


V zahraničí momentálně uvázly tisíce cestujících z Česka. Důvodem jsou íránské raketové útoky na Blízkém východě, které ochromily leteckou dopravu v oblasti. Mnoho Čechů si tak musí protáhnout čas v zahraničí a nemohou dorazit do práce. Advokát Tomáš Procházka vysvětluje, jak se v takovém případě zachovat a co řešit.

Zákoník práce s touto variantou počítá, vše je tak právně ošetřeno. „Máme speciální překážku, která se aktivuje v případě, kdy člověk se nemůže dostat do práce, protože došlo k nějaké dopravní kalamitě. Což může typicky být právě výpadek nějakých hromadných dopravních prostředků nebo nějaké opravdu masivní zpoždění,“ vysvětluje specialista na pracovní právo Tomáš Procházka z advokátní kanceláře Aegis Law.
Jde tak o překážku v práci na straně zaměstnance. Nelze proto požadovat náhradu mzdy. „Pokud bych to měl přiblížit laikovi, tak to znamená, že člověk prostě má automaticky neplacené volno,“ vysvětluje advokát.
Zaměstnanec překážku nedokáže překonat přiměřeným způsobem. Přiměřený způsob se pak liší v závislosti na člověku, respektive na destinaci, v které uvízl. Přitom nemusí být argumentem, že je letenka o něco dražší. „Samozřejmě to zase nemůžou být statisíce,“ dodává pak k přiměřenosti, respektive dražšímu návratu domů Procházka.
V úvahu je třeba vzít i další okolnosti. Třeba zda je člověk na místě sám či s rodinou, kterou tam nemůže zanechat.
Může. Ale velmi pravděpodobně to nestihne. „Zákoník práce počítá s tím, že dovolená se musí ze strany zaměstnavatele nařídit dva týdny dopředu. S tím, že je možné, aby se se zaměstnancem dohodli na nějaké kratší době,“ vysvětluje advokát. Samozřejmě je možné se se zaměstnavatelem dohodnout ke spokojenosti obou stran a zaměstnavatel pak může nařídit volno i v kratším termínu.
„Co je riziko a v čem mají lidé nesprávné představy je, že stačí napsat šéfovi, že si beru dovolenou a prostě tak to je. Tak to takhle nefunguje, to je špatně. Za to naopak firma může člověka vyhodit. Prostě si to nemůže říct člověk sám, musí to vždycky říct firma,“ vysvětluje Tomáš Procházka. Nemůže pak také například odmítnout repatriaci.
„Dokud se držíme běžných věcí, tak zaměstnanec se nemá čeho bát, protože firma prostě musí překážku akceptovat,“ uklidňuje advokát. Klíčová je ovšem komunikace. Člověk musí problém firmě hlásit a musí jej nějakým způsobem řešit. „Nemůže jen napsat: Je to tady složité, tak si prodlužuju dovolenou,“ zdůrazňuje Procházka.
Musí jít rovněž o nepředvídatelný problém. Tedy pokud by nyní, za současné situace, člověk odcestoval například do Dubaje, jde o jeho problém.
Ano, zaměstnanec má obecně povinnost dokázat, že má překážku. „Tady si myslím, že u naprosté většiny zaměstnanců to nebude problém, protože tam mají zaplacenou dovolenou, mohou ukázat letenky či fakturu z hotelu,“ říká právník.
„Na druhou stranu není to tak, že na všechno je potřeba papír s kulatým razítkem od notáře. To vůbec ne. Za mě je mnohem důležitější komunikovat vůči zaměstnavateli,“ dodává Tomáš Procházka.



Bayer Leverkusen bez zraněného Patrika Schicka zvítězil v německé fotbalové lize na hřišti Hamburku 1:0. Jediný gól dal Christian Kofane.



Čtvrtý armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli na Blízkém východě po americkém a izraelském útoku na Írán, dopravil z Egypta do Prahy 91 lidí. Armádní airbus odstartoval z Šarm aš-Šajchu a na ruzyňském letišti přistál ve středu krátce před 20:00.



Írán se podle prezidenta Masúda Pezeškjána snažil vyhnout válce, ale sobotní izraelsko-americký útok mu nedal jinou možnost, než se bránit. Pezeškján to dnes napsal na X s tím, že respektuje svrchovanost blízkovýchodních zemí a nadále věří, že bezpečnost a stabilitu oblasti musí zajistit samotné státy regionu.



Historik Ladislav Kudrna zůstává na další funkční období ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Rada ÚSTR ho ve středu zvolila v tajné volbě. Pro Kudrnu hlasovalo v sedmičlenné radě šest lidí a jeden se zdržel. Další funkční období začne Kudrnovi 1. května. Mandát ředitele je na pět let. O funkci se ucházeli dva lidé. Druhým byl historik Jan B. Uhlíř.



Více než 200 lidí včetně zhruba 70 dětí zabil úterní sesuv půdy v dole na coltan u města Rubaya na východě Konga nedaleko hranic se Rwandou. S odvoláním na středeční vyjádření ministerstva hornictví to napsala agentura Reuters.