


Konzervativní komentátor a politolog Matt Goodwin před nedávnem šokoval britskou politickou scénu nápady na vyšší zdanění bezdětným občanům. Navíc obvinil ženy z toho, že si neuvědomují "biologickou realitu" nízké porodnosti v Británii. O podobných plánech přitom v roce 2024 mluvili v Česku i lidovci – a i tehdy to vyvolalo ostré komentáře.

Matt Goodwin, konzervativec a kandidát pravicové strany Reform UK do parlamentu v doplňovacích volbách ve volebním okrsku Gorton a Denton, otevřel kontroverzní debatu o nízké porodnosti.
Míra plodnosti ve Spojeném království činila v roce 2024 pouhých 1,41 dítěte na ženu v plodném věku, tedy hluboko pod minimální mírou reprodukce (tedy více než dvě děti). Jako řešení Goodwin navrhl zdanit bezdětné lidi v Británii.
Jeho komentáře, o kterých poprvé napsal britský deník Independent, vyvolaly ostrou kritiku. Britští politici přirovnávali jeho návrh k trestání žen (a jejich partnerů) za to, že nerodí děti. Poslankyně Sarah Owenová označila jeho názory za „silně urážlivé“.
„Pro kohokoliv, kdo má problémy s plodností, jako jsem já, která se potýkala s potratem za potratem, je velice urážlivé, že bychom měli platit více daní za to, že nemáme děti. Je jasné, že tuto groteskní myšlenku žádné ženě v reálném životě neprozradil,“ prohlásila Owenová v článku pro The Guardian.
Spousta lidí tyto nápady přirovnávala k dystopické realitě knihy a seriálu Příběh služebnice od Margaret Atwoodové. Příběh zobrazuje společnost, v níž jsou ženy zotročovány a nuceny rodit děti pro vybrané rodiny, aby vyřešily krizi plodnosti v USA.
Podobné plány přitom roku 2024 představili lidovci v Česku, které se potýká s ještě nižší plodností než Británie (1,37 dítěte na plodnou ženu v roce 2024). Bývalý ministr práce a sociálních věcí, Marian Jurečka, chtěl o dva procentní body zvýšit odvody pro bezdětné osoby starší 35 let.
Lidovci tak chtěli 7,1 procenta odváděných z hrubého výdělku, které jdou na sociální pojištění, zvýšit na 9,1 procenta. Dvouprocentní daňové zvýšení tak podle jejich plánů mělo zajistit, aby důchod bezdětných nebyl v budoucnu zcela pokrytý výnosy dětí ostatních rodin.
V Česku toto volání po zvýšení daní bezdětných narazilo na kritiku opozičních stran. „To je prostě úplná šikana bezdětných. Naprostý nesmysl – a vyšší porodnosti to nepomůže,“ řekla bývalá místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) pro Českou televizi.
Goodwin i Jurečka mimo zvýšení daní pro bezdětné také navrhovali snížit daně z příjmů pro lidi s dětmi. Goodwin chtěl přímo zrušit daně z příjmů pro ženy s dvěma a více dětmi.
Tyto změny měly za úkol získat více peněz na důchodové pojištění a zároveň motivovat rodiny, aby měly více potomků. Goodwin své návrhy popisoval jako dobrý způsob, jak vyřešit nízkou porodnost, a apeloval na ženy, aby se zamyslely nad „biologickou realitou této krize“.
V Česku takové návrhy navazují na předešlé zákony. V 50. a 60. letech minulého století bylo naprosto běžné, že bezdětní lidé kolikrát platili o 40 procent více na daních.
Goodwin bude ve čtvrtek 26. února usilovat o křeslo ve volebním obvodu Gorton a Denton, a pokud ve volbách uspěje, dostane se do dolní sněmovny parlamentu. Britská strana Reform UK, za kterou Goodwin kandiduje, nicméně nepřišla s žádným návrhem, jak Goodwinovy nápady uskutečnit.
I v Česku návrhy zdanění bezdětných utichly a nová vláda Andreje Babiše (ANO) se k těmto plánům nevrátila.



Český ministr zahraničí Petr Macinka v úterý navštívil památník obětí holokaustu Jad vašem v Jeruzalémě. Se svým izraelským protějškem Gideonem Saarem tak uctil památku šesti milionů Židů povražděných v období nacistického Německa. Macinka památník navštívil v den Jom ha-šoa (Den holokaustu a hrdinství), jímž si každoročně Izraelci připomínají tuto tragickou kapitolu světových dějin.



Chování a výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních dnech a týdnech rozdmýchávají debatu o jeho duševním zdraví, píše deník The New York Times (NYT). Někteří ho označili za šílence či očividně duševně chorého člověka. Trumpovi příznivci jeho vyjadřování naopak hájí jako strategické.



Zatímco velení armády ke kauze neodvysílání rozhovoru s Petrem Pavlem stále mlčí, ministerstvo obrany v úterý dopoledne odmítlo, že by prezidenta chtělo cenzurovat. Za celou situaci podle vyjádření resortu údajně může generální štáb vedený Karlem Řehkou. Obrana zároveň rozjela interní šetření, které má prý ukázat, proč k celému „nedorozumění“ došlo.



Ruské drony v noci na dnešek zaútočily na přístav Izmajil v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny a poškodily loď plující pod panamskou vlajkou. Další dron zasáhl civilní obchodní plavidlo plující pod vlajkou Libérie.



Americké námořnictvo začalo v pondělí odpoledne blokovat přístup do íránských přístavů. Navzdory blokádě však čínský tanker Rich Starry, který podléhá sankcím Spojených států, v úterý proplul Hormuzským průlivem. Týž den do průlivu zamířil i další tanker Murlikishan, na který se také vztahují americké sankce.