


Evropský parlament má za sebou rok a půl fungování ve složení zvoleném ve volbách v červnu 2024. Jak si vedou čeští europoslanci? Kdo z nich pracuje na klíčové legislativě? Kdo má nejvzornější docházku? Odpovědi na tyto otázky i mnoho dalších se dozvíte v našem přehledu stopy českých europoslanců.
Podle žebříčku vlivu českých europoslanců z loňského roku, který sestavil think-tank EUROPEUM na základě ankety mezi experty, diplomaty a zástupci byznysu, jsou nejvlivnějšími českými europoslanci Luděk Niedermayer (TOP 09), Jan Farský (STAN) a Danuše Nerudová (STAN).
Pokud jde o posty, vlivnou Češkou v Evropském parlamentu je Veronika Vrecionová (ODS), která je předsedkyní Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.
Místopředsednictví dvou delegací má na starost Markéta Gregorová (Piráti), další místopředsednické posty výborů a delegací zaujímají Danuše Nerudová, Luděk Niedermayer, Alexandr Vondra (ODS) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Někteří čeští europoslanci mají slovo i v klíčové evropské legislativě jako tzv. zpravodajové návrhů. Ondřej Knotek (ANO) za Evropský parlament vedl vyjednávání o emisním cíli pro rok 2040, Nerudová je momentálně zpravodajkou pro úpravu cenových brzd systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2, Tomáš Kubín (ANO) má zase na starosti revizi legislativy ke zdanění tabáku.
Národní strana: Přísaha
Účast na jmenovitých hlasováních: 93,3 %
Europoslankyně Nikola Bartůšek do Evropského parlamentu vstoupila po volbách v roce 2024. Do svého vyloučení v únoru 2026 byla členkou frakce Patrioti pro Evropu, od té doby působí jako nezařazená. Profiluje se jako odbornice na migrační a azylovou politiku. Jako zpravodajka měla v květnu 2025 na starosti předložení zprávy o dohodě o policejní spolupráci mezi EU a Brazílií. V minulosti vícekrát hlasovala pro vyslovení nedůvěry současné Komisi Ursuly von der Leyen.
Národní strana: Přísaha
Účast na jmenovitých hlasováních: 93,3 %
Europoslankyně Nikola Bartůšek do Evropského parlamentu vstoupila po volbách v roce 2024. Do svého vyloučení v únoru 2026 byla členkou frakce Patrioti pro Evropu, od té doby působí jako nezařazená. Profiluje se jako odbornice na migrační a azylovou politiku. Jako zpravodajka měla v květnu 2025 na starosti předložení zprávy o dohodě o policejní spolupráci mezi EU a Brazílií. V minulosti vícekrát hlasovala pro vyslovení nedůvěry současné Komisi Ursuly von der Leyen.
Národní strana: ANO 2011
Účast na jmenovitých hlasováních: 90,8 %
Jaroslav Bžoch má za sebou politické zkušenosti z komunální a regionální politiky, do svého zvolení do EP ve volbách roku 2024 byl rovněž poslancem. Jako europoslanec se věnuje především tématům migrace a bezpečnosti. Jako zpravodaj ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci předložil zprávy o justiční spolupráci a spolupráci v oblasti migrační a azylové politiky mezi EU a Bosnou a Hercegovinou, na starosti má nyní i zprávu k dohodě o justiční spolupráci s Libanonem. Ve stejném výboru také připravuje zprávu k návrhu programu v oblasti spravedlnosti na roky 2028-2034. Je také zpravodajem k dohodám mezi EU a Norskem a Islandem o spolupráci v potírání terorismu a jiných vážných zločinů.
Národní strana: Svoboda a přímá demokracie
Účast na jmenovitých hlasováních: 89,3 %
Ivan David je bývalý ministr zdravotnictví vlády Miloše Zemana z let 1998-1999, v minulosti také působil jako ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice. V současnosti je jediným zástupcem SPD v EP, jedná se o jeho druhý mandát. Z pozice europoslance se opakovaně vyslovuje proti Green Dealu a protiruským sankcím, kritizuje evropskou migrační a azylovou politiku. Také vícekrát hlasoval pro vyslovení nedůvěry současné Komisi. V žebříčku think-tanku EUROPEUM týkajícím se vlivu na unijní politiku se umístil na poslední pozici.
