Na Dívčích hradech v Praze 5 se nově pase stádo koně Převalského. Celkem čtyři jedince sem po dohodě s magistrátem umístila pražská zoologická zahrada. Pozemky, které jsou veliké přibližně jako pět "Václaváků", byly původně zamýšlené k zástavbě. Nejprve o ně měla zájem Karlova univerzita, později developeři.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí v obci Konojedy na Úštěcku přes 250 let. Nechali ho vystavět potomci Františka Antonína Šporka (zakladatele Kuksu) jako poděkování servitskému řádu za uzdravení jediného syna. Po odsunu ale kostel s bohatou mramorovou výzdobou nepotkalo nic dobrého a ještě před pár lety byl na spadnutí. V roce 2015 tamní spolek inicioval jeho postupnou obnovu a dnes znovu září.
V lednu začne demolice modernistické stavby v Bratislavě zvané Istropolis. Majitel pozemku získal od úřadů povolení k odstranění a na jejím místě chce vybudovat moderní komplex s byty a kulturním centrem. Ukončil se tak několikaměsíční spor, který pro architektonickou obec skončil nešťastně. Budova obložená kubánským mramorem je podle ní ikonou slovenské poválečné architektury.
Opera v Sydney, Reykjavíku nebo Berlínská filharmonie patří mezi nejznámější stavby světa. Výstavbě ale předcházely emotivní debaty i dlouhé plánování. Příběhy staveb mapuje nová kniha historika Zdeňka Lukeše a architekta Josefa Pleskota vydaná v nakladatelství Kant. Obrazová publikace nabízí pohled na celkem dvacet filharmonií a oper a slouží jako inspirace pro Prahu.
Firma Famtents and Rents je na českém trhu od 90. let a za tu dobu ušila stovky přírodních stanů a jurt, které se chytly nejen doma, ale i ve světě. Jurty inspirované tradičním mongolským obydlím dnes stojí v Íránu, Švédsku i na Vysočině. Češi je nejčastěji využívají jako lesní školky nebo jako zázemí pro hosty a kanceláře. Někteří v nich ale i celoročně bydlí.
Ondřej Vácha je vystudovaný inženýr, který 15 let pracoval v korporátních firmách. Loni v létě z jedné odešel, a protože se nechtěl hrnout hned do další práce, rozhodl se, že si na pozemku v pohraniční obci vlastnoručně postaví maringotku. Za pár desítek tisíc sehnal podvozek s kostrou a během šesti měsíců jej proměnil na útulnou chatičku, do které se vejde s manželkou i svými dvěma dcerami.
Kniha nazvaná Možnosti vesnice je průvodce pro fanoušky architektury. Přináší dvanáct portrétů těch nejhezčích vesnic a ukazuje příklady povedených staveb. Sleduje vývoj malých i větších vesnic - od Šumavy přes Krkonoše, Frýdlantsko až po Beskydy a znojemskou vinařskou oblast - a popisuje přístup těch, kteří současnou architekturu vnímají jako způsob, jak zlepšit kvalitu života obyvatel.
Jesle Malvína se nacházejí v pražské čtvrti Karlín a jejich interiér byl dokončený během pandemie koronaviru. Architekti Jakub Filip Novák a Daniela Baráčková sledovali záliby a denní rutinu malých dětí a vytvořili pro ně hravé zázemí s designovými prvky a kuchyňkou na míru. Jesle navštěvují děti od devíti měsíců do dvou let, proto jsou v zázemí různé výšky stolů a židliček i velikosti postýlek.
Stavby ze dřeva jsou v českém prostředí vidět stále častěji. Pandemie způsobila, že lidé častěji řeší, jak jejich chování dopadá na prostředí, ve kterém žijí, a mají více času věnovat se úpravě bydlení či stavění rekreačních chat. "Zájem o dřevostavby stoupl a jejich výhody jsou teď ještě výraznější – příjemné prostředí, čistý vzduch, minimum odpadu a rychlé stavby," říká architekt Pavel Horák.
Výstava v Galerii Smečky nabízí průřez dílem československých umělců, kteří měli nebo mají jedno společné. Svoje postřehy i filozofii vyjadřují pomocí techniky známé jako koláž. Výtvarný postup, který uplatňovali například Jiří Kolář, Karel Trinkewitz nebo Toyen, je však rozmanitější a nabízí různé techniky. Protože galerie zůstávají zatím zavřené, výstavu Všechno je koláž jsme zmapovali on-line.
