Na letišti jsou tisíce chaoticky pobíhajících lidí, mezi nimi prochází stovky amerických mariňáků s ostře nabitými zbraněmi a nějakým způsobem to organizují. Venku před branami se tlačí tisíce lidí a mezi branou a těmito lidmi stojí několik set Tálibánců. Tak popisuje hodiny před evakuací český velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun.
Nikola Šuhaj je na Zakarpatské Ukrajině dodnes považován za národního hrdinu, ale také za zločince a vraha. Každopádně se díky knize Ivana Olbrachta stal legendou. Vůdce zbojníků byl zabit 16. srpna 1921. Vydejte se do míst, která jsou s ním bytostně spojena, do jeho rodné vesnice Koločava v bývalé Podkarpatské Rusi, která byla do roku 1939 součástí Československa.
Před 110 lety byl u Vltavy v pražském Braníku dostavěn jedinečný pozdně secesní areál ledáren. Lokalita byla vhodná i proto, že šlo o jedno z nejchladnějších míst ve vltavském údolí. Stavbu iniciovali pražští hospodští, kteří ledem chladili potraviny i pivo. Provoz dnes památkově chráněného areálu byl ukončen v roce 1954 s výstavbou slapské přehrady. Vltava přestala zamrzat. Dnes ledárny chátrají.
Před pár lety bylo možné chatu pořídil za "malé" statisíce korun, dnes jsou již za miliony. Fenomén chataření a chalupaření jde ve vlnách, které souvisí s generacemi, ale také s politickou či ekonomickou situací. Za socialismu se nesmělo za hranice, po roce 2008 nebyly peníze na zahraniční dovolenou, v době pandemie bylo cestování komplikované. Podobu chat ale vždy určila kreativita majitelů.
Před třemi desítkami let vznikla Policie České republiky z českých složek tehdejší Veřejné bezpečnosti. Formálně tak zanikl policejní sbor vytvořený úřady komunistického režimu krátce po skončení druhé světové války. Ten naopak po převzetí moci komunisty v roce 1948 nahradil prvorepublikové četnictvo i státní a obecní policii.
Žižkov, nazývaný pražský Montmartre, byl vždy svébytnou čtvrtí. Vznikl v roce 1875 jako samostatný celek pod názvem Královské Vinohrady I. Tato část se pak v roce 1877 přejmenovala na Žižkov, který byl roku 1881 povýšen na město a o jednačtyřicet let později začleněn do nově vzniklé Velké Prahy. Aktuálně.cz přináší další díl seriálu o pražských čtvrtích.
Od srpna 1968 do června 1991 byly v Československu sovětské jednotky. Téměř čtvrt století jejich pobytu si vyžádalo celkem 429 životů na československé straně - včetně těch lidí, kteří byli vojáky zabiti v prvních týdnech invaze. Poslední sovětský voják opustil republiku 27. června 1991. Pobyt a odchod Sovětské armády zachytil fotograf Jindřich Štreit, Jan Jindra a Dana Kyndrová.
Jižní Moravou se prohnaly bouřky, padaly i kroupy o velikosti tenisových míčků. Některými obcemi se prohnalo tornádo se zničujícími následky. Podle mluvčí jihomoravské záchranky zemřeli nejméně tři lidé, dalších více než 60 lidí záchranáři ošetřovali. Po dalších dál pátrají v sutinách.
Osada Ležáky na Chrudimsku byla 24. června 1942, čtrnáct dní po vyhlazení Lidic, nacisty vypálena a její obyvatelé zavražděni. Němci se mstili za to, že se místní lidé účastnili odboje, ukrývali vysílačku Libuše a pomáhali výsadkářům skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté zastřelili 33 dospělých, 11 dětí zplynovali.
Pedagogické působení architekta Jana Kotěry, čelného představitele české moderní architektury, přibližuje výstava na UMPRUM v Praze. Jmenuje se Jan Kotěra a jeho žáci na Umělecko-průmyslové škole, jak se škola dříve jmenovala, a potrvá do 19. února. Připomeňte si v této infografice život a dílo “zakladatele moderní české architektury”.
