Mladá rodina zdědila byt v panelovém domě ze 70. let, který před zásahem architektů v roce 2020 neprošel žádnou úpravou. Prostor měl dispozice, jádro i nábytek z dob socialismu. "Původní bytové jádro bylo natolik autentické, že se po domluvě s Moravskou galerií v Brně stalo součástí její stálé expozice," říkají architekti ze studia RDTH, kteří navrhli přestavbu bytu o 68 metrech čtverečních.
Dům od ateliéru Senaa stojí v malé vesnici na Moravě. Zadáním rodiny bylo, aby jí architekti na pozemku postavili moderní stavbu, "pokud to vůbec jde". Pozemek měl tu nevýhodu, že byl vcelku skromný - a ještě ve svažitém terénu. "Celkové řešení je založeno na maximálním využití každé části pozemku pro dům a zahradu a na jejich vzájemném propojení," říkají autoři stavby.
Na firmu Blokki z Vysočiny přišly sestry Titzovy v době, kdy pro svůj pozemek na Kolínsku hledaly nenáročnou stavbu. Líbila se jim představa, že by na zahradě měly lodní kontejnery, které i zapadají do krajiny jako dřevostavba. "Oproti klasické novostavbě jsme dům mohly mít už za čtyři měsíce a přitom se do smrti nezadlužit," říkají sestry, které alternativní bydlení nabízí i k pronájmu.
Atmosféra rekonstruovaného prvorepublikového bytu se na přání majitelky měla nést v duchu etno a boho stylu dohromady. Bytová designérka Iva Hájková skloubila historii s exotickými prvky a díky tomu vznikl citlivě upravený byt, který využívá elegance první republiky, jemné barevnosti pastelových barev i asijský minimalismus. Byt má i skryté úložné prostory a sklápěcí postel, která šetří místo.
Rodinný dům od Zdeňka Fránka, držitele ceny Architekt roku 2020, stojí v panenské krajině Krkonoš. Je ukotven ve svažitém pozemku na železobetonové podestě, a zatímco zvenku je včetně střechy obložen modřínovými latěmi, uvnitř je čistý. "Je bílý včetně podlah, aby sloužil jako papír pro tvorbu umění v podobě pozitivního myšlení," vysvětluje autor stavby.
Martin Kožnar rád hledá řešení v malých prostorech. Dlouho proto přemýšlel nad tím, jak ve Vamberku zkrášlit neutěšenou cestu za hlavním náměstím. Bývalé záchodky, rozlámané schody k řece, ruina domu i zadní fasády staveb vytvářely z místa bezútěšné prostředí. Před pěti lety se nad místem sešel s bývalým místostarostou a společně se shodli, že začnou s něčím malým, aby byla změna brzy vidět.
Petr Mráz byl dítě z paneláku, vyučoval i na škole a při zahraničních cestách spával v pětihvězdičkových hotelech. "V pětatřiceti jsem se za sebou ohlédl a zjistil jsem, že tam nic není. Jen prázdnota," říká sympatický rodák z Jičína, který změnil směr a u kopce Zebín začal chovat pár několik kusů salerského skotu. Dnes má farmář stádo jalovic, ovcí a zjara by chtěl založit vinohrad.
U pivovaru H2, který se nachází v pražských Horních Měcholupech, v průměru zastaví 200 lidí denně. Bez toho, aby vystoupili z auta, si řidiči u okénka vyzvednou hotový oběd, čerstvé pečivo nebo čepované nepasterizované pivo. Nápad na pivní drive-in vznikl dávno před pandemií, a i když ředitel pivovaru dnes už přesně neví, komu za něj připsat kredit, zpětně si myslí, že to byl vizionář století.
Michal Nedbal a jeho přítelkyně Kateřina bydlí v Praze 7. Oba jsou dobrodruzi a ve volném čase rádi cestují po vlastní ose. V dodávce projeli sousední země, během pandemie ale měli na čas utrum. Společně začali snít o malém víkendovém bydlení, které si vytvoří podle svých představ. Když na internetu narazili na staré armádní auto Praga V3S, bylo rozhodnuto, že nic nového už stavět nemusí.
Při pohledu na krajinu s jezery a šikmým kostelem se dnes těžko věří, že v ní před sto lety stály secesní domy a hornické kolonie staré Karviné. Dříve zemědělská oblast se po objevení uhlí proměnila v průmyslovou metropoli s prací pro tisíce lidí. Období prosperity mapuje i trilogie Šikmý kostel, v níž spisovatelka Karin Lednická naznačuje, že v životě nic není dané.