Národní strana: ANO 2011
Účast na jmenovitých hlasováních: 96,8 %
Klára Dostálová je bývalou ministryní pro místní rozvoj první a druhé vlády Andreje Babiše, do EP byla zvolena ve volbách v roce 2024 jako lídryně hnutí ANO 2011. Je místopředsedkyní frakce Patrioti pro Evropu, kterou ANO 2011 spoluzaložilo s maďarským Fidészem a rakouskou FPÖ. Jako europoslankyně se věnuje ochraně spotřebitelů, konkurenceschopnosti a politice soudržnosti. Je zastánkyní revize Green Dealu a simplifikace evropské legislativy. V minulosti se také vyslovila proti začlenění Ukrajiny do jednotného evropského trhu. Ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů předložila stanovisko k návrhu harmonizace standardů pro registrační doklady vozidel.
Národní strana: Stačilo! (1. místopředseda)
Účast na jmenovitých hlasováních: 93,2 %
Ondřej Dostál ve volbách do EP v roce 2024 kandidoval za hnutí Stačilo! jako nominant SD-SN, jedná se o jeho první mandát. Působí jako nezařazený europoslanec, věnuje se především zdravotní politice a zemědělství. Na plénu se v minulosti vyslovil proti pokračování vojenské pomoci Ukrajině, také vícekrát hlasoval pro vyslovení nedůvěry současné Komisi. V červenci 2025 Moldavsko Dostála odmítlo vpustit do země, podle místních médií byl označen za hrozbu pro národní bezpečnost a vyhoštěn.
Národní strana: Starostové a nezávislí
Účast na jmenovitých hlasováních: 95,9 %
Jan Farský byl mezi lety 2010-2022 poslancem PSP ČR, ve volbách v roce 2024 do EP kandidoval poprvé. Zvolen byl z druhého místa kandidátky hnutí STAN, jehož je 1. místopředsedou. Anketa think-tanku EUROPEUM z roku 2025 ho označuje za 3. nejvlivnějšího Čecha v EP. V jeho dopise tehdejšímu šéfovi unijní diplomacie Josepu Borellovi, pod který se připojilo 60 dalších poslanců, vyzýval ke zrušení omezení na použití zbrání dodávaných Západem na Ukrajinu.
Národní strana: Pirátská strana
Účast na jmenovitých hlasováních: 81,7 %
Markéta Gregorová ve volbách do EP v roce 2024 obhájila svůj předešlý mandát. Kromě svého členství ve Výboru pro mezinárodní obchod je i místopředsedkyní dvou delegací – pro vztahy s Čínou a v Parlamentním shromáždění Euronest. V návaznosti na své působení v minulém volebním období se věnuje vlivu technologií na demokracii, lidským právům a regionu Východního partnerství. Je zastánkyní větší regulace digitálních platforem, důrazně se však vymezuje proti zásahům do soukromí uživatelů. Jako zpravodajka řídila vyjednávání o zrychlení sporů týkajících se GDPR.
Národní strana: ANO 2011
Účast na jmenovitých hlasováních: 90,1 %
Ondřej Knotek je europoslancem podruhé, ve volbách 2024 obhájil svůj předchozí mandát. Zasedá ve frakci Patrioti pro Evropu, je také členem jejího předsednictva. V EP se věnuje rozpočtovým otázkám, energetice a klimatu. Ve výboru pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin byl pověřen vypracovat zprávu k návrhu unijního cíle snížit emise o 90 % do roku 2040, sám však volá po zrušení klimatické části Green Dealu. Ve výboru pro rozpočtovou kontrolu má vypracovat zprávu o zefektivnění přeshraniční spolupráce v boji proti podvodům s placením DPH a stanovisko k návrhu Fondu konkurenceschopnosti.
Národní strana: ANO 2011
Účast na jmenovitých hlasováních: 90,6 %
Jaroslav Knot je bývalým velvyslancem ČR v Norsku a na Islandu. Europoslanecký mandát získal v červenci 2025, kdy nahradil svého stranického kolegu Ondřeje Kovaříka. Ve svém jediném dosavadním projevu na plénu odsoudil násilí v severovýchodní Sýrii a mezinárodní komunitu vyzval k obraně humanitárního práva. Je členem Hospodářského a měnového výboru.