Spolupráce majitele jinonického statku s památkáři odkryla část historie Velké Prahy. Obří areál, který do znárodnění patřil Schwarzenbergům, koupila v 90. letech společnost V Invest s vizí přestavět jej na hotel. Světová finanční krize ale plány zhatila a společnost musela pro areál najít jiné využití. Velkostatek teď začala měnit na zámecké byty s původními krovy a středověkou tvrzí pod nohama.
Vilu, u které je na první pohled jasné, že vše podstatné se odehrává dole, si čtyřčlenná rodina nechala postavit v Černošicích u Prahy. Na pozemku o velikosti 900 metrů čtverečních stávala stará chatka a spousta vzrostlých stromů, především ovocných odrůd. Majitelé si přáli, aby v novostavbě architekti kladli důraz na přírodní materiály, intimitu a šetrnost k životnímu prostředí.
Památkově chráněná Vila Čerych, kterou v roce 2011 proslavil film Odcházení od Václava Havla, je k mání. Poté, co ji před dvěma lety opustil dlouhodobý provozovatel, Centrum rozvoje České Skalice, se vlastníkovi pro ni i kvůli pandemii nedaří najít nové využití. Nadaci, která dům získala darem od bratrů Ladislava a Jiřího Čerychových, chybí finance na nutné opravy i údržbu zahrady.
Atmosféru starých časů navozují domy, ve kterých se narodily české osobnosti. Některé stavby dnes slouží jako muzea, v jiných už dávno žijí jiné generace. Průvodce nazvaný Rodné domy slavných čtenáře seznamuje s místy, kde se formovaly myšlenky i charaktery celkem padesáti osobností včetně třeba Prokopa Diviše, Sigmunda Freuda, ale také Miroslava Donutila, Karla Kryla nebo Marty Kubišové.
Při hledání společného bydlení Erbenovi natrefili na starou stodolu v Českém ráji. Do oka jim padlo hlavně místo, na kterém opuštěná stavba stála - v pozadí se tyčí mohutná skála a v předu se leskne hladina rybníka. Do rekonstrukce stodoly plné harampádí se dvojice pustila svépomocí. "Mám rád voňavou práci se dřevem a hlínou," říká mladý majitel, kterému s návrhem pomohl architekt Marek Burda.
Krajina i paměť národa se po odsunu německých obyvatel a převzetí moci komunisty začaly na severu Čech zásadně měnit. Mezi roky 1945 a 1989 zanikly především v oblasti dnešního Ústeckého kraje desítky kostelů. Z původního počtu jich v celém Československu zbyla polovina. Stavby ustoupily těžbě, ale také snaživým církevním úředníkům, kteří z nařízení režimu mazali z map vše, co spojovala víra.
Jak dobře znáte pražské hospody? Podle autorů průvodce Praha ožralá se v nich od 19. století formoval společensko-kulturní život. "Tady se vedly řeči a z řečí povstávaly osobnosti, situace, nadosobní smysl," říká spisovatel Radim Kopáč. Knihy a povídky od Hrabala, Haška nebo Bondyho by bez pravidelných dostaveníček a vysezených důlků v pražských hostincích nikdy nevznikly. Víte, kde kdo sedával?
Laďka Něrgešová se od loňského jara snaží přinést trochu humoru do jinak velmi těžké doby. Na sociálních sítích baví lidi svými skeči, které často spojují dvě témata – alkohol a covid. S jejím pohledem na různá opatření vlády se dnes ztotožňují desítky tisíc lidí. "Všechna videa jsou odrazem toho, jak to vnímám já. Co mě štve. Leze na nervy. Co mě baví," říká moderátorka a vystudovaná herečka.
Mladý pár si koupil byt v pražské čtvrti Bubeneč. Okolo bytového komplexu z konce 90. let jsou vily z první republiky, v kterých dnes bydlí převážně diplomati nebo ruští miliardáři. Půdní byt v areálu modernistické vily Bianca, kterou navrhl architekt Jan Kotěra, má velkou terasu s výhledem na anglickou zahradu, interiér ve světlých barvách i křeslo a dekorace od Vitry.
Úštěcko se nachází mezi Kokořínskem a Českým středohořím a jeho výsadou je krásná zvlněná krajina, která stoupá k vrchu Sedlo. Do konce druhé světové války se 95 procent všech původních obyvatel hlásilo k německé národnosti, odtud se tedy pro území vžilo označení tak zvaných vnitřních Sudet. Po odsunu tu zaniklo spoustu kostelů, božích muk a křížků. Od roku 2006 ale krajina získává původní kouzlo.
