Od Ještědsko-kozákovského hřbetu přes Českou Lípu až na sever do Varnsdorfu se táhne oblast, která spadá pod pohoří Lužických hor. Pohraničí severu, odkud po druhé světové válce odešla většina původních obyvatel, má devízu v malebné, kopcovité krajině vhodné pro aktivní dovolenou. Přestože sousedí s oblastí České Švýcarsko, spolku DMO Lužické a Žitavské hory se turismus daří držet na uzdě.
Ubytování Kocanda se nachází na Moravě v obci zvané Kravsko. Původně barokní stavba sloužila jako zájezdní hostinec na trase Praha-Vídeň, v 19. století ji ale majitel Michael Raufer přestavěl na manufakturu. Keramika se z ní vyvážela na Balkán i do asijských zemí, a to i po znárodnění. S restitucí ale její věhlas definitivně skončil a areál chátral. Teprve loni se začala psát jeho nová kapitola.
Obec Čeladná, kterou obklopuje nádherná krajina beskydských hor, se v posledních letech rozrostla o řadu výrazných staveb. Mezi ty nejnovější patří apartmánový hotel TeeHouse v golfovém a jezdeckém areálu. Novostavba kopíruje tvar okolních kopců i bývalých tradičních staveb, které sloužily k ustájení hřebců. Architektura navíc umocňuje výhledy z jednotlivých apartmánů do okolní krajiny.
"Turisti, kteří se rychle pohybují v krajině, nejsou pro nás. Rádi bychom tu měli podobně laděné lidi, kteří pochopí naši filozofii a budou se k nám rádi vracet," říká Radek, který v Prysku spolu s přítelkyní koupil starý dům a společně ho proměňují v jedinečné ubytování. Do chaloupky otiskli svůj cit pro detail, který prohlubuje snění, zážitky z okolní přírody a zájem o životní příběhy místních.
Pivovarnický areál stojí v obci Cvikov od 19. století. Svoji důstojnost a slávu ztratil poté, co z Lužických hor museli odejít německy hovořící obyvatelé. Za socialismu sloužil hlavně jako sklad, po revoluci v něm byl autoservis, diskotéky a pěstírna žampionů. Od roku 2013 je ale pivovar v rukou novoborského podnikatele, kterému se na tradici lokálního piva podařilo ve Cvikově znovu navázat.
Jan Francke jako malý vyrůstal u Máchova jezera v kempu, který provozoval jeho otec. V dospívání začal cestovat a pracovat na jiných kontinentech, jako je Austrálie nebo Severní Amerika. Aktivní život měla i jeho žena Petra, a tak když se vzali, strávili své líbánky v extrémní zimě při ultramaratonu na Yukonu. Dnes žijí u Máchova jezera, mají dvě děti a provozují rodinný kemp Karolínka.
Česká cena za architekturu zná své nominované. Do užšího kola prestižní soutěže porota vybrala celkem 30 staveb, jsou mezi nimi rodinné domy, rekonstrukce náměstí, sociální byty, veřejné stavby, ale i netradiční soukromé projekty jako krematorium pro domácí mazlíčky Věčná loviště nebo plovoucí dům Prvok, první tištěná stavba na 3D tiskárně, která kotví u pražského břehu.
V Tichém údolí na rozhraní Únětic a Suchdola stojí kulturní památka Trojanův mlýn. Je to místo, které svou atmosférou zdaleka nepřipomíná Prahu, přestože se nachází kousek od centra. V roce 1997 se do něj zamilovala rodilá Pražačka, tehdy žijící v Německu. Přesvědčila manžela, vzala své děti a nastěhovala se do domu, kde se točili Dietlovi "Dva písaři".
Pedagogické působení architekta Jana Kotěry, čelného představitele české moderní architektury, přibližuje výstava na UMPRUM v Praze. Jmenuje se Jan Kotěra a jeho žáci na Umělecko-průmyslové škole, jak se škola dříve jmenovala, a potrvá do 19. února. Připomeňte si v této infografice život a dílo “zakladatele moderní české architektury”.
Na vršku poblíž Kozích hřbetů stojí jediná církevní stavba na území Suchdola na severu Prahy. Kaple svatého Václava pochází pravděpodobně z 18. století a v současné době ji obec opravuje. Součástí revitalizace krásného zeleného místa s až vesnickou atmosférou je vybudování hřbitova, o který místní usilují už 300 let. Doposud bylo místo jejich posledního odpočinku v nedalekých Úněticích.
