"Udělejte to levně, ideálně zadarmo," vzpomínají architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof. Místo konvenční fasády zdobí exteriér sídla brněnské firmy fasáda z devíti set plastových židlí.
Český hotel postavený z námořních kontejnerů na břehu Labe velmi zaujal zahraniční weby o architektuře. Pražské architektonické studio jde ovšem ještě dál a pro klienta připravilo studii na kolonii kontejnerových rodinných domků. Hlavními klady by měla být rychlost, variabilita, mobilita a cena.
Hotel Thermal v Karlových Varech nezískal památkovou ochranu. Ministerstvo kultury ve svém prohlášení zpochybnilo jeho autenticitu. Zároveň je podle něj dostatečně chráněn svým umístěním v městské památkové zóně. Proti vyjádření ministerstva se ohradila vnučka jedné z autorek projektu Marie Kordovská, která se spolu se svým bratrem dlouhodobě snaží o záchranu díla svých prarodičů. "Na situaci kolem Thermalu je skandálních několik věcí, a to účelově zpracovaný ‘anti-posudek‘, který celé řízení rozhodl, rétorika ministerstva kultury, které se nezdráhá používat odborně nepodložený výrok o tom, že hotel je plagiátem, nebo ignorování doporučení vlastní odborné komise ministrem kultury," tvrdí.
Prestižní evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award získal projekt revitalizace panelového bytového domu DeFlat Kleiburg v Amsterdamu nizozemského architektonického studia NL architects a XVW architectuur. Podle architekta Osamua Okamury to značí změnu trendu a nizozemský návrh přeměny by tak mohl stát i inspirací pro Česko. "Situace ve velkých českých městech je v oblasti dostupnosti bydlení dost katastrofální. Zkusme tedy raději vdechnout panelákům nový život. Jak letos udělená hlavní cena ukazuje, bydlení na sídlišti může být opravdu cool," dodává.
Sauna umístěná na pláních nedaleko nejsevernějšího švédského města Kiruna vypadá jako zlaté vejce. Dílo tamních umělců má podpořit komunitní život obyvatel. Těleso je zároveň symbolem začátku nového života, který nastane po přestěhování města.
Města lidé vnímali jako něco špinavého, z čehož je potřeba utéct. Tento postoj zesílil po druhé světové válce. V souvislosti s rozvojem automobilismu se začaly nekontrolovaně a nekoncepčně rozvíjet příměstské oblasti. Podle architekta a urbanisty Pavla Hniličky se ale situace postupně zlepšuje. "Chybějící urbanismus je základním nedostatkem. Situace se ale ve srovnání s divokými 90. lety pomalu zlepšuje. Tehdy se zabíraly pole a louky bez rozmyslu a hlubších úvah. Myslelo se, že je to správně, a nikdo moc neoponoval. I protože tento trend byl spojen se spekulacemi," vysvětluje v rozhovoru.
Architektonické studio z Barcelony citlivě zrekonstruovalo a v podstatě tak zachránilo zbytky gotického kostela v katalánské obci Vilanova de la Barca. V chrámu ze 13. století, který byl téměř zničen během španělské občanské války, vznikl multifunkční prostor, ve kterém se snoubí minulost se současností.
Do bytu s industriálním nádechem se mladá rodina zamilovala na první pohled. Nejenom kvůli jeho zajímavým a atypickým prostorům, ale i kvůli dobré poloze v širším centru Prahy.
Nejnovější česká architektura má čím dál tím vyšší úroveň, vyplývá to z aktuální Ročenky české architektury. Architekt Antonín Novák do ní vybral pětatřicet realizací od interierů, rodinných domů až po veřejné stavby a prostranství. "Trend stoupající úrovně kvality české architektury se projevuje nejen ve zvýšené originalitě realizovaných staveb, ale také v počtu staveb architektonicky kvalitních. Ve výsledku bylo výborných staveb tolik, že jsem se musel poradit s nakladatelkou," říká. Ročenka vyšla ve vydavatelství Prostor - architektura, interiér, design a získala i Českou cenu za architekturu 2016. Deset vybraných počinů si můžete prohlédnout v galerii.
Na začátku května představí v Brně svoji tvorbu polský architekt Robert Konieczny. Patří k nevýraznějším autorům současnosti a jeho návrhy sbírají četná ocenění. Jedenáctkrát byl nominován na prestižní evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award. Tři jeho stavby byly vyhlášeny nejlepším domem světa. Jeho retrospektivní výstava Prostory na míru bude k vidění v Galerii Architektury Brno.
Již potřetí se v Praze bude konat festival Open House, v jehož rámci bude o víkendu 13. a 14. května zpřístupněno do 43 zajímavých pražských budov. Návštěvnicí si tak budou moci prohlédnout například Winternitzovu vilu od Adolfa Loose, funkcionalistický Skleněný palác v Bubenči, podzemní kryt v areálu nemocnice v Krči nebo libeňský plynojem. Stejně jako loni bude veřejnosti otevřena i Invalidovna v Karlíně, která byla v únoru prohlášena kulturní památkou.