Národní strana: TOP 09 (STAN)
Účast na jmenovitých hlasováních: 94,3 %
Ondřej Kolář byl ve volbách v roce 2024 do EP zvolen poprvé, do té doby zastával mandát poslance. Jako zpravodaj měl na starosti zprávy Komise z let 2023 a 2024 o Bosně a Hercegovině, zabývat se bude i zprávou z roku 2025. Ve výbor pro rozvoj, v němž zastává pozici náhradníka, má vypracovat stanovisko pro návrh unijní podpory azylu, migrace a integrace na roky 2028-2034. Podporuje pokračování finanční a vojenské pomoci Ukrajině, včetně využití ruských aktiv, na plénu se také v minulosti vyjadřoval k situacím v Bělorusku, Gruzii a Gaze.
Národní strana: Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)
Účast na jmenovitých hlasováních: 89,2 %
Kateřina Konečná jako europoslankyně zasedá třetí volební období v řadě. Na rozdíl od předchozích let, kdy zasedala v levicové frakci The Left, však nyní působí jako nezařazená. Věnuje se především ochraně zdraví a spotřebitelským otázkám. Za výbor pro veřejné zdraví podávala stanoviska k udělení absolutoria Evropské komisi a jejím agenturám za rok 2024. Na plénu v minulosti kritizovala vojenskou pomoc Ukrajině, klimatická opatření EU a volala po pozastavení asociační dohody mezi EU a Izraelem. V minulosti vícekrát hlasovala pro vyslovení nedůvěry současné Komisi.
Národní strana: Občanská demokratická strana (ODS)
Účast na jmenovitých hlasováních: 99,7 %
Ondřej Krutílek je europoslancem první volební období, minulé období pracoval jako asistent a šéf kanceláře europoslance Alexandra Vondry. V europarlamentu se věnuje především energetice a konkurenceschopnosti. Na plénu nedávno podpořil například vznik tzv. 28. režimu pro firmy a pokračování vojenské a finanční pomoci Ukrajině.
Národní strana: ANO 2011
Účast na jmenovitých hlasováních: 95,6 %
Současné volební období je pro Tomáš Kubína prvním. Do europarlamentu se dostal až v srpnu 2024 jako náhradník za Martina Hlaváčka, který se rozhodl do výkonu funkce nenastoupit. Ve svých dosavadních projevech na plénu zkritizoval složitost společné zemědělské politiky, mluvil o zneužívání humanitární pomoci proudící do Gazy hnutím Hamás a vyjadřoval se k vysokým cenám energií, které dává za vinu rozšiřování OZE. V Hospodářském a měnovém výboru má jako zpravodaj na starosti dva spisy ke zdanění tabáku.
Národní strana: ANO 2011
Účast na jmenovitých hlasováních: 97,4 %
Jana Nagyová je europoslankyní v prvním volebním období. Za výbor pro průmysl, výzkum a energetiku má předložit stanoviska k návrhům parametrů unijních strukturálních fondů na období 2028-2034. Na plénu například zkritizovala připravovaný síťový balíček, který označuje za opožděný, nebo hovořila o potřebě přehodnotit klimatické cíle EU vzhledem k jejich dopadům na energeticky náročný průmysl. Nedávno také podpořila připravovaný Akt o kyberbezpečnosti. V dubnu 2025 byla europoslanci vydána k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.
Národní strana: Starostové a nezávislí (STAN)
Účast na jmenovitých hlasováních: 95,4 %
Danuše Nerudová je bývalá rektorka Mendelovy univerzity a neúspěšná kandidátka na prezidentku, která v europoslanecké lavici zasedá od voleb roku 2024. Anketa think-tanku EUROPEUM ji označuje za 3. nejvlivnější europoslankyni, zároveň byla roku 2025 nominovaná na MEP Award za nejlepší používání sociálních sítí. Jako europoslankyně se věnuje rozpočtu EU, ochraně lidských práv, demokracii a bezpečnosti. Jako zpravodajka řídí vyjednávání o nových zdrojích pro rozpočet EU a úpravu cenových brzd pro ETS 2, za Hospodářský a měnový fond má podávat stanovisko k Fondu konkurenceschopnosti.
Národní strana: TOP 09
Účast na jmenovitých hlasováních: 94,0 %
Luděk Niedermayer je bývalým viceguvernérem ČNB, který po volbách roku 2024 v EP zasedává potřetí v řadě. V parlamentu se věnuje environmentálním a ekonomickým tématům. Podílel se například na tvorbě nových fiskálních pravidel EU, s Danuší Nerudovou a dalšími europoslanci se podílel na hledání kompromisu ohledně emisních norem CO2 pro automobilky. V Hospodářském a měnovém výboru je zpravodajem pro revizi pravidel týkajících se pomoci krachujícím bankám. Anketa think-tanku EUROPEUM ho označila za nejvlivnějšího českého europoslance.
