


V otázce přijímání uprchlíků z Ukrajiny jsou Češi nejskeptičtějším národem, ukazuje obří celoevropský průzkum. S financováním vojenské pomoci souhlasí jen třetina z nich.

Letošní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a zprávy o obyvatelích Kyjeva mrznoucích v bytech bez elektřiny a tepla zvedly mezi Čechy obří vlnu solidarity. Během několika týdnů na začátku roku vybrali hodně přes sto milionů korun na elektrocentrály a další humanitární pomoc. Pochvalu si za to vysloužili i od prezidenta Petra Pavla.
Jenže i přes podobná vzepětí solidarity se ukazuje, že Češi se – pro mnohé možná překvapivě – neřadí mezi evropské premianty v podpoře národa čelícího už čtyři roky ruské agresi. Naopak.
Z pravidelného celoevropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr vyplývá, že humanitární a finanční pomoc Ukrajině podporuje více než polovina Čechů. Mírně nadpoloviční většina je i pro přijímání uprchlíků z napadené země. Jenže ve srovnání s ostatními státy evropské sedmadvacítky se jedná o jedna z nejnižších čísel.
S poskytováním finanční a humanitární pomoci Ukrajině konkrétně souhlasí 55 procent Čechů. To řadí zemi v žebříčku evropské sedmadvacítky na předposlední místo před Rumunsko. Větší podporu tak projevují i občané států, které jsou vnímány jako výrazně více „proruské“, tedy například i Maďarska. Průměr celé unie je pak 77 procent.
Ještě níže, tedy na posledním 27. místě mezi zeměmi unie, se nachází Česko v případě odpovědí občanů na otázku, zda bychom v unii měli přijímat Ukrajince prchající před válkou. S tím souhlasí 51 % procent Čechů, zatímco průměr za všechny země EU je 81 procent.
Samotná čtyři roky trvající invaze armády Vladimíra Putina na Ukrajině Čechy trápí. „Největším problémem, kterému v současnosti čelí Evropská unie, je podle 28 procent Čechů a Češek válka na Ukrajině,“ uvádějí autoři Eurobarometru. Druhé největší obavy pak mají dotázaní z Česka z přistěhovalectví. Za zásadní problém ho považuje 23 tuzemských respondentů, průměr unie je pak 20 procent.
Váhu datům z Eurobarometru dodává fakt, že v něm dvakrát ročně odpovídá více než dvacet tisíc Evropanů včetně 1,1 tisíce Čechů. Poslední zveřejněné výsledky je ale nutné hodnotit s vědomím toho, že lidé v něm odpovídali ještě před letošní krutou zimou, kdy Putinova armáda útočila na energetickou infrastrukturu Ukrajiny. A právě tyto útoky mohly solidaritu Čechů a Evropanů s Ukrajinci od té doby mírně posílit.



To ostatně poznamenávají i autoři posledního průzkumu společnosti STEM zveřejněného v polovině února. Podle nich oproti podzimu (kdy vznikal i poslední Eurobarometr) i kvůli útokům na infrastrukturu podpora pomoci mezi Čechy na počátku roku mírně stoupla.
„Lednový průzkum analytického ústavu STEM ukázal, že pozitivnější je nejen postoj Čechů a Češek vůči uprchlíkům z Ukrajiny, ale i k pomoci pro válkou zasaženou zemi. Sporným bodem však nadále zůstává postoj k vojenské a finanční pomoci Ukrajině, který je výrazně polarizován podle politického klíče,“ uvádějí nicméně autoři průzkumu.



Co se týče vojenské pomoci, s financováním jejího nákupu a dodávek souhlasí podle výsledků Eurobarometru jen zhruba třetina Čechů. To je opět jedno z nejnižších čísel v rámci celé unie.



Francie a Británie připravují předání jaderné zbraně Kyjevu, uvedla dnes podle státní agentury TASS ruská rozvědka SVR. Důkazy ke svému tvrzení nepředložila. "V současné době, podle dostupných informací SVR, Londýn a Paříž aktivně pracují na řešení otázek poskytnutí takové zbraně Ukrajině a způsobů jejího doručení," citoval TASS z prohlášení.



Opoziční Piráti podali u Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) trestní oznámení kvůli nečinnosti státu při vymáhání částky 7,5 miliardy korun z dotací pro Agrofert z doby první vlády Andreje Babiše (ANO). Představitelé Pirátů dnes ve Sněmovně novinářům řekli, že vážně hrozí promlčení u velké části peněz, ačkoliv podle soudů bylo jejich vyplacení protizákonné.



Americký mediální konglomerát Warner Bros. Discovery zvažuje novou nabídku na převzetí od skupiny Paramount Skydance. Firma to uvedla v úterní tiskové zprávě. Hodnotu nové nabídky neuvedla, podle agentury Bloomberg by ale měla být vyšší než předchozích 30 dolarů na akcii, což odpovídalo částce 108,4 miliardy dolarů (2,2 bilionu korun).



Končící náčelník generálního štábu Karel Řehka prohlásil, že se mu nelíbí, když politici povolávají vojáky k povodním nebo ostraze hranic. V poměrně ostrém projevu mířícím prioritně k armádním velitelům, ale i k přihlížejícímu ministrovi obrany Jaromíru Zůnovi a dalším politikům, generál prohlásil, že vojáci musí mít odvahu mluvit s lídry upřímně.



Vyrazily na koupaliště a už je nikdo nikdy neviděl. Školačky Janu Unčovskou a Jarmilu Kamenovovou v pražském Prokopském údolí zastřelil tehdy osmnáctiletý František Zenker. Důvod? Náhoda a umlčení. Smutný případ až po 12 letech vyřešil slavný vyšetřivatel Jiří Markovič, který ho svou metodou přiměl k doznání i přesné rekonstrukci. Jak to, že vrah tak dlouho unikal spravedlnosti?