Starobylá tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách se tento týden dostala na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Nominaci mezivládnímu výboru zaslalo Česko společně s Lotyšskem, Německem, Rakouskem, Španělskem a Polskem, které přípravy koordinovalo.
Vznikl zde monumentální památník lidickým dětem, zrodila se legendární postavička Krtečka či řádilo gestapo. Hodkovičky, čtvrť na jihu Prahy, si dokonce zahrály i v jednom díle seriálu Hříšní lidé města pražského. Sérii článků o nejzajímavějších místech pražských čtvrtích jsme přinesli na jaře, kdy se zavřely hranice okresů. Připomínáme ho jako tip na podzimní procházky.
Ti, kteří by v létě chtěli do prosluněného Středomoří, ale nechtějí cestě obětovat cestování tolik času a peněz, najdou alternativu i v Česku. A v zimě zase tichá zákoutí. Iluzi jihoevropské krajiny vytvářejí vápencové skály, zříceniny hradů, horko, vinice i vodní dílo Nové Mlýny na Pálavě. Jde o jedno z nejkrásnějších a nejvzácnějších území Česka. Podívejte se na jeho krásy v galerii Aktuálně.cz.
Člověk za poznáním nemusí jezdit daleko. Může využít příležitost poznat lépe svou čtvrť, projít se ulicemi, jimž se člověk zpravidla vyhne nebo jimi jen rychle proběhne, a zastavit se u domů, které jsou pozoruhodné architekturou i svými majiteli. Třeba na okraji pražských Vinohrad leží vilová čtvrť, kde žili intelektuálové a formoval se nový architektonický styl.
Čeští violoncellisté z Prague Cello Quartetu patří k nejsledovanějším smyčcovým kvartetům světa. Žádají si je v Japonsku, Číně, Itálii, Chile či Kuvajtu. Jenže pandemie na existenci profesionálních muzikantů tvrdě dopadla. Nyní se živí prací v kancelářích, či dokonce na stavbě. "Říkal jsem si, co mohu dělat s mým vzděláním? Je děsivé, že skoro nic," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jan Zvěřina.
V únoru 1951 otřásl krajem mezi Sedlčany a Milevskem případ ubitého předsedy místního národního výboru v malé vsi Koubalova Lhota. Následné vyšetřování se vedlo zcela v režii komunistické Státní bezpečnosti, která označila za vrahy tři zdejší rolníky. Všichni byli záhy oběšeni. Ministerstvo spravedlnosti se v roce 2020 za justiční vraždu omluvilo. Případ je však mnohem složitější.
Jak se v roce 1968 mohl z nedotknutelného komunistického generála Jana Šejny stát spolupracovník CIA, z reformátora generála Václava Prchlíka asfaltér a z ministra reformní vlády generála Martina Dzúra normalizátor? Pozoruhodné osudy generálů v klíčových okamžicích historie ukazuje nový dokumentární seriál České televize. Zde jsou příběhy sedmnácti z nich. A rozhovor s dramaturgem dokumentu.
Kdyby se politici do října nedohodli na novém způsobu, jak se budou hlasy přepočítávat na poslanecké mandáty, bylo by to naprosto bezprecedentní, říká politolog Lukáš Hájek. "My teď vlastně máme děravý zákon, na jehož základě se volby prakticky nemohou konat, protože chybí onen přepočet hlasů na mandáty," vysvětluje politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Ničivá exploze nad Československem 26. ledna 1972 způsobila pád jugoslávského letadla. Trosky se zřítily poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku. Zkázu mezinárodního letu JAT 367 nepřežilo 27 lidí. Do světové historie se tato letecká tragédie zapsala nikoliv počtem obětí, ale zázrakem. Letuška Vesna Vulovičová přežila pád z více než desetikilometrové výšky.
Na Šumavě se některé služebny Sboru národní bezpečnosti tajně vzepřely totalitnímu režimu a po komunistickém puči v roce 1948 tamní policisté pomáhali na Západ lidem, kteří museli z Československa zmizet. Převaděčskou síť po roce rozbila StB. Strážmistra Jaroslava Maršíka však nedopadli, při zatýkání unikl. Deset let strávil v jedné místnosti. Nyní o jeho životě vyšla kniha nazvaná Akce Kvilda.