Národní strana: ANO 2011
Účast na jmenovitých hlasováních: 76,8 %
Bývalá hejtmanka Středočeského kraje a poslankyně PSP ČR Jaroslava Pokorná Jermanová je europoslankyní od voleb roku 2024. Na plénu se v minulosti vyslovila proti možnosti použít evropské zbraně dodané na Ukrajinu k útokům na ruské území. Také vystoupila proti kritice Evropské komise vůči Maďarsku za to, že zakázalo průvod Budapest Pride. Podle ní se jednalo o suverénní rozhodování úřadů členské země EU.
Národní strana: Přísaha
Účast na jmenovitých hlasováních: 99,8 %
Antonín Staněk, bývalý ministr kultury druhé Babišovy vlády z let 2018-2019, je nejnovějším českým europoslancem. V říjnu 2025 nahradil Filipa Turka, který ve volbách do PSP ČR získal poslanecký mandát. Dosavadně na plénu například zkritizoval omezení spolupráce s některými maďarskými institucemi v rámci programu Erasmus+ a klimatické cíle pro rok 2030 a 2035, které označil za nereálné.
Národní strana: Občanská demokratická strana (ODS)
Účast na jmenovitých hlasováních: 95,6 %
Alexandra Vondra ve volbách roku 2024 obhájil svůj předchozí mandát, v EP tedy zasedá podruhé. V současném volebním období zatím není zpravodajem žádné legislativy, v minulém období měl na starosti například revizi emisních standardů pro auta Euro 7. Je koordinátorem Evropských konzervativců a reformistů ve výboru pro životní prostředí, klima a potravinovou bezpečnost. Je kritikem evropské byrokracie a environmentálních regulací. Také se věnuje zahraniční politice, členství zemí EU v NATO považuje za důležité. V oblasti energetiky zdůrazňuje roli jádra.
Národní strana: Občanská demokratická strana (ODS)
Účast na jmenovitých hlasováních: 97,4 %
Veronika Vrecionová v EP zasedá druhým volebním obdobím. Je předsedkyní Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, což z ní činí nejvýše postavenou Češku v EP. Díky členství v Konferenci předsedů výborů má navíc možnost ovlivňovat program plenárních zasedání. Dále byla zpravodajkou návrhů týkajících se kategorizace lesního dřeva, poskytnutí finanční pomoci státům postižených přírodními katastrofami nebo monitorování životních podmínek psů a koček. Na plénu se dále vyjadřovala k situaci na Blízkém východě a nutnosti revize Green Dealu. Také podpořila obchodní dohodu MERCOSUR-EU.
Národní strana: KDU-ČSL
Účast na jmenovitých hlasováních: 95,3 %
Tomáš Zdechovský po volbách roku 2024 do europoslaneckého křesla usedl potřetí, vyjádřil však úmysl v dalších volbách v roce 2029 nekandidovat. Je koordinátorem EPP ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu. V rámci svého působení v tomto výboru se v květnu 2025 vydal na kontrolu na Slovensko, aby s delegací europoslanců prověřil využívání peněz z fondů EU. Následně zaslal více než 300 podnětů k dalšímu vyšetřování unijním orgánům. Dále se věnuje problematice zahraničního vměšování a manipulace s informacemi a migrační a azylové politice.
Z hlediska vlivu si v obecné rovině hůře vedou europoslanci stran současné vládní koalice.
Motoristé ve volbách roku 2024 do EP kandidovali společně s Přísahou, po odchodu Filipa Turka do Poslanecké sněmovny však žádného vlastního europoslance nemají. Hnutí ANO přitížil přechod z liberální frakce Renew Europe do nově založené pravicově populistické frakce Patrioti pro Evropu.
Hlavní politické frakce totiž uplatňují princip tzv. sanitárního kordónu, který spočívá v izolaci krajně pravicových frakcí od klíčových funkcí v Evropském parlamentu.
Zpravidla se jedná o (místo)předsednické posty ve výborech – bez nich tyto frakce mají pouze malou možnost promlouvat do toho, kdo bude zpravodajem důležité legislativy. Sanitárním kordónem je odříznut i zástupce SPD Ivan David (ve frakci Evropa suverénních národů).
Nevýhodné postavení mají i nezařazení poslanci. Konkrétně se jedná o Nikolu Bartůšek, která byla nedávno vyloučena z frakce Patrioti pro Evropu, Kateřinu Konečnou (KSČM) a Ondřeje Dostála (Stačilo!).
