


Ve věku 93 let zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, zakladatel značky Valentino, informovala v pondělí tisková agentura ANSA. Valentino zemřel pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.

Italský módní návrhář Garavani se proslavil luxusními róbami s důmyslnými detaily zvýrazňujícími siluetu. Návrhář korunovaných hlav a červených koberců patřil spolu s Giorgiem Armanim a Karlem Lagerfeldem k velkým módním tvůrcům, kteří si vytvořili osobitý styl nezávisle na komerčních trendech.
Jen před několika měsíci ztratila Itálie jinou módní ikonu, když loni v září v 91 letech zemřel Giorgio Armani.
Úspěšnou módní značku Valentino založil Garavani v roce 1960 v Římě. Mezinárodně uznávaný luxusní módní dům má síť 211 obchodů ve více než 25 zemích. Jeden z nich se nachází v pražské Pařížské ulici.
Firmu už dávno opustil, na odpočinek odešel v roce 2008 a od té doby se věnoval mimo jiné vlastní umělecké sbírce, nadaci nebo muzeu. Někteří experti ale tvrdili, že Garavani odešel ze své společnosti příliš rychle, poté co ji v roce 2007 ovládli investoři.
„Chci skončit na vrcholu slávy,“ prohlásil po přehlídce na podzim 2007. Do svých nápaditých šatů oblékal korunované hlavy, ale i filmové hvězdy těch nejzvučnějších jmen. Jeho modely oblékaly například Gwyneth Paltrowová, Julia Robertsová či Jennifer Lopezová.
„Valentino byl nesporným mistrem stylu, elegance a věčným symbolem italské haute couture (vysoké krejčoviny). Itálie ztratila legendu, ale její odkaz bude inspirovat i příští generace. Děkuji za všechno,“ napsala na sociální síti X italská premiérka Giorgia Meloniová.
Pohřeb světově proslulého návrháře se uskuteční v Římě v pátek 23. ledna v bazilice Panny Marie, andělů a mučedníků. Předtím bude mít veřejnost možnost se s Valentinem rozloučit ve středu a čtvrtek na náměstí Piazza Mignanelli 23, kde sídlí kulturní a výstavní centrum PM23 založené Valentinovou nadací, informovala agentura ANSA.



Kyjev obvinil Maďarsko ze zadržení sedmi zaměstnanců ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří podle něj převáželi z Rakouska peníze. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X nazval počínání státním terorismem. Maďarský daňový úřad v pátek dopoledne oznámil zadržení sedmi ukrajinských občanů, které stíhá kvůli podezření z praní špinavých peněz.



Izraelská armáda v noci na pátek avizovala další vlnu úderů na Teherán, po níž íránská televize podle agentury Reuters informovala o několika explozích v metropoli. Svědkové podle agentury AP popisovali útok jako zvláště intenzivní a v íránské metropoli se otřásaly budovy. Izraelci také opět bombardovali i jižní předměstí libanonské metropole Bejrút.



Rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou čeká o víkendu poslední závod kariéry. Osmatřicetiletá trojnásobná olympijská vítězka se s aktivní kariérou rozloučí na mistrovství světa ve víceboji v Heerenveenu, kde získala pět ze svých 21 zlatých medailí ze světových šampionátů.



V loňském roce se průměrná mzda v České republice zvýšila o 7,2 procenta na 49 215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.



Ceny plynu v Evropě vyskočily od začátku války zhruba o 60 procent, ceny ropy o čtrnáct. Důvod? Írán uzavřel Hormuzskou úžinu, kudy z Perského zálivu na světové trhy míří zhruba dvacet procent světové produkce zkapalněného zemního plynu. Jen Evropa odsud odebírá patnáct procent své spotřeby. A také odsud plyne nějakých třicet procent světové produkce ropy. Čína odsud dováží třetinu své spotřeby.