Počty pacientů v nemocnicích jsou opět vysoké a i přes mimořádné nasazení zdravotníků potřebují některá zařízení akutní pomoc dobrovolníků. Redakce Aktuálně.cz zprostředkovává nemocnicím kontakt na zájemce. Pokud chcete pomáhat, můžete využít tento rozcestník, který je pravidelně aktualizován. Nemocnice, jež hledají personál, se mohou obrátit na [email protected].
Pojďme se vrátit v čase přesně o třicet let dozadu a podívat se na to, jaké byly tehdejší Vánoce - druhé svobodné po pádu komunismu v roce 1989, ale první, kdy k nám dorazilo zboží ze Západu a tehdejší Čechoslováci poprvé vyrazili ve velkém za nákupy především do sousedního Rakouska.
Klášter Milevsko vydal mimořádný poklad. Vědci tu v tajné chodbě objevili zbytky relikviáře se zlatou cedulkou s nápisem IR a železným hřebem. Veškeré indicie zatím naznačují, že hřeb s vtepaným zlatým křížkem je relikvií, již v době husitských válek považovali řeholníci za část hřebu, kterým byl přibit Ježíš Kristus. Prohlédněte si fotografie pokladu i tajných chodeb, kde byl ukryt.
Bývala symbolem svobody, stala se turistickou atrakcí. Lennonova zeď v Praze, plocha pro nespočet vzkazů odkazujících ke slavnému muzikantovi, vznikla před 40 lety. Byl za tím jeden jediný nápis obyčejnou křídou. "Jako ukázka prostoru, kde lidé vyjadřovali odpor proti komunistickému systému v Československu, našla odezvu i na druhé straně zeměkoule," říká v rozhovoru historik Petr Blažek.
Pražské povstání se stalo největší bitvou Čechů na vlastním území v moderních dějinách. Velel mu generál Karel Kutlvašr. Nyní v nakladatelství Epocha vychází jeho vzpomínky, které sepsal v komunistickém kriminále. Režim je tehdy zabavil a ukryl. Generál vypráví o tvrdých bojích, o zákulisí vyjednávání s Němci i o nastupujícím politikaření, jež ovládlo společnost po konci války. Zemřel v roce 1961.
Možná se to na první pohled nezdá, ale i v Česku, které je známé vysokým podílem nevěřících, se staví moderní kostely. Po Listopadu 1989 jich v republice vzniklo hned několik desítek, a to zejména na Moravě a ve Slezsku. Podle architekta sakrálních staveb Marka Štěpána je jejich stavba odrazem doby a měla by promlouvat k lidem. Nejnovější církevní stavbou je kostel na pražském Barrandově.
Mnohdy ho vnímáme jen jako okoukanou památku či místo určené pro davy turistů. Staroměstské náměstí je však mnohem víc. Je křižovatkou. Lidí i historie. Středem země, od něhož se počítala vzdálenost do ostatních měst. Je místem, kde se střetávají důležité symboly, které působí na společnost i dnes. Projděte se interaktivně po náměstí s nejzajímavějšími památkami a jejich příběhy.
Od roku 1990 padlo na zahraničních misích již 31 českých a československých vojáků. Naposledy 12. listopadu 2020 rotmistryně Michaela Tichá, která zahynula po pádu vrtulníku při plnění úkolů 17. letecké jednotky CASA 8. úkolového uskupení Armády ČR MFO na Sinajském poloostrově. V pátek se lidé s Michaelou Tichou rozloučili v areálu strašnického krematoria v Praze.
Dlouhé roky Praze trvalo, než dokázala postavit pomník odpovídající významu oběti Jana Palacha. Před několika lety konečně magistrát jeden umístil na Palachově náměstí. To ještě nikdo netušil, že již od 70. let minulého století stojí v centru gigantická skulptura, kterou její autor věnoval právě upálenému studentovi. Vztyčena byla komunistům přímo pod nosem. A nyní se dočkala obnovy.
Novinář, dramatik, spisovatel, vizionář, fotograf, glosátor, zahradník, turista... Tím vším byl Karel Čapek. Prožil mimořádně pestrý život. A nesmírně pestrá je i tato fotogalerie. Karel Čapek se nedožil ani padesátin, ve své vile zemřel 25. prosince 1938.