Ještě před třemi lety šlo pouze o vizi. Díky tomu, že se našel investor, se bude koncept skleněného domu postaveného kolem 12 metrů vysoké jedle co nevidět realizovat. "Hlavním účelem tohoto projektu je nabídnout alternativu ruchu městského života. Zároveň jsme chtěli spojit možnosti moderního průmyslového designu a přírodního bohatství," vysvětluje jeden z jeho autorů.
Kauza bouraného domu na Václavském náměstí ukazuje podle historika architektury Rostislava Šváchy na selhávání památkové péče v Praze. Spolu s Veronikou Vichterkovou z Klubu Za starou Prahu před budovou drží na místě už několikátý den symbolickou tryznu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mimo jiné upozorňují i na specifický postoj odborníků ke stavbám z druhé poloviny 20. století. "Nejsou schopni se odpoutat od své averze, nejsou k tomu schopni zaujmout odborný postoj a dívají se na to laikové. Z jejich posudků vlastně vyčtete, že na Transgas pohlíží jako na současnou stavbu," říká Švácha.
V chatové kolonii v Dobříši vznikl rodinný dům, který se na první pohled vymyká svému okolí. Zároveň ale s různorodou zástavbu dokáže splynout. Do oblých křivek se architekti pustili na základě přání investora, který nechtěl žít v domě připomínajícím krabici. Stavba, která je podle autorů tak trochu tvarovou hříčkou, má fasádu z modřínových šindelů a ekologický provoz.
Nedostatek světla v koupelně se podařilo vyřešit zajímavým způsobem. Průsvitná betonová příčka propouští sluneční paprsky, zároveň ale nenarušuje intimitu. Rastr betonových bloků propouští jenom obrysy.
Odborná porota soutěže futuristických návrhů mrakodrapů Skyscraper Competition 2017, kterou pořádá americký časopis eVolo, vybrala vítěze pro tento rok. Stal se jím projekt polských architektů Mashambas Skyscraper, který by v budoucnu mohl podpořit soběstačnost tamní zemědělské komunity. Porotci soutěže, která má podnítit zájem architektů i veřejnosti o vertikální zástavbu a nový životní styl, vybírala ze 444 přihlášených projektů. Kromě třech cen udělila i dvaadvacet čestných uznání.
Milovníkem mrakodrapů byl architekt Radan Hubička už odmala. Vysoké domy jsou podle něj elegantní a štíhlé. Jednu výškovou budovu navrhl i pro Prahu. Má tvar V a po dokončení bude nejvyšší obytnou budovou v Česku. "Proporce kvádrů je kvalitní pouze ze dvou stran. Když se díváte diagonálně, není to už ono. Z tohoto důvodu jsem chtěl dům udělat jako sochu. To máte stejné, jako když se díváte na krásnou ženskou. Líbí se vám, ať se na ní podíváte z boku, zezadu, nebo zepředu. A stejně tak funguje i V Tower, z každého pohledu je jiná," vysvětluje, proč má budova právě tvar písmene V.
Městská zahrada s názvem The Growroom má nejenom zkrášlit města, ale i podpořit lokální zemědělství. Projekt, který zaujal veřejnost z celého světa, vznikl ve spolupráci dvojice architektů a designové laboratoře, v níž IKEA vyvíjí svůj nábytek. Ke stavbě dřevěné zahradní konstrukce stačí jednoduchý návod o sedmnácti krocích, 17 dílů překližky, kladívko, šroubovák, vrtačka a zhruba pět set nerezových šroubů.
Milánský týden designu patří k nejprestižnějším přehlídkám designu na světě. Letos tam dosáhla velkého úspěchu pražská Vysoká škola uměleckoprůmyslová. Odborná porota její instalaci zařadila do výběru čtyřicítky těch nejinspirativnějších. "Ocitli jsme se ve vybrané společnosti značek jako Cartier, Cassina, Panasonic, Wallpaper, Foscarini, Audi, Samsung, mezi významnými školami jako Central Saint Martins v Londýně nebo Aalto University v Helsinkách," komentuje úspěch prorektor VŠUP a rovněž autor instalace, profesor Jiří Pelcl.
V uplynulém semestru se studenti architektury v ateliéru Kraus & Čančík FA ČVUT v Praze zabývali maloměstskou periferií. Pro konkrétní místo, bývalý areál cukrovaru v Úvalech u Prahy, hledali vhodný typ bydlení a jeho skladbu. Některé z návrhů zaujaly i vedení města - uvažuje dokonce o jejich využití pro další jednání s potenciálními investory.
