Odpoledne v projevu zkritizoval Evropany, večer ale v tlaku polevil. Donald Trump měl ve středu ve švýcarském Davosu ostře sledovaný proslov, očekávalo se, co řekne ohledně Grónska. Nakonec ale uvedl, že vojenskou sílu proti ostrovu, který je dánským autonomním územím, použít neplánuje. Po debatě s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem pak vyšlo najevo, že vzniká nová dohoda o Grónsku.
Nový pakt podle Rutteho předpokládá, že Severoatlantická aliance zesílí ostrahu Arktidy a že USA získají ještě větší kontrolu nad svou vojenskou základnou Pituffik v severozápadním Grónsku. Tyto ústupky ovšem musí ještě schválit Dánové i samotní Gróňané.
Jeden z lidí obeznámených s jednáním pro list Financial Times uvedl, že své základny v Grónsku by Američané mohli spravovat podobně jako Britové ty své na Kypru. Ty jsou v podstatě britským územím, platí na nich ale kyperské právo a platí se eurem.
Dva zdroje informované o návrhu podle amerického webu Axios také tvrdí, že dohoda také zahrnuje zásadu respektování dánské suverenity nad ostrovem.
„Vytvořili jsme rámec budoucí dohody ohledně Grónska a vlastně celé arktické oblasti,“ napsal Trump ve středu na svoji sociální síť Truth Social.„Toto řešení, pokud bude realizováno, bude skvělé pro Spojené státy americké a všechny země NATO,“ dodal. Součástí dohody podle něj bude přístup ke grónským nerostným surovinám pro USA a jejich evropské spojence a také spolupráce na vícestupňovém protiraketovém štítu nazvaném Zlatá kopule.
Hned ve čtvrtek ale generální tajemník NATO Mark Rutte agentuře Reuters řekl, že o využívání důležitých nerostných surovin s Trumpem nehovořil. A stejně tak podle něj nemluvili o tom, zda Grónsko zůstane autonomní součástí Dánského království.
Trump také prohlásil, že díky Ruttemu nezavede ohlášená cla, jimiž hrozil evropským spojencům, pokud nepodpoří americký nárok na Grónsko. Jak připomíná deník Financial Times, původní hrozba, že šéf Bílého domu uvalí desetiprocentní cla na vývoz z Dánska a pěti dalších států EU plus Spojeného království a Norska, vyvolala největší krizi v transatlantických vztazích za poslední desetiletí.
Dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen zprávu o Trumpově otočce hodnotil pozitivně. „Pro nás je důležité, abychom to ukončili způsobem, který bude respektovat grónský lid,“ řekl.
Přesto v severoevropské zemi zní kritické hlasy. Předsedkyně vlády, v níž je Rasmussen ministrem, diskuzi o amerických základnách na ledovém ostrově odmítá. S tím, že je otevřená dohodě o Grónsku s USA pouze za předpokladu, že bude respektována územní celistvost Dánska.
„NATO je plně informováno o postoji Dánského království. Můžeme vyjednávat o všem politickém; bezpečnosti, investicích, ekonomice. Ale nemůžeme vyjednávat o naší suverenitě. Byla jsem informována, že tomu tak nebylo,“ řekla novinářům premiérka Mette Frederiksenová.
Proč vlastně Trump poslední dobou čím dál častěji mluví o Grónsku? Tvrdí, že je ostrov v současné době v nebezpečí. Je to podle něj klíčové strategické místo mezi USA, Ruskem a Čínou, je tam velké množství různých kovů vzácných zemin. „My je potřebujeme pro strategickou národní bezpečnost a mezinárodní bezpečnost,“ vysvětlil ve středečním projevu, proč by USA měly území získat. Litoval toho, že se jej jeho předchůdci po druhé světové válce „vzdali“.
Dánsko ovšem mezitím v oblasti zvýšilo svou vojenskou přítomnost. Informace o tom, že je Grónsko v ohrožení, popsaly i dánské zpravodajské služby. „Ačkoli jsou ruské ozbrojené síly zaneprázdněny válkou na Ukrajině, dánské zpravodajské služby zjistily, že jejich klíčové schopnosti v Arktidě zůstávají z velké části nedotčené,“ odkazuje se na zprávy časopis The Economist s tím, že jde zejména o námořní síly.
Jenže podle dánského šéfdiplomata Rasmussena v Grónsku neevidují známky ničeho neobvyklého - a čínskou válečnou loď v okolí notrova neviděli nejméně posledních deset let.
Čínské ledoborce a výzkumná plavidla sice arktické vody podle Economistu brázdí, zaměřují se však hlavně na oblasti v okolí Aljašky. „Což spíše podkopává argument, že by americká suverenita sloužila jako odstrašující prostředek proti takové aktivitě poblíž Grónska. Čínská a ruská námořní a pobřežní strážní plavidla jsou mnohem aktivnější v Beringově moři, které těsně odděluje Rusko od Aljašky,“ píše časopis.
Ačkoli se soupeření velmocí v Arktidě zostřuje, američtí představitelé připouštějí, že nebezpečí v Grónsku není bezprostřední. Přesto trvají na tom, že je nutné jej zabezpečit před budoucími hrozbami kvůli jeho strategické poloze.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Ceny ropy kvůli eskalaci války na Blízkém východě stouply nad 100 dolarů
Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.
Na dům v Německu spadl meteorit, vytvořil díru velikosti míče
Na dům na západě Německa v neděli spadl meteorit. Podle regionální stanice SWR kvůli zářícímu objektu na nebi přijali policisté a hasiči velké množství telefonátů znepokojených občanů. Meteorit do střechy udělal díru velikosti fotbalového míče, informovala v pondělí radnice města Koblenz.
Češi obezitu vnímají jako nemoc. Mnozí ale nevědí, kde hledat odbornou pomoc
S nadváhou nebo obezitou se potýká velká část populace a problém se stále častěji objevuje i u dětí.
Politolog řekl o Kupkovi slova, která ho nepotěší. Šéf ODS se hájí stínovou vládou
Předseda ODS Martin Kupka se ocitá pod tlakem, sotva převzal v lednu vedení strany. Preference ODS stagnují, někteří komentátoři ho kritizují, a do toho STAN Víta Rakušana už možná Kupku dokonce poráží. Ten proto hledá způsoby, jak propadu ODS zabránit. „Jsem rád, že komentátoři nastavují nějakou laťku, snažím se být co nejaktivnější,“ reaguje na výtky. A v pondělí představuje svou stínovou vládu.
„Moc skrytá za hábitem“. Kdo je nový duchovní vůdce Íránu?
Íránské Shromáždění znalců vybralo jako nového nejvyššího duchovního vůdce Íránu Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého Alího Chameneího. V neděli o tom informovaly tiskové agentury s odkazem na íránská státní média. Předchozí duchovní vůdce zemřel v první den americko-izraelských úderů na Írán v sobotu 28. února. Věrnost novému ajatolláhovi už přísahaly íránské revoluční gardy i armáda.