


Rusko po sabotážích a provokacích plánovalo útočit na lety do USA a způsobit leteckému průmyslu větší narušení než jakýkoli jiný teroristický čin od útoků na Světové obchodní centrum, píše deník Financial Times. Evropské tajné služby sice podle deníku akcím zabránily, faktem ovšem je, že Rusko nyní představuje pro civilní životy v Evropě stejně velkou hrozbu jako islamistický terorismus.

„Byla to kvalitní práce a spolupráce evropských zpravodajských služeb,“ komentuje zjištění odborník na mezinárodní bezpečnost Hynek Melichar. „Máme relativně málo informací, ale z toho, co víme, tajné služby odhalily operaci ve fázi přípravy,“ říká Melichar, který působí na katedře politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci.
Podle Melichara událost ukazuje, že se Rusko nezastaví před ničím. „Využije všech metod, včetně státního terorismu, k tomu, aby Evropu a transatlantickou vazbu co nejvíce rozklížilo,“ popisuje.
Financial Times svá zjištění opírají o anonymní zdroje z bezpečnostního prostředí. Sabotéři podle nich „trénovali“ už loni v červenci, kdy v logistických centrech ve Velké Británii, Polsku a Německu explodovaly balíky přepravní společnosti DHL. Každá nálož byla dostatečně silná, aby v případě detonace na palubě doslova „shodila“ nákladní letadlo.
Sabotéři pak podle bezpečnostních složek měli k dispozici dalších šest kilogramů výbušnin. „Ne vždy za tím stojí přímo ruští agenti s falešnou identitou, jako se to stalo ve Vrběticích. Často to jsou podplacení lidé, například bývalí kriminálníci, kteří tu akci ve jménu Ruska provedou,“ popisuje modus operandi Melichar.
Ten dále tvrdí, že tyto incidenty je potřeba brát extrémně vážně, a to hned z několika důvodů: nejenže to působí fyzické škody, ale zároveň to podkopává jednotu Evropy a jednotu NATO. „Je to forma jakési šikany, kterou si nemůžeme v žádném případě nechat líbit,“ dodává.

Kromě útoků na letadla deník píše také o tom, že šéfové tajných služeb a policejní složky zmařili plány na vykolejení přeplněných vlaků, zapálení nákupních center, vypuštění přehrady a otrávení vodních zdrojů. „A to jsou jen ty, o kterých víme,“ upozorňuje deník.
Přestože evropské státy v posledních letech z Evropy vyhostily velký počet ruských špionů, ruské tajné služby se snaží znovu infiltrovat evropské státy. Tentokrát ne z ambasád, ale například přes sociální síť Telegram.
Think-thank Globsec ve své zářijové zprávě hovoří o tom, že od začátku roku 2022 do konce července 2025 identifikoval 110 incidentů v Evropě přičitatelných Rusku, z nichž 89 se agentům povedlo, 21 ale úřady zmařily.
Typickým rekrutem byl podle zprávy muž ve věku kolem 30 let, často z postsovětského státu, rusky mluvící a žijící v horších ekonomických podmínkách. Hlavní motivací byly finanční pobídky: platby se pohybovaly od několika eur za graffiti až po značné částky za pokusy o útoky na kritickou infrastrukturu.
Evropské služby nyní čím dál častěji zaznamenávají případy, pozorují ruské agenty, kteří provádějí průzkum silničních mostů, pravděpodobně s úmyslem je zaminovat. Železnice po celém kontinentu, jak podle listu poznamenává vysoce postavený úředník, jsou podobně intenzivně mapovány a hledají slabá místa. Jeho agentura a další také sledují pokusy Ruska o nasazení vysoce vycvičených sabotérů spáčů do evropských států.
Měli bychom se bát podobných útoků i u nás? Podle Melichara bychom měli být minimálně ostražití. „My jako Česká republika jsme poměrně vysoko na seznamu nepřátelských zemí Ruské federace, takže pochopitelně, že něco takového se stát může i u nás tak, jako už se to stalo v případě Vrbětic,“ uzavírá.



Rusko plánuje do roku 2045 přesunout na okupovaná území na Ukrajině téměř 114 tisíc lidí. Vyplývá to z rozvojových plánů ruských státních institucí, které se týkají částečně obsazených oblastí na východě a jihu země, jež Moskva považuje za své. Podle dostupných údajů zůstává značná část těchto regionů nadále pod ruskou kontrolou.



Napětí na Blízkém východě podle výzkumníka Michala Smetany z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy přesahuje rámec lokálního konfliktu a zapadá do širšího rozpadu mezinárodního řádu. V rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové upozorňuje, že současná situace není třetí světovou válkou, ale vytváří podmínky, které ji mohou v budoucnu přiblížit.



Prezident Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu v pátek. Po schůzce s hlavou státu to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Po podpisu hlavy státu může vyjít zákon o rozpočtu ve Sbírce zákonů, tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém Česko hospodaří od začátku roku. Státní rozpočet, který schválila sněmovna, počítá pro letošní rok s deficitem 310 miliard korun.



Střela zasáhla areál íránské jaderné elektrárny v Búšehru, škody ani zranění ale hlášeny nejsou, uvedla MAAE. Izrael v noci udeřil i v centru Bejrútu, kde po výzvě k evakuaci zazněla silná exploze. Předchozí úder zabil nejméně šest lidí a 24 zranil, armáda hlásí další útoky na Hizballáh na jihu Libanonu.



Když Antonín Kinský povýšil senzačně přes noc ze Slavie do anglické Premier League, připomínalo to pohádku. Teď se dvaadvacetiletý brankář propadl až po uši do fotbalového bahna a musí se z něj vyhrabat ven. V Tottenhamu už to nejspíš nebude.