Americký architekt Frank O. Gehry, spoluautor Tančícího domu v Praze, se 28. února dožívá 95 let. Právě on výrazně pomohl prosadit návrh architekta Vlada Miluniće na originální zástavbu v centru Prahy. Spolu v roce 1996 postavili něco, co do té doby nemělo ve východní Evropě obdoby. Tvarově odvážný, rozevlátý Tančící dům.
Když nacisté 15. března 1939 vstoupili na území rozbitého Československa, vůbec nepředpokládali, že by ho kdy mohli opustit. Budovali přece tisíciletou říši. Ideologii, založené na představě o nadřazenosti německého národa a na potřebě vybojovat pro něj na východě životní prostor, neboli Lebensraum, podřídili i své plány. Podle svých představ chtěli přebudovat i Prahu.
Praha měla ještě v první polovině 19. století pouze jeden stabilní most. Zatím posledním pražským mostem přes Vltavu je ocelový obloukový Trojský most otevřený v roce 2014. O čtyři roky dříve se otevřel Radotínský most, který je součástí Pražského okruhu, a svou délkou přes dva kilometry je nejdelší v zemi. V úterý 13. září začala stavba Dvoreckého mostu. Doplní čtrnáct silničních mostů, znáte je?
Historici ÚSTR několik let zkoumají pozadí jednoho z nejpodivnějších procesů v předválečném Sovětském svazu, jehož obětí se stali čeští krajané na Ukrajině. Desítky Čechů skončily po vykonstruovaném procesu jako údajní špioni v děsivých táborech gulag, někteří věznění nepřežili, další byli popraveni, jiní zešíleli. Mnozí z nich byli učitelé. Od procesu s českými učiteli uplynulo 90 let.
Přírodní památka Povydří je jedním z nejmalebnějších koutů Šumavy. V zalesněném kaňonovitém údolí balvanitého úseku řeky Vydry se tyčí skalní masivy nebo strmé stráně pokrývají kamenná moře. Projděte si stezku podél dravé říčky od Antýglu po Čeňkovu pilu.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
Epidemie nemoci covid-19 již více než rok ovlivňuje aktivity milionů Čechů. Jak se proměnil život v Praze, ukazují statistiky sedmnácti odvětví, které dala redakce Aktuálně.cz dohromady. Například Letiště Václava Havla zažilo největší krizi v celé své historii. S vládními opatřeními se snížila kriminalita nebo intenzita dopravy a Pražané přesedlali na kola.
Nové archivní dokumenty, shromážděné neziskovou organizací Růžový panter a zpracované redakcemi Aktuálně.cz a HN, ukazují, že zhruba třetina tzv. ruského dluhu vznikla za nejasných okolností až po listopadu 1989. Důležitou roli v tom sehrálo federální ministerstvo financí vedené Václavem Klausem. Moskva dluh nikdy plně nesplatila, jeho podstatnou část jí později odpustil premiér Miloš Zeman.
Pražská Troja je známá zejména zdejší zoologickou a botanickou zahradou či barokním zámkem. Ale i tady lze narazit na pozoruhodné vily různých stylů. Bydlel zde komunistický prezident Gustáv Husák a své luxusní sídlo si tu v 70. letech postavila úspěšná režisérka Věra Chytilová. Cena byla na tehdejší dobu astronomická – 1,2 milionu korun. Režisérka je vydělala díky zahraničním oceněním.
Ořechovka je jednou z nejznámějších a nejstarších zahradních vilových čtvrtí v Praze. Vznikala zejména po první světové válce, kdy se zde postavila ústřední budova a řadové domky v okolí. Své vily si v této malebné čtvrti stavěli malíři, sochaři i bohatí továrníci a obchodníci. Na Ořechovku se nastěhoval prezident Václav Havel i Václav Klaus, který tím ovšem vyvolal napětí mezi sudetskými Němci.
