


Ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj se podle několika ukrajinských médií chystá v lednu 2026 opustit svůj diplomatický post v Londýně. Jeho tým spekulace odmítá, avšak Zalužného poznámky k ukrajinské budoucnosti naznačují opak.

Informace o Zalužného odchodu, s nimiž přišel zejména web New Voice of Ukraine s odvoláním na zdroje z politických a diplomatických kruhů, okamžitě rozvířily debatu o jeho další roli v ukrajinské politice. Zalužného tým však spekulace o odchodu rezolutně odmítá a tvrdí, že se na jeho pracovním zařazení nic nemění.
Zdroje blízké prezidentské kanceláři podle médií uvádějí, že Zalužnyj měl o svém možném odchodu z Londýna informovat prezidenta Volodymyra Zelenského během nedávné návštěvy Kyjeva. Padnout měly i úvahy o jeho dalším uplatnění. Mimo jiné se mělo diskutovat o postu premiéra, šéfa prezidentské kanceláře či o jiné významné bezpečnostní roli. Podle těchto zdrojů ale Zalužnyj zatím o žádnou z nabízených funkcí neprojevil zájem.
Web New Voice of Ukraine zároveň citoval jednoho z informátorů, že generál „se s největší pravděpodobností chce vrátit do Kyjeva“ a své rozhodnutí by mohl oznámit už na přelomu prvního lednového týdne.
Krátce nato ale přišlo popření ze Zalužného okolí. Jeho mediální poradkyně Oksana Toropová odmítla, že by se generál chystal rezignovat. „Jako vždy, anonymní zdroje vědí vše o Zalužném a jeho plánech. Ale nic se nezměnilo. Nadále hájí zájmy Ukrajiny ve své funkci velvyslance ve Velké Británii,“ uvedla. Podle ní jde o další vlnu spekulací, které se kolem jména bývalého vrchního velitele pravidelně objevují.
Zalužného jméno se přitom dlouhodobě objevuje v souvislosti s možnou prezidentskou kandidaturou. Už v srpnu loňského roku ukrajinská média spekulovala o tom, že si v Londýně buduje politické zázemí a připravuje se na vstup do vrcholné politiky. Jeho spolupracovníci tyto informace tehdy označili za fámy, nicméně debata nikdy zcela neutichla – zejména kvůli jeho mimořádné popularitě v ukrajinské společnosti.
Tu potvrzuje i průzkum agentury SOCIS zveřejněný 24. prosince. Podle něj by se v hypotetických prezidentských volbách do druhého kola dostali Zelenskyj a Zalužnyj. V prvním kole by Zelenskyj získal 22 procent hlasů, zatímco Zalužnyj 21 procent. Rozhodující je ale simulace druhého kola: v přímém souboji by Zalužnyj zvítězil s 64 procenty hlasů, zatímco Zelenskyj by obdržel 36 procent. Rozdíl 28 procentních bodů z něj činí jednoznačného favorita.
Sám Zalužnyj se v posledních měsících vyjadřuje spíše obecně k budoucnosti země než ke konkrétním politickým ambicím. Ve svých textech a vystoupeních varoval před rizikem vnitřního rozkladu a opakovaně upozorňoval, že Ukrajina bude po válce potřebovat hlubokou politickou proměnu. V jednom z komentářů pro The Telegraph napsal, že mír – i pokud bude jen dočasný – může otevřít prostor pro „politické změny, hluboké reformy, úplné zotavení, ekonomický růst a návrat občanů“.
Zároveň varoval před ukvapenými řešeními a před scénářem, který by mohl vést k vnitřním konfliktům. Podle něj by nepromyšlené kroky mohly vyústit až v občanskou válku, pokud by společnost ztratila důvěru ve stát a jeho instituce. Právě důraz na nutnost změny systému, boje proti korupci a obnovy důvěry veřejnosti patří k tématům, která jeho příznivci vnímají jako silnou alternativu k současnému vedení země.
Zda Zalužnyj skutečně opustí Londýn a zda se jeho jméno objeví na volebních lístcích, zůstává otevřené. Jisté ale je, že jakékoli spekulace o jeho budoucnosti okamžitě rezonují napříč ukrajinskou politikou – a průzkumy naznačují, proč.



Gruzie se během jednoho roku proměnila ze země s evropskou budoucností ve stát s autoritářskou vládou, která potlačuje občanské svobody. Masové protesty vyvolané zrušením integračních jednání s EU se sice podařilo utlumit, podle informací BBC i za pomoci chemických zbraní, ne však úplně zastavit. Před parlamentem v Tbilisi se tak už přes 400 dní objevují každý večer skupiny demonstrantů.



Evropský parlament schvaluje kromě nařízení a směrnic také nezávazná usnesení neboli rezoluce, díky kterým se snaží prosazovat svá témata a tlačit na komisi, státy EU nebo mimoevropské režimy. Ani samotní europoslanci se ale neshodnou, jak velký dopad reálně mají.



Americký prezident Donald Trump v sobotu na své sociální síti Truth Social uvedl, že s okamžitou platností zvyšuje své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z deseti na 15 procent.



Prezident Petr Pavel poděkoval v sobotu na shromáždění k čtvrtému výročí ruské agrese na Ukrajinu Čechům za podporu země v boji s Ruskem. Jaký bude mír, ovlivní budoucnost Evropy na dlouhou dobu, řekl na pražském Staroměstském náměstí. Dění na Ukrajině podle prezidenta nemůže Čechy nechat lhostejnými, protože něco podobného zažili. Vyzval vládu k podpoře Ukrajiny do doby, než bude v zemi mír.



Český biatlon má další olympijskou medailistku. Senzačním způsobem si v italské Anterselvě dojela pro bronz v závodu s hromadným startem pětadvacetiletá Tereza Voborníková. Dívka, která k biatlonu nebyla předurčená, začala s ním až ve čtrnácti letech.