


Nejvyšší správní soud přijal odkladný účinek Jaroslavu Brožovi ve stížnosti proti odvolání z funkce děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Dočasně tak znemožnil volbu nového děkana. K té bude moct dojít, až Nejvyšší správní soud vydá konečné rozhodnutí ohledně Brožovy stížnosti. Vyplývá to z usnesení soudu, o kterém ve středu informoval Deník N.

Brože, který vedl fakultu od května 2024, odvolala bývalá rektorka univerzity Milena Králíčková z funkce na návrh akademického senátu loni v únoru. Obrátil se na Městský soud v Praze, který ho předběžným opatřením do funkce vrátil. Rektorka však Brože odvolala loni v létě podruhé.
Odvolaný děkan se znovu bránil žalobou, té už soud odkladný účinek nepřiznal. Vydal ale návazná usnesení, kterými zakázal do pravomocného rozhodnutí volbu nového děkana katolické fakulty a rektorce Králíčkové pověřovat vedením fakulty třetí osobu. Loni v prosinci pak městský soud Brožovu žalobu zamítl.
„Nejvyšší správní soud nyní rozhodl o přiznání odkladného účinku a konstatoval můj návrat do funkce děkana, a to do doby vydání konečného rozhodnutí soudu. Fakulta však i nadále zůstává pod nucenou správou rektorátu Univerzity Karlovy. Budu proto spolupracovat s panem rektorem na stabilizaci fakulty a zajištění jejího řádného fungování,“ sdělil Brož ve vyjádření. Na usnesení soudu ve středu upozornil Deník N.
Rozhodnutí o odkladném účinku spočívá v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky výroku rozsudku Městského soudu v Praze z 11. prosince 2025, stojí v usnesení.
Soud také pozastavil účinek rozhodnutí Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z února loňského roku. Nového děkana měl akademický senát fakulty volit na svém zasedání příští týden. Do volby se přihlásili dva lidé, kromě Brože také církevní právník Jiří Dvořáček.
Fakultu nyní vede rektor univerzity Jiří Zima, od konce loňského září je v nucené správě. Tu na ni uvalilo ministerstvo školství v důsledku sporů, které na fakultě panují několik měsíců a týkají se toho, kdo ji má vést po odvolání Brože.
Pokud by nebyly právní účinky výroku pravomocného rozsudku městského soudu a rozhodnutí Králíčkové o odvolání Brože odloženy do doby, než Nejvyšší správní soud o stížnosti rozhodne, hrozí podle soudu riziko vzniku situace, kdy by mohla být funkce děkana katolické fakulty obsazena dvěma osobami.
Univerzita Karlova v tuto chvíli analyzuje, jaké jsou reálné dopady rozhodnutí Nejvyššího správního soudu na fungování fakulty v souvislosti s její stále trvající nucenou správou. „Je třeba zdůraznit, že rektor Univerzity Karlovy opakovaně upozorňoval na riziko důsledku stále nedořešených soudních sporů v širší souvislosti s odvoláním děkana Brože a vyhlášením děkanských voleb akademickým senátem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy po projednání s bývalou rektorkou v lednu 2026, toho času nucenou správkyní fakulty,“ uvedla škola.
Fakulta chtěla nového děkana volit loni na podzim, Městský soud v Praze to ale akademickému senátu zakázal do doby, než pravomocně rozhodne o Brožově žalobě. Brož i Dvořáček kandidovali i v podzimní zrušené volbě, stejně jako genealog a teolog Petr Nohel.
„Mrzí mě, že se řešení celé situace opět oddaluje a prodlužuje se období nejistoty. Ta nedopadá pouze na instituci jako celek, která se v tomto režimu nemůže plně rozvíjet, ale velmi konkrétně i na jednotlivé zaměstnance fakulty,“ vysvětlil v reakci předseda akademického senátu fakulty Vopřada.
Vopřada uvedl, že před vyhlášením volby od rektora neobdržel informaci o tom, že by považoval vyhlášení volby za rizikové. „V tuto chvíli nemám od rektorátu ani jeho právního odboru k dispozici stanovisko, jakým způsobem bude proces volby děkana katolické fakulty dále probíhat; s ohledem na aktuální situaci však předpokládám její odložení,“ dodal předseda akademického senátu fakulty.



Stav plynoměru můžete nahlásit během několika minut přímo z mobilu nebo počítače. Samoodečet pomáhá například při změně dodavatele plynu nebo při kontrole spotřeby v průběhu roku.



Hnutí Duha zaslalo ministru zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé) předžalobní výzvu kvůli výroku, ve kterém předseda Motoristů označil ekologickou organizaci za teroristickou. Hnutí žádá veřejnou omluvu. V případě, že se Macinka neomluví, je organizace připravena podat žalobu, informovala v úterý v tiskové zprávě ředitelka hnutí Zuzana Lenhartová.



Amnesty International (AI) upozornila, že mocné státy, korporace a hnutí odmítající lidská práva útočí na multilateralismus, mezinárodní řád i lidská práva. Uvedla to v úterý zveřejněné zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2025. Zároveň varovala před nástupem světového systému založeného na dominanci, beztrestnosti a zisku.



Americký viceprezident J. D. Vance má v úterý odletět do pákistánské metropole Islámábádu, aby tam s íránskou delegací vedl jednání o možném ukončení války. V noci na úterek to s odvoláním na své zdroje napsal portál Axios. Válku, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu, pozastavilo dvoutýdenní příměří, které vyprší v noci na čtvrtek SELČ.



Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou v úterý v Lucemburku jednat o ruské agresi proti Ukrajině. Na úvod se s nimi prostřednictvím videokonference spojí jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha, který jim poskytne informace o aktuální situaci v zemi a o nejnaléhavějších potřebách Ukrajiny. Za Česko se jednání zúčastní ministr Petr Macinka.