Tomáš Eckschlager a Lukáš Drásta ještě před dvěma lety pracovali na manažerských postech německého penzijního fondu a nikdy by je nenapadlo, že spolu budou zachraňovat kulturní památku. Klášter v Mělníku ale dvojici okouzlil a nadchl svým potenciálem, a tak během pár měsíců odešli z práce, vzali si půjčku a citlivě ho proměnili v domov pro seniory a se zvláštním režimem.
Do Národního divadla v Praze se nechodí jen za kulturou, ale také za saunováním. Pod střechou provozní budovy tu saunu v 70. letech navrhl Pavel Kupka, a protože se do ní dlouho neinvestovalo, má dnes zachovalý původní brutalistní ráz. Před pár lety ji objevil Lukáš Otevřel a jeho dva přátelé, kteří oprášili zašlý interiér a vrátili do ní život. V sauně pouštějí audio přenos opery a baletu.
Nový bytový dům v Brně vznikl proměnou továrenských skladů. Industriální budova nazvaná Dada District propojuje soukromí s občanskou vybaveností i uměním a financovalo ji dvanáct nadšenců, kteří toužili po vlastním bydlení v loftu. Budova obohacuje okolí atraktivní fasádou, kulturou i zelenou střechou, která zadržuje dešťovou vodu a spojuje komunitu.
Mezonetový byt v luxusní rezidenci Obecní dvůr, kterou navrhl a opravil světoznámý architekt Ricardo Bofill, vyhrál v soutěži Interiér roku. Architekt a designér Rudolf Netík při práci na podobě bytu zrcadlil samotné klienty, sběratele umění, a do původních, odhalených konstrukcí vložil jejich estetické i osobní já.
Jednoduchost, nápaditost a malé náklady. Způsob práce a autorská díla Petra Stolína, jako je zenový dům s ateliérem či mateřská škola Nová Ruda, nejenže bodovaly v českých soutěžích, ale ukázaly směr, jakým se architektura může ubírat v době klimatických změn a rostoucích cen materiálů. Architektem roku se ale Stolín nestává jen jako autor, pro porotu byla rozhodující i jeho pedagogická činnost.
V podhůří Jizerských hor si manželé Ciprovi vyhlédli bývalou sklárnu v dost neutěšeném stavu. Žena Karolína nejdřív nevěřila, že se ze staré fabriky ve Smržovce dá udělat příjemné zázemí, její manžel má ale pro továrny slabost, a tak na jeho přání kývla. Z Prahy se i s dětmi přestěhovali na sever a sklárnu začali kousek po kousku opravovat. Dnes v ní mají sídlo firmy a výcvikové centrum pro psy.
Rezidenční bydlení v Rožnově pod Radhoštěm čerpá z výjimečné krajiny Západních Beskyd. Domy, které celkově nabízí téměř sto bytů, jsou do terénu zasazené s citem a neničí lokalitu svým objemem nebo měřítkem. "Lokalita je sice určená pro hromadnou výstavbu, projekt je však navržen tak, aby zástavba nebyla tak hustá, jak územní plán umožňuje," tvrdí autoři bílých domů.
Poblíž tramvajové tepny v pražském Karlíně vzniklo moderní bistro s barem a venkovním posezením. Je v pořadí už třetí pobočkou značky Kro, která před pár lety začala působit u Jiřího z Poděbrad. Podnik nabízí kvalitní kávu, poctivé jídlo a kvalitní ingredience z českých farem. Karlínská pobočka má venkovní posezení a bar, který zákazníky nechává nahlédnout pod ruce kuchařů.
Původně tu český Sokol provozoval kino Vzlet. Dům ve stylu art deco u Heroldových sadů v Praze vznikl v roce 1921 právě z jeho iniciativy. Začátkem normalizace ale nechaly úřady budovu zavřít kvůli špatnému stavu a umístily do ní sklad pražského filmového podniku. Po 50 letech teď kino nyní oživily tři kulturní spolky, které pod původním názvem a s novou produkcí zvou diváky na pestrý program.
Pětašedesát let se Jiří Suchý věnuje divadlu, hudbě a skládání textů. Jeho osobnost je nejvíce spjatá s Divadlem Na zábradlí a Semaforem. O něco méně je už známý jako grafik. Kreslení a výtvarnému projevu se přitom, jak říká, věnuje od dětských let. Vytvořil desítky litografií, ve kterých se odráží jeho poetika, dadaismus a lehce surreální sny.