Zdechovský je s 65 výstupy nejaktivnějším českým řečníkem na plénu. Na druhém místě je se 48 výstupy Ondřej Dostál, hned vzápětí následovaný Kateřinou Konečnou se 47 výstupy, jen o výstup méně má Ondřej Knotek.
Z europoslanců, kteří v lavicích zasedávají od začátku volebního období, je na plénu nejméně aktivní Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Na plénu hovořila pouze sedmkrát.
Pouze jeden výstup má na kontě Jaroslav Knot (ANO), který je europoslancem od konce července 2025, kdy ve funkci nahradil stranického kolegu Ondřeje Kovaříka. Antonín Staněk (Přísaha), který v říjnu 2025 v europoslaneckém křesle vystřídal Filipa Turka, zatím na plénu promluvil pětkrát.
Ve výše uvedeném přehledu najdete i data ukazující četnost europoslanců na jmenovitých hlasováních, která jsou dostupná na stránkách wheresmymep.eu. Nejlepší docházku na hlasování má momentálně nově příchozí Staněk s 99,8% účastí, druhý je Ondřej Krutílek s 99,7 %.
Na hlasováních naopak nejvíce chybí Jaroslava Pokorná Jermanová, která se účastnila 76,8 %, druhá je Markéta Gregorová s 81,7 %. Pro zajímavost se z celého EP hlasování nejméně účastní maďarský opoziční lídr Péter Magyar, který byl přítomný pouze na 26,6 % hlasování.
Kdo je kdo v Evropském parlamentu
Europoslanecká práce probíhá hlavně ve specializovaných výborech. Poslanci v nich připravují legislativu, vydávají stanoviska, vyjednávají s Radou a Komisí a kontrolují exekutivu.
Klíčovými nástroji jsou role zpravodaje. To je „hlavní šéf“ daného legislativního návrhu (tzv. file/dossier) ve výboru. Politická skupina ho určí a on: píše návrh (draft report), shromažďuje pozměňovací návrhy kolegů, vyjednává kompromisy a vede jednání s Radou a Komisí. Je to nejdůležitější a nejprestižnější role – zpravodaj fakticky určuje (většinou), jak bude znít finální postoj Evropského parlamentu.
Každá ostatní politická skupina si pak určí svého „stínového“ zpravodaje (obvykle 5–6 na jeden návrh). Ten sleduje práci hlavního zpravodaje, podává pozměňovací návrhy za svou skupinu a vyjednává kompromisy. Spolu s hlavním zpravodajem tvoří neformální „malý výbor“, který rozhoduje o většině obsahu.



Utajená analýza americké Národní zpravodajské rady (NIC), dokončená zhruba týden před zahájením izraelsko-amerických úderů v Íránu, dospěla k závěru, že i rozsáhlá ofenziva by patrně nesvrhla íránský teokratický režim a armádu. Scénář, při němž by vládu převzala íránská opozice, přitom analýza vyhodnotila jako nepravděpodobný. Informuje o tom Washington post.



Rychlobruslařka Nikola Zdráhalová vstoupila do mistrovství světa ve víceboji v Heerenveenu čtvrtým časem na trati 500 metrů. Mezi muži byl Metoděj Jílek v osobním rekordu osmý. Trojnásobná olympijská vítězka Martina Sáblíková, která v Nizozemsku ukončí aktivní kariéru, zajela osmnáctý čas. Po první ze čtyř disciplín vedou Japonka Miho Takagiová a Jordan Stolz z USA.



Ruský letecký útok na Charkov zabil nejméně deset lidí a několik dalších osob včetně dětí zranil. Úder zasáhl obytný dům v tomto východoukrajinském městě. Další člověk zemřel při ruských útocích v Dněpropetrovské oblasti.



Rychlobruslařka Martina Sáblíková ukončila svou úspěšnou kariéru. Osmatřicetiletá trojnásobná olympijská vítězka v neděli nenastoupí do pokračování mistrovství světa ve víceboji v Heerenveenu.



Spisovatel a šéfredaktor měsíčníku Host Jan Němec v rozhovoru vysvětluje, jaké dopady by měly na literární periodika a festivaly ohlášené vládní škrty. Oponuje také hlasům, podle kterých by měl v kultuře přežít pouze ten, kdo je komerčně úspěšný, a celou debatu o jejím financování zasazuje do širšího kontextu.