Zvrat a pád dalšího tabu mezi Evropou a Ruskem. Spekuluje se o průlomové schůzce

Červencový hovor byl prvním přímým kontaktem mezi Macronem a Putinem od září 2022. Už tehdy vzbudil pozornost – nikoli obsahem, který zůstal předvídatelně opatrný, ale samotným faktem, že k němu vůbec došlo. Obě strany tehdy zdůrazňovaly témata Blízkého východu a roli Francie a Ruska v Radě bezpečnosti OSN, zatímco Ukrajina zůstala spíše v pozadí. Přesto šlo o jasný signál, že alespoň jeden komunikační kanál mezi Kremlem a Evropou zůstává otevřený.

Aktuální impulz přišel z Moskvy. Podle mluvčího Kremlu Dmitrij Peskov Putin „vyjádřil ochotu zapojit se do dialogu“ s Macronem konkrétně o válce na Ukrajině. Nejde přitom o obecnou frázi o nutnosti komunikace, jaké Moskva používá pravidelně, ale o poměrně přímý signál adresovaný jednomu konkrétnímu evropskému lídrovi.

Související

Drsná realita války na Ukrajině. Veteránů přibývá, na protézy jsou sbírky

Reakce Paříže byla tentokrát nezvykle vstřícná. Elysejský palác označil ruský postoj za „vítaný“ a uvedl, že v nejbližších dnech rozhodne o „nejlepším způsobu, jak postupovat“. Jinými slovy: Francie nezavírá dveře ani možnosti osobního jednání, ani formátu, který by šel nad rámec dosavadních telefonátů.

Nenaplněná očekávání

Ještě před několika lety patřil vztah mezi Macronem a Putinem k nejintenzivnějším mezi ruským prezidentem a lídry velkých západních zemí. Macron krátce po svém nástupu do funkce v roce 2017 přijal Putina ve Versailles – symbolickém místě francouzské státnosti i historické diplomacie. Francouzský prezident tehdy otevřeně mluvil o potřebě strategického dialogu s Ruskem a o tom, že bezpečnost Evropy nelze řešit bez Moskvy.

V následujících letech spolu oba prezidenti opakovaně hovořili, setkávali se na summitech a udržovali kontakt i v době, kdy byly vztahy Ruska se Západem napjaté kvůli Ukrajině, Sýrii či sankcím. Macron považoval Rusko za klíčového aktéra při řešení mezinárodních krizí a doufal, že osobní rovina může hrát roli tlumící eskalaci.

Tato strategie se ovšem definitivně zhroutila na přelomu let 2021 a 2022. Macronovy dlouhé rozhovory s Putinem v předvečer ruské invaze na Ukrajinu dnes ve Francii slouží spíše jako připomínka limitů osobní diplomacie. Přestože francouzský prezident patřil k posledním evropským lídrům, kteří se snažili Moskvu od útoku odradit, válce zabránit nedokázal.

Související

00:28

Auto s klíčovým ruským generálem explodovalo. Je v tom rukopis Ukrajinců?

Po únoru 2022 se Macron ještě několik měsíců snažil udržet s Putinem kontakt – řešila se například bezpečnost Záporožské jaderné elektrárny nebo vývoz obilí přes Černé moře. Když se ale ukázalo, že dialog nevede k žádným konkrétním výsledkům, komunikace se na tři roky prakticky zastavila a Paříž postupně přitvrdila svou politiku vůči Rusku.

Francouzská karta

Současné signály z Moskvy nelze oddělit od širšího kontextu. Rusko se snaží ukázat, že není izolované a že dokáže jednat s klíčovými evropskými hráči. Francie má v tomto ohledu zvláštní váhu: je jadernou mocností, stálým členem Rady bezpečnosti OSN a dlouhodobě usiluje o strategickou autonomii Evropy.

Pro Macrona je ovšem případná schůzka politickým rizikem. Kritici by ji mohli vnímat jako normalizaci vztahů s agresorem bez viditelného posunu v otázce Ukrajiny. Zastánci dialogu naopak tvrdí, že Evropa si nemůže dovolit zcela přenechat komunikaci s Moskvou jiným aktérům. Zda se tedy Putin a Macron skutečně setkají, zůstává otevřené.

Jisté je jen to, že po červencovém telefonátu se vztah obou prezidentů znovu dostal do pohybu a že tentokrát je to Kreml, kdo naznačuje zájem.