


Možné prezidentské volby na Ukrajině mohou zásadně přepsat politickou mapu země – a přinést dlouho diskutovaného vítěze z řad armády. Ihor Hryniv, politolog a bývalý poslanec bloku exprezidenta Porošenka, v rozhovoru pro Rádio Svoboda odhaduje, že pokud by se volby konaly v nejbližší době, největší šanci na vítězství má bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj.

Ukrajina se nachází ve zcela mimořádné situaci. Kvůli ruské invazi, která začala v únoru 2022, jsou prezidentské i parlamentní volby odloženy. Ústava sice stanovuje pravidelný volební cyklus, ale v podmínkách válečného stavu není jejich konání možné. Přesto se debata o tom, jak by dopadly, postupně dostává do popředí, a to i mezi samotnými ukrajinskými elitami.
Podle Hryniva prošel během války zásadní proměnou i současný prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jedna z nejvýznamnějších proměn v myšlení se odehrála v hlavě samotného prezidenta,“ popisuje politolog změnu Zelenského rétoriky i stylu vládnutí.
Zelenskyj, který byl v roce 2019 zvolen jako outsider slibující konec války na Donbasu, se postupně proměnil v lídra válečné země. Jeho popularita po ruské invazi prudce vzrostla, v posledních měsících však čelí i kritice – například kvůli vývoji na frontě nebo napětí uvnitř politického systému.
Právě v tomto kontextu se objevuje jméno Valerije Zalužného. Generál, který vedl ukrajinskou armádu v prvních fázích války a stal se symbolem odporu proti Rusku, patří dlouhodobě k nejdůvěryhodnějším osobnostem v zemi. Jeho popularita vychází nejen z vojenských úspěchů, ale i z image profesionála stojícího mimo tradiční politiku.
Podle Hryniva jsou dnes síly mezi Zelenským a Zalužným vyrovnané. „V sociologických průzkumech se pravidelně střídají na prvním místě,“ uvádí.
Klíčovým problémem pro Zelenského je však podle něj druhé kolo voleb. „Má za sebou pouze své lidi, kteří mu důvěřují. A to nestačí k jistému vítězství,“ upozorňuje politolog. S tím, že hlasy nerozhodnutých voličů a podporovatelů jiných kandidátů se k současnému prezidentovi nepřelévají.
Do hry zároveň vstupují i další postavy. Výrazně posílil například šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, který se podle Hryniva během krátké doby vyšplhal mezi potenciální kandidáty na třetí místo.
Naopak tradiční političtí hráči jako expremiérka Julija Tymošenková nebo bývalý prezident Petro Porošenko podle Hryniva ztrácejí šanci uspět v prezidentské volbě. „Žádný ze ‚starých těžkých vah‘ nemá šanci vyhrát prezidentské volby,“ tvrdí.
Výsledek případných voleb by tak odrážel hlubší proměnu ukrajinské společnosti. Válka posílila důvěru v armádu a její představitele, zatímco tradiční politické struktury ztrácejí vliv.
Zda se ale volby skutečně uskuteční v dohledné době, zůstává otázkou. Válečný stav zatím jejich konání neumožňuje a Ukrajina nadále soustředí veškeré kapacity na obranu proti ruské agresi. Přesto je už dnes zřejmé, že až válka jednou skončí, Ukrajinu čeká nejen obnova země, ale i zásadní politický přerod, v němž mohou hrát hlavní roli lidé, kteří se dosud pohybovali mimo tradiční politiku.



Vláda kvůli drahým pohonným hmotám zastropuje marže distributorů paliv a sníží spotřební daň na naftu, řekl ve čtvrtek po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO).



Ministr kultury Oto Klempíř se rozčílil, že Fond audiovize rozdává dotace bez toho, aby to mohl nějak ovlivnit. Vadí mu milion korun na film o queer komunitě. „Proč stát financuje aktivismus?“ ptá se. Jeho předchůdce Martin Baxa z ODS mu napsal, že „je absolutně nepřijatelné, aby člen vlády v demokratické zemi veřejně útočil na svobodnou kulturu a práva menšin“, a vyzval ho k omluvě.



„Česká republika uznává zpovědní tajemství“– právě tato část smlouvy s Vatikánem, tzv. konkordátu, poskytuje podle Ústavního soudu katolické církvi privilegované postavení vůči ostatním církvím. Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví za podmínek, které si samy stanoví. Jedním ze soudců, kteří s tím nesouhlasí, je Tomáš Langášek.



Bývalý hvězdný ruský házenkář, mistr světa i olympijský vítěz Eduard Kokšarov zemřel, bylo mu 50 let. Po konci kariéry se dal na dráhu trenéra a naposledy působil v běloruském klubu Meškov Brest, který o jeho středečním úmrtí informoval, stejně jako světová federace IHF.



Ještě ani neopustili blízkost Země a už řešili první krizi. Nešlo o navigaci, motor ani komunikaci. Posádka mise Artemis II musela krátce po startu řešit poruchu toalety na palubě kosmické lodi Orion. A jak se ukázalo, i ve vesmíru někdy rozhodují ty nejpozemštější problémy.