"Pošlete sem všechno, co máte," opakuje rozrušeně dispečerce záchranky lékař sanitky a nevěřícně prohlíží spoušť plnou kusů roztříštěného letadla. Mezi troskami jsou i desítky lidských těl. Tehdy, 30. října 1975, se v pražském Suchdole odehrála nejtragičtější letecká nehoda v českých dějinách. Aktuálně.cz přináší fotografie z místa havárie.
Kvůli koronavirové epidemii prezident Miloš Zeman dnes pouze publikoval jména těch, kterým se v den letošního státního svátku rozhodl udělit státní vyznamenání. Jsou mezi nimi například už dříve avizovaný končící ministr zdravotnictví Roman Prymula nebo in memoriam zpěvák Karel Gott. Prezident ocenil také například jednu z žen, které pomáhají pacientům s covidem.
Jména všech osmatřiceti vyznamenaných.
Česko má za sebou pátou vlnu šíření covidu-19. Tu poslední a počtem nakažených nejsilnější způsobila nová varianta omikron, která se sice rychleji šíří, ale je méně nebezpečná. Spolu s naočkováním většiny lidí to přispělo k nižšímu počtu zemřelých. Přesto Česko patří v počtu úmrtí v přepočtu na obyvatele mezi nejhorší na světě. Aktuálně.cz přináší časovou osu událostí a výroků uplynulých dvou let.
V Praze přibyl další velký pomník historické osobnosti - habsburské císařovny Marie Terezie, která vládla rakousko-uherské monarchii v letech 1740-1780. Pět a půl metru vysoký pomník byl v úterý slavnostně odhalen v parku při ulici Milady Horákové, v místech kde jsou výjezdy z Brusnického tunelu. Jde o první sochu Marie Terezie v Česku. Autorem díla je sochař Jan Kovářík.
Nejsou v Česku slavnější hodiny. A na světě není starší funkční orloj jako ten Pražský. Poprvé se o něm zmiňuje listina z 9. října 1410. Orloji na jižní straně věže Staroměstské radnice dominuje astronomický ciferník, pod ním je umístěná kalendářní deska. Mimořádné technické dílo ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře.
Tropický prales si většina lidí představí jako prostředí ideální pro obrovské množství hmyzu, nekonečný počet různých druhů pavouků či motýlů. Ano, je všeobecně známo, že v tropech žije mnohem více druhů živočichů než v oblastech blíže pólům, ale čeští vědci zjistili, že třeba na jižní Moravě žije na jednom hektaru dvakrát více housenek motýlů a dalších larev a stejně pavouků než v tropech.
Věděli jste, že se letos o místo v krajském zastupitelstvu ucházel vůbec nejstarší člověk v historii? Tušíte, kolik milionů dostane hnutí ANO za vítězství? Nebo kdo zabodoval u voličů v karanténě? Redakce Aktuálně.cz dala dohromady 20 zajímavých poznatků o letošních senátních a krajských volbách.
Místa v krajských vládách jsou přerozdělena. Z celkového počtu 675 mandátů bralo nejvíc hnutí ANO - 178, což je o dvě zastupitelská křesla více než v roce 2016. Raketový vzestup slaví Piráti, naopak strmý pád si zažili komunisté, kteří ve volbách před čtyřmi lety skončili třetí s 86 mandáty, letos jich získali pouhých 13. Aktuálně.cz přináší podrobné srovnání minulých a letošních voleb.
Rok po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa pálila komunistické ozbrojené složky do demonstrantů. Pět Čechů na ulici zemřelo, desítky lidí si odnesly zranění či doživotní zmrzačení. Sněmovna ve středu v prvním kole projednávání schválila návrh, aby byli oběti násilí odškodněni. Podívejte se na fotografie z té doby.