Česká republika patří mezi silné favority v prestižní soutěži Mies van der Rohe Award, kterou jednou za dva roky udílí nadace stejnojmenného stavitele společně s Evropskou komisí. Cenu za architekturu může získat celkem 11 tuzemských staveb. Porotu zaujalo například sídlo sklářské firmy Lasvit, mateřská škola v Novém Boru nebo vinařství a Enotéka značky Lahofer.
Ve Středočeském kraji stojí rekreační chata nabízející krásný výhled na západy slunce. Starý dům, který si majitelé nechali přestavět, má dvě patra a svými materiály zapadá do okolní přírody. Interiér chaty navrhlo studio Bělohradská Tomsová architects. Má podlahu z dubového masivu, keramickou dlažbu a obklady na míru.
V obci Třebíz u Slaného jako by se člověk vrátil do minulosti. V jejím historickém centru, které je vesnickou památkovou rezervací, jsou statky s nízkými stropy a sedlovou střechou. Jeden z nich je teď na prodej. Je z konce 18. století, má venkovní pavlač a před pár lety byl pod dohledem památkářů kompletně opraven. Venkovský dům s podlahovým vytápěním stojí přibližně šest a půl milionu korun.
Oblečeni do několika vrstev si Anna a Ondřej staví venku v mraze svůj vlastní dům. S první vlnou pandemie padla jejich vysněná práce v Barmě a jaro místo v Asii strávili na chatě na Vysočině. Obklopeni přírodou a zásobeni vodou ze studánky se rozhodli, že si postaví své vlastní udržitelné bydlení. Proces stavby zveřejňují na internetu a varují, že jejich práce může skončit i fiaskem.
Albert Fikáček vedl cestovní kancelář, po čase mu ale chyběla osobní svoboda, a tak ji prodal zaměstnancům. Nabitý zkušenostmi začal pro své kamarády pořádat výlety, nejdřív do Ruska, pak na Ukrajinu. "Cestovali jsme vlakem a zaujalo nás, že se v něm dá trávit i silvestr. Dostali jsme nápad na pojízdný festival," říká. Dnes má mašinu a šest vagonů, ve kterých se dá zpívat, spát a brzy i saunovat.
Od roku 2007 sídlí v bývalé pobočce bratří Böttcherů ve Varnsdorfu na Ústecku pivovar Kocour. Přestože stojí na odlehlém místě, vede k němu železnice, u které si majitel nechal postavit soukromou zastávku. Před dvěma lety se rozhodl rozšířit kapacitu prostoru rekonstrukcí bývalého skladu. Vzniklo v něm sezení, výčep a společenský sál. Mezi stěny z roku 1912 se po pandemii vejde až 250 lidí.
Levné a udržitelné bydlení v době nárůstu světové populace nebo klimatické změny je pro architekta Vojtěcha Valdu klíčové téma. Jeho nejnovější minidům nazvaný Gaia je z recyklovatelného materiálu, využívá alternativní zdroje energie a v prostoru, který je velký jako jeden malý pokoj, je podle něj všechno, co člověk potřebuje k životu.
Od jara minulého roku spolupracují architekti ze studia coll coll s českými vědci v boji proti koronaviru. Když v Itálii zavřela továrnu na "nosošťoury", vymysleli nejen design, ale i výrobní logistiku dodavatelů české alternativy. Doba covidová změnila architektům práci i v jiném ohledu. Místo domů teď navrhují odběrová místa. To nejnovější teď otevírá v Pražské tržnici.
Říkal jsem, že je to konec světa, směje se Jiří Schierl a ukazuje na zasněženou cestu. Zaniklou osadu Skoky od okolních obcí oddělila nádrž Žlutice, která zatopila jedinou příjezdovou cestu. Dnes se na místo dá dostat jen po polní cestě, v zimě ji však zavane sníh. Skoky patřily mezi nejdůležitější poutní místa v Česku, po odsunu utichly, život se do nich vrátil až se spolkem Pod střechou.
Zanedbaných a zničených míst, která díky citlivé rekonstrukci získala nový život a zároveň neztratila ducha místa, je stále poskrovnu. Každý rok se ale do soutěže Má vlast cestami proměn přihlašuje více realizací. Mezi nejpovedenější oživené památky či domy s historií patří například památník Tomáše Bati ve Zlíně, dřevouhelná vysoká pec v Šindlerově nebo zámek v Ratměřicích.
