Poprvé vzal štětec do ruky ve dvaceti během jedné bezesné noci. Od té doby maloval každý den, postupně "sekl" s profesí elektrikáře a pod přezdívkou Filart se na sociálních sítích v Česku stal jedním z nejsledovanějších účtů o výtvarném umění. Nyní to pětadvacetiletý malíř samouk Filip Šícha dopracoval až do ateliéru malby na Fakultu umění a designu Ladislava Sutnara v Plzni.
“Možná mě znáte, anebo na konci knížky budete mít ten pocit,” zní jedna z prvních vět komiksového románu Srdcovka. Autorka Štěpánka Jislová tak upozorňuje, že ačkoliv popisuje svůj osobní příběh o lásce a traumatu, téma je univerzální. Pravděpodobně i proto od více čtenářek a čtenářů slýchá, že u knihy plakali. Tento týden za ni byla nominovaná na komiksovou cenu Muriel.
Je Istanbulská úmluva o rovnosti, násilí, migraci, nebo konci tradiční rodiny? Průzkumy ukazují, že většina lidí v tom tápe, a podle toho také vypadá veřejná i politická debata. V nové dokumentární inscenaci nazvané jednoduše Istanbulská úmluva ji zachytila režisérka Barbara Herz. “To, co se odehrává ve veřejném prostoru, je divadlo par excellence. Stačí tomu dát jen rámec,” říká.
Studium medicíny obnáší spoustu memorování. Jak uklidnit člověka před operací nebo říct matce dvou malých dětí, že má rakovinu, ale knihy nenaučí. Režisér Jindřich Andrš natočil dokument o tom, jak si medici a medičky osvojují - donedávna podceňovanou - komunikaci s pacienty.
TikTok i Instagram zásadně proměňují hudební průmysl. Skladby, které se na těchto sociálních sítích stanou populárními, dokážou zasáhnout do pořadí hitparád i vzkřísit z mrtvých dávno zapomenutou muziku. Na sítích ale nevládne taková demokracie, jak by se mohlo zdát. Svézt se na vlně nepředvídatelné virality, kdy se něco lavinovitě šíří, vyžaduje pečlivý marketing a finance.
Být, či nebýt matkou? Otázku, kterou pokládá spisovatelka Sheila Heti v knize Mateřství, si podle statistik klade i čím dál větší množství Češek. To se nelíbí významné části společnosti. Stejně jako v mnoha ohledech penalizuje matky, trestá i bezdětné, které odmítají být - autorčinými slovy - “portálem, skrze nějž může přijít muž”. Ženy tak poslouchají, že rodí málo, pozdě a špatně.
Když si Michaela Hynková v pětačtyřiceti letech nahmatala bulku v prsu, změnil se jí život. Před okolím se snažila předstírat, že je vše v pořádku, ale brzy přestala na vše stačit sama. Jí a řadě dalších pacientů poskytuje dostupnou psychickou podporu organizace PRO Gaudia. "Byla to velká úleva. Konečně jsem se nemusela bát, že někoho rozesmutním, a mohla jsem říct, co cítím,” říká.
Zjistit, zda jsme siloví sportovci nebo vytrvalci, jestli máme tendenci k tloustnutí nebo křečovým žilám, můžeme pomocí genetických testů. Barbora Procházková, která se v projektu Chromozoom podílí na jejich vývoji, vidí budoucnost oboru ještě dál. "Snad dojdeme k tomu, že se každý v určitém věku osekvenuje a poté bude chodit k lékařům s přenosným médiem, kde bude mít sekvenci nahranou," doufá.
Může se zdát, že mezi dnešními dvacátníky a jejich rodiči vzniká nepřekonatelná propast. Jedni si připadají paralyzováni množstvím životním drah, na které se mohou vydat, i tlakem uspět. Druzí se domnívají, že si jejich děti neváží svobody a při první krizi se hroutí. Nejen o mezigeneračních konfliktech mluví v podcastu Co z tebe bude?! psychoterapeutka Barbora Pšenicová a sociolog Martin Buchtík.
Češi a Češky nevědí, v jakých situacích volat sanitku nebo kdy jít na pohotovost. Ve srovnání s ostatními evropskými státy jsou na tom špatně i s prevencí. Tajemnice Ústavu hematologie a krevní transfuze Andrea Daňková a předseda Mladých praktiků Vojtěch Mucha tvrdí, že mezery jsou ve vzdělání i v přístupu státu. "Dříve se poznatky o zdraví předávaly v rámci rodiny, teď tomu tak není," říkají.