Letošní krajské volby budou v mnohém výjimečné. Ještě nikdy se neuskutečnily za tak nepříznivé situace jako nyní, kdy se v zemi šíří koronavirus. A ještě nikdy strany jako ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09 a Piráti nespolupracovaly tak úzce ve snaze porazit dominantní ANO. Výsledky mohou zároveň ovlivnit jejich postup ve volbách do sněmovny. Aktuálně.cz přináší analýzu, o co všechno v těchto volbách jde.
Aktuálně.cz přináší seznam stovek Čechů, které čínská firma Zhenhua zahrnula do své databáze. Čínské armádě i tajným službám profily prominentů nabízí k "vedení hybridní války a rozvratu Západu". Shromažďuje přitom třeba i data o synovi předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, šéfovi ČEZ Danielu Benešovi, politicích, diplomatech či jejich dětech. Obnovit se podařilo jen zhruba desetinu dat.
"Lidé, ve kterých je ještě jiskra lidskosti, lidského cítění, vzpamatujte se! Slyšte můj křik, křik šedého, obyčejného člověka, syna národa, který vlastní a cizí svobodu miloval nade všechno, víc než vlastní život, probuďte se! Ještě není pozdě!" Těmito slovy končilo poselství, které Polák Ryszard Siwiec před 55 lety nahrál na magnetofonovou pásku. Protestoval proti komunismu, proti okupaci ČSSR.
Půl šesté ráno 4. září 1890. Naplavené trosky svírají pilíře Karlova mostu v Praze tak mohutně, že gotický skvost tlak nevydrží. Zbortí se dva oblouky. Čtyři hodiny poté se zřítí další. V dravých vodách rozvodněné Vltavy v ten moment skončí několik lidí. Zahynou. Nejsou to však první oběti jedné z největších povodní, které Praha před 133 lety zažila.
Měly být betonovou hradbou před německými armádami. Do druhé světové války se však objekty pohraničního opevnění zapojily až na jejím sklonku - to již Československo osvobozovaly spojenecké armády. Stát se menších bunkrů - takzvaných řopíků - už roky zbavuje. V úterý ministerstvo obrany vyhlásilo další výběrové řízení pro zájemce o koupi těchto objektů. Prohlédněte si je ve fotogalerii.
V srpnu 1969 zastřelil milicionář fabriky Okula Nýrsko jeho čtrnáctiletého bratra Bohumila Siřínka. O 19 let později přišel o bratrance, jehož jako člena posádky amerického dopravního letadla "sestřelila" z nebe bomba nastražená teroristou. Navíc komunistický režim držel jeho malého syna jako rukojmí. Až moc tragédií a příkoří, aby to jeden zvládl. Roman Syřínek nyní poskytl Aktuálně.cz rozhovor.
Rok po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa pálila komunistická milice, armáda i policie do demonstrantů. Režim na své občany poslal i tanky. Pět Čechů na ulici zemřelo, desítky lidí si odnesly zranění či doživotní zmrzačení. Aktuálně.cz přináší dosud nepopsané příběhy některých z nich. Dochovaly se v podobě svědectví zúčastněných v dobových vyšetřovacích spisech.
Slavný švýcarský architekt Mario Botta kdysi řekl, že moderní budovy koncertních síní jsou katedrálami dneška. V době sociálních sítí se totiž stávají exkluzivním prostorem fyzického a duchovního setkávání lidí, kde spolu s ostatními zakoušíme naděje a rozpory doby. A futuristická architektura budov tento moment zdůrazňuje.
Při květnovém povstání proti německým okupantům v květnu 1945 padlo podle výzkumů posledních let 2936 lidí. Minimálně. Podle historika Jiřího Plachého to bylo na evropském válčišti mezi 5. a 9. květnem 1945, tedy v posledních dnech války, zdaleka nejvíce.
Rovných sto let ve středu uplyne od narození Viery Husákové, druhé manželky prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. Poznali se ještě předtím, než se rozvedený Husák stal hlavou státu. Rozvedla se kvůli němu, ale na svatbu si musela počkat. Zemřela v roce 1977 při havárii vrtulníku, který ji převážel se zlomenou rukou do nemocnice.