Domečky na loukoťových kolech si velké rodiny předávaly z generace na generaci od první poloviny 20. století. Cirkusové maringotky patří mezi ty nejcennější, v 90. letech ale často končily za hranicemi. I tak se v Česku dají ještě tu a tam vidět, vlastní sbírku má například rodina Berousků nebo šéf festivalu Letní Letná Jiří Turek.
Tvorbu, inspiraci i rodinný život Alvara Aalta, jedné z nejvýznamnějších osobností modernismu, popisuje nový dokument Aalto: Architektura emocí. Finský rodák, jenž spolupracoval s osudovou láskou a architektkou Ainou, svými stavbami okouzlil i rodinu Rockefellerů. V duchu severského stylu hledal harmonii mezi přírodou a životním prostředím, které vytvořil člověk.
Novostavba rodinné vily v Praze 4 působí ve čtvrti Lhotka poměrně střídmě. Na pozadí stávajících domů nevyčnívá svou barvou, materiály či velikostí. Za stroze bílou fasádou se však skrývá bydlení pro náročnější povahy. Dům o velikosti 340 metrů čtverečních s designovým nábytkem, bazénem a zimní zahradou má vytápěné podlahy, chlazení ve stropu a hodiny, které šetří energii.
Poblíž obce Malá Morávka na Bruntálsku stojí malé ubytování s výhledem na nejvyšší horu Jeseníků Praděd. Pětadvacetiletý Jan Šolc ho vybudoval z vyřazeného lodního kontejneru jako alternativu pro lidi, kteří nechtějí bydlet v hotelech nebo penzionech. Na tiny housu pracoval během lockdownu, strávil na něm 16 víkendů. Teď ho nabízí k občasnému pronájmu.
Nebude trvat dlouho a nevzhledná část města u zastávky Knížecí se promění v moderní městskou čtvrť. Za plechovou zdí u parkoviště autobusů za Ženskými domovy už rostou rezidenční budovy, které mají nabídnout bydlení pro tisíce lidí. V souvislosti se sociálně-kulturní proměnou druhé strany Anděla vzniklo na místě bývalé vietnamské tržnice nové Manifesto, které nabízí gastronomii z půlky světa.
Před 130 lety proudily branami pražského Výstaviště masy lidí. Stavbu Průmyslového paláce na kraji Stromovky Češi skryli pod jubilejní zemskou výstavu, kterou si s důvtipem naplánovali přesně sto let poté, co se Leopold I. nechal v Praze korunovat českým králem. Rakouskouherská monarchie se od záměru distancovala, výstavu i tak navštívilo dva a půl milionu lidí.
Vila z 30. let minulého století se nachází v malé obci Lichoceves na západ od Prahy. Stavitel Josef Mrázek ji postavil pro část své rodiny, která vlastnila okolní pole. Po znárodnění sloužila Československým státním statkům a od 90. let si ji majitelé jen předávali z ruky do ruky. Současného vlastníka dům očaroval svou architekturou a po nákladné rekonstrukci chce, aby se stal novým centrem obce.
Jak funguje reklama v centru Prahy a co město dělá, aby vizuální smog vymýtilo z památkové rezervace? Od roku 2006, kdy vstoupila v platnost vyhláška o reklamě, se město snaží ulice kultivovat a vymezovat pravidla tak, aby byl veřejný prostor a historické stavby čistší. Ne všude je ale výsledná podoba ideální.
Mezi aktuálně nejohroženější patří v Praze ty historické stavby, které stojí na lukrativních pozemcích a jejichž majitelé namísto rekonstrukce plánují v místě vystavět moderní komplexy. Na seznamu jsou například už notoricky známé vily v ulici Milady Horákové v Praze 6, Ústřední telekomunikační budova CETIN na Žižkově nebo kancelářský dům v Revoluční. Demolici ale čelí i další, méně známé stavby.
Ve zlínském areálu Baťových závodů, který se po znárodnění přejmenoval na Svit, se usídlila malá reklamní agentura. Na proměnu nevyužívaného industriálního prostoru oslovila architektonické studio Cosmo, které v památkově chráněné budově vytvořilo krásné interiéry. "Rozhodli jsme se akcentovat kvality původního prostoru, jako jsou vysoké stropy, velká okna a otevřený půdorys," tvrdí architekti.
