


Ruský prezident Vladimir Putin je připraven setkat se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ve středu to prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zdánlivě vstřícné gesto má však podstatný háček.

„Putin prohlásil, že je připraven kdykoliv jednat v Moskvě,“ řekl Peskov ruskému médiu Vesti. „Klíčové je, aby existoval důvod ke schůzce, aby měla smysl a především byla produktivní. Sloužit může pouze k završení dosažených dohod,“ dodal.
Podle deníku Kyiv Independent tyto podmínky značí, že Rusko nadále nemá zájem vést skutečný diplomatický proces, ale spíše usiluje o přijetí svých podmínek ze strany Ukrajiny. Sám Zelenskyj Moskvu jako místo případných mírových rozhovorů opakovaně odmítl.
„Jsme připraveni na jakýkoli formát, kdykoli,“ uvedl ve středu ukrajinský prezident. „Nebojíme se setkat kdykoli a v jakékoli zemi, kromě Ruska a Běloruska. To chceme znovu zdůraznit. Jsem přesvědčen, že trojstranné jednání by mělo pokračovat,“ dodal.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov však minulý týden naznačil, že mírové hovory s Ukrajinou nejsou v současnosti pro Kreml prioritou.
„V tuto chvíli pro nás obnovení jednání není hlavním tématem. Nikomu jsme rozhovory nevnucovali,“ prohlásil. „Vždy jsme vycházeli z principu, že pokud je partner připraven, jsme připraveni i my.“
Poslední trojstranné rozhovory mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskutečnily v polovině února. Následné setkání plánované na konec února však bylo krátce před americko-izraelským útokem na Írán odloženo.
Podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyryla Budanova může k definitivní dohodě dojít až při přímém jednání Putina se Zelenským. Právě oni podle něj musí mít poslední slovo.
Oba prezidenti se naposledy osobně setkali na pařížském summitu normandské čtyřky v roce 2019. Od té doby Putin se Zelenským k jednomu stolu společně neusedli.
Po loňském summitu na Aljašce se jejich schůzku pokusil zprostředkovat americký prezident Donald Trump. Později však prohlásil, že se Putin setkání se Zelenským vyhýbá, protože „ho nemá rád“.
Pokrok v jednáních nadále brzdí zásadní rozpory, především ohledně ruských územních požadavků. Ukrajina zastává názor, že zmrazení současné frontové linie je nejrealističtějším základem pro příměří. Moskva naopak trvá na tom, aby se ukrajinské síly bez boje stáhly z částí Donbasu jako podmínce jakékoli dohody, což Kyjev odmítá.



Ukrajinský protikorupční soud ve čtvrtek poslal někdejšího šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka do vazby a zároveň stanovil kauci na 140 milionů hřiven (66 milionů korun). Alespoň prozatím tak kdysi jeden z nejmocnějších mužů Ukrajiny skončí za mřížemi. Sám totiž uvedl, že nemá na zaplacení kauce peníze a doufá v pomoc přátel.



Venezuelský exprezident Nicolás Maduro, jehož začátkem ledna unesly americké jednotky a který čelí v USA obvinění z narkoterorismu, sdílí v New Yorku vězeňskou celu s 18 dalšími vězni. Pravidelně telefonuje své rodině, čte bibli a učí se anglicky, řekl jeho syn Nicolás Maduro Guerra německému týdeníku Der Spiegel.



Kamení, které se v lednu objevilo na železničním koridoru nedaleko Přelouče, daly na koleje dvě děti. Policisté věc předali k vyřízení Drážnímu úřadu, uvedla mluvčí krajské policie Markéta Janovská.



Filipínský senátor a bývalý šéf národní policie Ronald dela Rosa uprchl ze Senátu, kde se ukrýval před zatykačem vydaným Mezinárodním trestním soudem pro obvinění ze zločinů proti lidskosti.



Trenér českých fotbalistů Miroslav Koubek zařadil do předběžné širší nominace na mistrovství světa i Tomáše Chorého a Davida Douděru proto, že se neztotožňuje s jejich vyřazením z kádru Slavie.