem. Ekotématy boduje, voliči jí dali důvěru již popáté. Letos získala Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin.
Až do konce září může veřejnost hlasovat v soutěži Adapterra Awards o nejlepší adaptaci krajiny, měst či domů na klimatické změny. Hlasovat je možné dvakrát z jedné e-mailové adresy. Projekt s nejvíce hlasy veřejnosti vyhraje Cenu sympatie. Podívejte se na druhou část snímků finálových projektů.
Astrofyzik Ondřej Pejcha (36) patří k nejtalentovanějším vědcům ve svém oboru. Z prestižní Princetonské univerzity v USA se díky vědeckému grantu vrátil na Univerzitu Karlovu a se svým týmem tu zkoumá nejlákavější tajemství vesmíru - supernovy, gravitační vlny nebo černou díru. V rámci seriálu Aktuálně.cz a Nadačního fondu Neuron "Ptejte se vědců" odpovídal Ondřej Pejcha na četné dotazy čtenářů.
Začalo veřejné hlasování o nejlepší nápad, jak připravit česká města a krajinu na změny klimatu jako sucho, vedra nebo přívalové deště - soutěž Adapterra Awards. Až do konce září mohou lidé na webu www.adapterraawards.cz vybírat z 21 nejlepších českých projektů ozeleňování budov, ochlazování městských ulic či navracení vody do krajiny. Podívejte se na první část snímků soutěžních projektů.
Pandemie covid-19 nepovoluje, nakažených přibývá, pouze průběh nemoci bývá lehčí. Nemoc způsobuje SARS koronavirus 2, takzvaný RNA vir, který se dokáže kamuflovat jako neškodná lidská RNA, aby ho naše buněčná imunita pustila dovnitř. Tým Evžena Bouři z Ústavu organické chemie a biochemie nyní podrobně prozkoumal proteiny, které to umožňují, a snaží se najít látky, jež by maskování viru zamezily.
Dvacetitisícové východočeské město Chrudim se již téměř dvacet let snaží o udržitelný rozvoj. Umísťuje zeleň do zastavěných ploch, revitalizuje městské lesy. Nyní se tu zaměřili především na vodu. Vzhledem k suchu a klimatickým změnám usilují o to, aby co nejméně vody mizelo v kanalizaci. Znovu zpět do hry vrací dešťovku i tzv. šedou vodu.
Je jim teprve 13 a 15 let, ale už dokázaly svým YouTube kanálem Sestry v akci za záchranu života zaujmout natolik, že získaly Cenu Josefa Vavrouška v kategorii Ekologický zásek. Anna a Eliška Víravovy bydlí v Hradci Králové, odkud se skrze svá videa snaží vrstevníkům zprostředkovávat ekologická témata a udržitelný způsob života.
Tým Michala Šimíčka se zabývá vývojem buněčné terapie pro léčbu nádorů krvetvorného systému. Ostravské pracoviště, kam se podařilo dostat řadu světových vědců, už získalo mezinárodní věhlas. Jeho výsledky dávají velkou naději v léčbě rakoviny. Přečtěte si rozhovor, který s vědcem pořídili čtenáři v rámci seriálu Aktuálně.cz a NF Neuron "Ptejte se vědců".
Po pečlivé roční přípravě vypustili skauti z pražských Hlubočep nedaleko Želivského kláštera sondu. Každou minutu jim posílala data o letu. Po prasknutí balonu ve stratosféře ji našli u Písku. "Pilot" přežil a vydržely i kamery, které zaznamenaly celý průběh letu.
Když nabídnete kroužek robotiky všem, moc dívek se nepřihlásí. Když uděláte kroužek Robotika pro holky, hned se vám naplní, vysvětluje učitelka Štěpánka Baierlová ze Sušice. Matematiku učí tak, aby děti bavila, ale bez drilu to také nejde, dodává. V červnu 2020 skončila na druhém místě učitelské soutěže Global Teacher Prize.
Metro s názvem Dorfbahn Serfaus najdete v tyrolském horském středisku Serfaus. Měří pouhých 1280 metrů a pyšní se titulem nejkratší metro světa. Od roku 1985 slouží turistům a zachraňuje rakouskou vesničku od dopravního kolapsu. Z důvodu koronavirové epidemie se v něm nyní musí nosit roušky.
On-line deník Aktuálně.cz a Nadační fond Neuron přicházejí s letním seriálem Ptejte se vědců. Čtenáři mají možnost týden posílat prostřednictvím formuláře pod článkem dotazy mezinárodně proslulým českým vědcům. Ti na ně budou průběžně odpovídat, vzápětí publikujeme výsledný rozhovor čtenářů s vědcem. Začali jsme světově uznávanou chemičkou Hanou Macíčkovou Cahovou. Přečtěte si její odpovědi.
