Už jako malá se Kristýna stranila větších kolektivů. Místo dovádění na hřišti si listovala tlustým časopisem a vymýšlela si příběhy. Rodiče ji měli za introvertku. Kristýna však dnes vnímá, že její potíže někdy hraničí se sociální fobií. Když zjistila, že je těhotná, a rozhodla se podstoupit interrupci, přidaly se k nim úzkosti i sebepoškozování. Svůj příběh popsala v podcastu Co z tebe bude?!
Z dětských domovů ročně odchází okolo čtyř set mladých dospělých, přechod ale zvládne jen malá část z nich. Co se týče finanční gramotnosti a dalších teorií, jsou "převzdělaní", chybí jim ale praktická zkušenost. Už přes deset let se jim snaží pomoct program Patron Ligy otevřených mužů, díky němuž získávají mladí lidé dospělého "kámoše" či "kámošku", kteří jim ukazují, jak vypadá obyčejný život.
Klimatická krize ovlivňuje všechny aspekty života, včetně zdraví a zdravotnictví. Anestezioložka Anna Kšírová však upozorňuje, že se touto oblastí v Česku nikdo systematicky nezabývá. Vysvětluje přitom, že vedra jsou riziková nejen pro starší lidi, ale také pro epileptiky nebo psychiatrické pacienty. Měli bychom se podle ní připravit na to, že dostupnost zdravotní péče se do budoucna zhorší.
Města se vlivem změny klimatu stávají během veder hůře obyvatelná. Odbornice na jejich adaptaci Magdalena Maceková z Nadace Partnerství zmiňuje jako řešení známé duo - zeleň a vodu. Vysvětluje ale, že dostat do center měst stromy je těžké. V rozhovoru mluví také o tom, na co si dát s ohledem na změnu klimatu pozor při výběru bydlení a jak adaptovat vlastní vnitroblok.
Je čtyřicetistupňové vedro, lidé se potí a reportér nejmenované televizní stanice smaží na kapotě auta volské oko. Horko však není jen vnější realitou, ale i stavem mysli. Někteří jednají zkratkovitě, další jsou agresivní nebo naopak rozněžnělí a touží po fyzickém kontaktu. Režisér Albert Hospodářský zachytil ve filmu Brutální vedro úzkost mladé generace i tíhu hrozící klimatické katastrofy.
Co v práci zažívá toaletářka, jak o ní smýšlí bývalý dělník bez domova a jak jedenáctiletý školák? To ukazuje kniha socioložky Kateřiny Nedbálkové, která se snažila zmapovat i současné trendy v práci, třeba nejistotu. "Od plných úvazků a představy, že nás práce uživí a zajistí i solidní bydlení, si přivykáme na částečné úvazky a práce, které neposkytují kariéru, rekvalifikaci ani jistoty," říká.
K snídani kuličky mletého hovězího ponořené v másle, k obědu steak a k večeři žebírka. Žádná zelenina, žádné přílohy a cukry. Někomu to zní jako sen, jinému jako noční můra. Takzvaná carnivore dieta poslední dobou získává popularitu. Příznivce láká touha zhubnout, vyřešit chronické zdravotní problémy nebo se v postmoderní době vrátit zpět k údajným kořenům a dát sbohem současné stravě.
Sucho nám již nepřijde tak extrémní, protože jej zažíváme opakovaně. Krajina a vodní zdroje jsou ale nastavené na klima, jaké bylo dříve, vysvětluje bioklimatolog Miroslav Trnka. "Většina z nás si pamatuje vývoj počasí maximálně rok nebo dva nazpět," říká ve druhé části rozhovoru o změně klimatu, zemědělství a suchu. Vysvětluje také, proč rakouská krajina snáší nedostatek vláhy lépe než ta česká.
Plantáže kiwi nebo avokáda v českých kotlinách zřejmě neuvidíme, ale klimatická změna do zdejší krajiny výrazně zasahuje už nyní, vysvětluje bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu globální změny AV ČR. V rozhovoru mluví i o výhodách oteplování pro české zemědělství, které ale budou jen dočasné. "Navíc potřebujeme, aby se uživila celá světová populace, chceme-li zachovat smír," varuje.
Dřina od nevidím do nevidím, odloučení od rodiny a nulové soukromí. Novinářka Saša Uhlová se po pěti letech znovu vydala zkoumat realitu špatně placených prací, tentokrát coby východní migrantka na Západě. Svou zkušenost popisuje v knize Hrdinové kapitalistické práce 2. "Byl to nejsilnější zážitek mého života, a to jsem toho zažila opravdu hodně," říká v rozhovoru o práci na německé farmě.
