


Evropská komise ve středu oznámila, že podnikla první přípravné kroky k vyplacení půjčky v hodnotě 90 miliard eur na podporu Ukrajiny. Stalo se tak navzdory tomu, že definitivní schválení půjčky stále blokuje Maďarsko. Komise mimo jiné navrhla celkovou částku podpory pro Kyjev na letošní rok, jde o 45 miliard eur.

Rovněž žádá členské státy EU o schválení výjimky z běžných pravidel zadávání veřejných zakázek tak, aby Ukrajina mohla nakupovat rychleji a flexibilněji z prvního seznamu obranných produktů v rámci půjčky, který je zaměřen na drony. EK o tom informovala v prohlášení.
"Poskytneme Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur. Dnes podnikáme nezbytné přípravné kroky k mobilizaci letošního rozpočtu a k nákupu obranného vybavení, přičemž se zaměříme na špičkový ukrajinský průmysl v oblasti dronů," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Vysíláme tím jasný signál, že je komise připravena konat. V den, kdy si připomínáme čtyři roky od masakru v Buči, stojíme pevně za statečným ukrajinským lidem a jeho bojem za svobodu," dodala.
Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 v objemu 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) schválili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na loňském prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou.
S půjčkou souvisejí celkem tři legislativní návrhy: návrh na změnu nařízení o víceletém finančním rámci na období let 2021 až 2027, nařízení o posílené spolupráci za účelem zřízení půjčky a změna nařízení o zřízení nástroje pro Ukrajinu. Všechny tři podpořil 11. února Evropský parlament a předtím 4. února i velvyslanci členských států při Evropské unii. Následně se mělo odehrát ještě formální potvrzení členskými státy, v této fázi ale Maďarsko začalo schválení jednoho z textů blokovat. První nařízení je přitom nutné přijmout jednomyslně, pro zbylá dvě stačí kvalifikovaná většina.
Budapešť blokuje také schválení v pořadí už dvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Maďarský premiér Viktor Orbán žádá, aby Ukrajina nejdříve obnovila dovoz ruské ropy ropovodem Družba do Maďarska a na Slovensko. Ropovod podle Ukrajinců poničily ruské útoky, podle Budapešti ale Kyjev dovoz ropy blokuje z politických důvodů.
Šéfka unijní exekutivy již několikrát zopakovala, že Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku "tak či onak". Evropská komise ale zatím nevysvětlila, co tím myslí. I když Maďarsko finance blokuje, neznamená to, že neprobíhají žádné práce na realizaci půjčky. Komise chce být připravena, až bude blokace zrušena, aby mohla peníze co nejrychleji vyplatit.



Vedení NBA obdrželo do úterní půlnoční uzávěrky pro svou evropskou soutěž nabídky od více než 120 investorů.



Rusko vypustilo proti Ukrajině při středečním útoku za bílého dne 361 dronů, oznámilo ve středu odpoledne ukrajinské letectvo. Spolu s drony, které byly proti bránící se zemi vyslány už v noci, podniklo nálety více než 700 bezpilotních letounů. Tyto útoky si vyžádaly oběti na životech, připustilo letectvo na sociální síti.



Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallasová se minulý pátek během zasedání zástupců zemí skupiny G7 zeptala amerického ministra zahraničí Marca Rubia, kdy USA zaujmou vůči Rusku tvrdý postoj. To podle tří se schůzkou obeznámených zdrojů vyvolalo ostrou odpověď. Mezi Kallasovou a Rubiem panuje dlouhodobá antipatie, šéf americké diplomacie se s šéfdiplomatkou zatím bilaterálně nesetkal.



Pět zadržených osob, stamilionové škody, ale také několik velkých otazníků. Kvůli založení požáru v areálu zbrojovky LPP Holding policie obvinila několik propalestinských aktivistů z terorismu, po dalších lidech pátrá. Též vyšetřuje, zda za akcí nestála cizí moc. Redakce Aktuálně.cz vyzpovídala několik lidí z bezpečnostní komunity a nabízí souhrn 10 nejdůležitějších otázek ohledně třaskavé kauzy.



Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó ve středu odmítl kritiku od českého prezidenta Petra Pavla. Pavel by podle maďarského ministra měl opatrněji volit slova, když komentuje odposlechnuté rozhovory, a měl by si uvědomit, že mohl skončit jako špión komunistického Československa na Západě, kdyby se režim nezhroutil, uvedl Szijjártó podle agentury MTI.