První romskou vysokoškolačkou na území Československa se stala už jako babička devíti vnoučat, v roce 1970. Byla také jednou z prvních romských spisovatelek a dramatiček. Zlomem v její kariéře byla hra Hořící cigánský tábor, která je metaforou genocidy Romů za druhé světové války. Osud Eleny Lackové znovu ožívá ve filmu romské režisérky Very Lackové O baripen.
Dnes jednatřicetiletá Tereza je vystudovaná porodní asistentka. Její cesta k bakalářskému titulu však nebyla snadná. Nejprve se netrefila s výběrem oboru, a proto si následující roky musela šetřit na školné. Na porodní asistenci navíc plnila povinné praxe, které jsou neplacené. Ke studiu a praxi v nemocnici tak přibyla ještě brigáda. Dlouhodobý stres zřejmě přispěl k rozvoji chronické nemoci.
Umělci Martina Šikulová a Matěj Damek tvoří pár jak v osobním, tak v pracovním životě. Avšak trochu neobvyklým způsobem. Dvojice společně založila produkční pornografickou společnost Hrc prc, snímky spolu natáčejí a bývají i jejich aktéry. Snaží se o tvorbu etické a respektující pornografie, která stojí v opozici k velkým pornowebům.
Fotograf Libor Krsek a modelka Kateřina Bílková téměř dokončovali sérii aktů, když zjistili, že jim oběma vstoupila do života rakovina děložního čípku. Kateřina se právě vypořádávala s lékařským nálezem a Libor téma řešil v také. Jeho manželka totiž měla stejný problém. Výstavou fotografií nesoucí název Drzý akt se nakonec rozhodli upozornit na nemoci způsobené virem HPV a potřebu prevence.
Když padla železná opona, dnes jednapadesátiletý Martin Vasquez byl dospívajícím středoškolákem dychtivým po vědění a svobodě. Zvídavost a touha po nalezení smyslu jej ale paradoxně dovedla do spárů sekty, kde se čtyři roky potýkal s manipulací, zneužíváním i nedostatkem spánku. Společenství se mu po čtyřech letech podařilo opustit a dnes je uznávaným odborníkem na umění komunikace a rétoriky.
Když začala Anna studovat biochemii, byla odhodlaná pomáhat lidem. Během studia si ale uvědomila, že je potřeba pomoct planetě. "Došlo mi, že sice umíme prodlužovat životy, ale bez zdravého životního prostředí nemůžeme žít," říká. Dnes se jako doktorandka na Univerzitě Karlově věnuje výzkumu uvolňování metanu zpod ledovců, který by potenciálně mohl změnu klimatu ještě zhoršit.
Netalentované děti mají tmavou pleť, kdežto talentované dítě je bílá dívka. Bohatý člověk je šedivý muž středního věku a pečující osoba je ztrhaná starší žena. Něco vám na tom nehraje? Jedná se o stereotypy, které pro Aktuálně.cz vygeneroval jeden z AI nástrojů převádějící text na obraz. Proč je umělá inteligence předpojatá a co s tím můžeme udělat?
Nejprve projevy bezbřehé lásky, potom výčitky, ponižování a odmítání. Kolektiv Nesladim, který se zaměřuje na divadelní tvorbu týkající se duševního zdraví, uvedl v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu inscenaci Love Bombing o narcistické poruše osobnosti. Divák během ní zažije manipulaci ve vztahu na vlastní kůži.
Pětadvacetiletý Filip začal kvůli změně klimatu pociťovat vztek. Postupně jej ale během studia na vysoké škole přetavil v aktivismus a pozitivní přístup. V rámci klimatické buňky na pražské AMU se proto snaží o tak zvanou “užtopii”, tedy přesvědčení, že to, jak si představuje ideální svět, lze zakusit už nyní. O svých zkušenostech z klimatických organizací mluvil v podcastu Co z tebe bude?!
Poruchami spánku trpí stále více Čechů. Výzkumy uvádějí, že je to každý třetí, jiné, že každý desátý. Jedno je ale jasné - lidí, kterým se nedaří přes noc načerpat dostatek sil, přibývá. Roste také počet duševních nemocí. Na všechny tyto problémy reaguje lázeňský hotel Nivamare v Luhačovicích, který učí návštěvníky správné spánkové a světelné hygieně. Pobyt si vyzkoušela redaktorka Clara Zanga.