Romská prezidentka republiky, generální ředitel České televize nebo ministryně obrany. Putovní výstava organizace Ara Art s názvem Futuroma se zamýšlí nad tím, zda je na to společnost připravená a zda by se vůbec něco změnilo. Teď míří do Libereckého kraje. "V Česku máme nejvyšší funkce zastoupené výhradně monoetnicky a nikdo se nad tím nepozastavuje," říká ředitel organizace David Tišer.
Skoro 120 kilometrů v nohách, krásná příroda, v batůžku jen dvě trička a božský klid. Většina lidí, kteří absolvovali dálkové treky, si chválí, jak si na nich duševně odpočinuli. Není divu - kromě toho, kolik je třeba ujít, kde se vyspat a čeho se najíst, člověk na několikadenní cestě moc věcí řešit nemusí. Za tímto zážitkem přitom není třeba jezdit daleko - krásnou trasu Malerweg máme za humny.
Ateliér česko-kanadského streetartového umělce Davida Strauzze je otevřený všem. Navštěvují ho politici i bezdomovci, jeho muraly zdobí několik míst v Praze. Jeden z posledních vytvořil v Holešovicích, věnuje se na něm domácímu násilí. Sám s ním má zkušenost, v dětství ho bil otec. "Nemohl jsem si s ním vyříkat spoustu věcí, byla to katarze," říká o díle "neznámé bojovnice".
Petr Jan Juračka je v civilním životě přírodovědcem na Univerzitě Karlově, do nudného akademika má však daleko. Několikrát se účastnil výprav na jedny z nejvyšších hor světa, jen aby v extrémních podmínkách pořídil pár snímků. Občas dává všanc i své zdraví, naposledy zrak. "Vidět blbě je moje daň za to, že jsem viděl hodně," říká.
Výlet za koni, setkání s bývalými kolegy nebo návrat na milované místo. “Jsme připraveni plnit různá přání, ale lidé na sklonku života chtějí zažít spíše obyčejné věci - vidět někoho, koho nemůžou, navštívit rodný dům či místo, kde se vzali s partnerkou nebo partnerem,” vyjmenovává Igor Kytka, spoluzakladatel projektu Sanitka přání, který plní tužby nevyléčitelně nemocným a imobilním pacientům.
Lucie pochází z menšího města a dříve ji vůbec nenapadlo, že by mohla preferovat vztahy se ženami. Až na vysoké škole začala přemýšlet o svých preferencích, zatímco stále měla přítele. Dnes má po deseti letech vztahu několikaměsíční dcerku se svou někdejší kamarádkou a spolubydlící z vysoké školy Karolínou. Celý jejich příběh si poslechněte v podcastu Co z tebe bude?!
"Holka, nedělej to. Řeknu ti proč. Když odejdeš od kadeřnice, budeš nadšená, ale až si poprvé umyješ vlasy a budeš vypelichaná jako kuře, budeš strašně brečet." Takhle varovala jedna uživatelka Instagramu další ženy před tím, aby nenaskočily na módu mikád a ofiny "na záclonku". Na sociálních sítích se rodí nový druh deinfluencingu, který odrazuje od náhlých a nepromyšlených rozhodnutí.
Cestující pražského metra v některých stanicích míjejí fotografie, které přibližují válečnou atmosféru Ukrajiny. Snímky tamních fotografů a fotografek ukazují obyvatele Charkova a Kyjeva, kteří podzemní dráhu nevyužívají k přepravě, ale k úkrytu. Projekt připomíná, že v zemi stále probíhá válečný konflikt.
Honzovi je šestadvacet let, ale nikdy neměl vážný romantický vztah. Od dospívání si nevěřil, úzkostlivě se bál odmítnutí a nedokázal oslovovat dívky. Dnes svůj ostych částečně překonal, ale v partnerských vztazích se mu nedaří. Setkávání vždy končí po pár schůzkách, obvykle na popud protějšku. Život mu také komplikuje závislost na pornu. O svůj příběh se podělil v podcastu Co z tebe bude?!
Z legrace tvrdí, že mu zkrachovala večerka, a tak šel pracovat na dráhu. Ve skutečnosti byla práce u železnice, na kterou koukal jako dítě z okna, jeho snem. Pětadvacetiletý Phan Anh Tran je pravděpodobně jediný vietnamský průvodčí, kterého potkáte ve spojích Českých drah. "Už jako malý jsem si říkal, že jednoho dne chci lidem ukázat, že neodpovídám jejich stereotypní představě Vietnamce," říká.