Mladá rodina se dvěma dětmi si koupila byt se třemi pokoji, a protože se ve svém volném čase ráda plaví na plachetnici, chtěla, aby byl interiér co nejvíce vzdušný a navozoval atmosféru klidného moře i jeho nekonečného obzoru. Součástí nového domova jsou motivy jako, kruhová okénka, kajuty pro děti. To vše v odstínu námořnické modré.
Letošní ročník prestižní přehlídky Bienále architektury v italských Benátkách má mezi vystavujícími i dva Čechy. Matěj Hájek a Tereza Kučerová navrhli na pozvání hlavního kurátora Hashima Sarkise dočasnou instalaci na téma "Jak budeme žít společně?". Jejich ocelovo-dřevěná konstrukce symbolizuje plot jako překážku na cestě k cíli i prostředek k sociální separaci.
Klatovská ulice v Plzni je jedním z míst, kde fasády domů skrývají bohatství mezinárodního významu. Teoretik a čelní představitel architektonického purismu Adolf Loos v ní po sobě zanechal řadu interiérů, do kterých člověk může nahlédnout v rámci prohlídek organizovaných městem. Letos vůbec poprvé se lidé dostanou i do bytu Huga Semlera, kde v roce 1945 velitel německých sil podepsal kapitulaci.
Plavecký bazén v Lounech je s rozvolněním vládních nařízení znovu otevřený. Přestože v obci stojí už od minulého roku, kvůli pandemii si ho plavci ještě moc neužili. Architekti ho na žádost obce navrhli namísto stavby z 80. let, která je uzavřená kvůli havarijnímu stavu. Nový "plavečák" má tvar elegantního zkoseného hranolu a kromě bazénů je v něm i wellness a posilovna.
Kovařovicova vila na Rašínově nábřeží je k mání. Současný majitel, který ji v minulosti pronajímal menším firmám, chce reprezentativní sídlo prodat. Dům si v letech 1912-1913 nechal vybudovat stavitel Bedřich Kovařovic podle návrhu architekta Josefa Chochola. Od 60. let je chráněnou památkou a je často označovaný jako jedna z nejcennějších ukázek vrcholného kubismu.
Neměla ráda oslovení "Libuško", přála si, aby jí lidé říkali "Lilo", tak jako její nejbližší přátelé. "Při natáčení chtěla, abychom si tykali. Uctivě jsem odmítl. Dotklo se jí to a já toho dlouho litoval," říká o Libuši Šafránkové Jakub Wehrenberg, její filmový syn Kvido z Báječných let pod psa. Kolegové na ni vzpomínají jako na bytost, která oplývala láskou, něhou, humorem a hlubokou vírou.
Dobrovolný hasič a jeho žena dlouho snili o tom, že si ve středočeských Klecanech jednou vybudují vlastní mateřskou školu. Šance se jim naskytla teprv s novým územním plánem, když se vedle rozsáhlých ploch pro bydlení podařilo na radnici prosadit i občanskou vybavenost. Trojúhelníkový pozemek v rezidenční čtvrti si dvojice pořídila s vizí lepšího vzdělávání a kulturního programu pro děti i rodiče.
Mladá rodina si pořídila byt na jednom z nejstarších sídlišť v Bratislavě. Původní 3+1 v šestipatrovém domě z 50. let bylo kvůli příčkám poměrně tmavé, a proto se majitelé rozhodli pro jeho celkovou rekonstrukci. Architekti celý prostor otevřeli, zrušili některé místnosti a hranice mezi jednotlivými částmi určili jen pomocí nábytku. Silný prvek vytváří kruhový průhled do jídelny a žluté kuchyně.
Sedlčanské společenské centrum našlo místo přímo v historické části města. Moderní architektura, která zvenčí vypadá jako mnohoúhelník nebo krystal, patří Adventistům sedmého dne. Protestantský směr, který vznikl v USA a dnes patří mezi nejrychleji rostoucí církve světa, nemá ve své liturgii jasně definovaný prostor, a tak architekti měli při tvorbě interiéru poměrně volnou ruku.
Radka a Jakub Valovi jsou architekti s vášní pro cestování divokou krajinou. Milují neupravený terén, fotografování a sopky, které se snaží navštěvovat ve chvíli jejich erupce. Na jaře se jim podařilo zachytit chrlení nejmladšího vulkánu na Islandu, kam se kvůli pandemii covidu-19 snažili téměř měsíc koupit letenky. Cestu jim komplikovaly zrušené lety i PCR testy, na místo ale dorazili právě včas.
