


Producentka Dana Eden byla nalezena mrtvá ve svém hotelovém pokoji v Athénách, kde se právě natáčela čtvrtá řada populárního seriálu Teherán. Tělo producentky objevil její bratr poté, co nereagovala na jeho zprávy. V pondělí o tom informoval deník The New York Times.

Příčina úmrtí zatím nebyla oficiálně potvrzena. Podle agentury Reuters policie případ prověřuje jako možnou sebevraždu na základě dosavadních důkazů a svědectví. Policejní mluvčí uvedla, že bratr zesnulé informoval vyšetřovatele o jejích dřívějších zdravotních problémech a užívání léků. Nálezy v hotelovém pokoji podle policie nenaznačují cizí zavinění.
Seriál Teherán, který získal Mezinárodní cenu Emmy, vysílá Apple TV. Dílo vzniklo pod vedením Mosheho Zondera, Maora Kohna a nyní zesnulé Dany Eden. Část natáčení se odehrávala v Athénách místo v Teheránu poté, co Eden během rodinné dovolené v Řecku upozornila na výraznou vizuální podobnost obou měst. Izraelci navíc mají vstup do Íránu zakázán.
Špionážní drama sleduje osudy Tamar Rabinyan, íránské rodačky vychované v Izraeli, která jako agentka Mosadu a hackerka proniká pod falešnou identitou do Teheránu. Jejím úkolem je vyřadit z provozu íránské jaderné zařízení a umožnit izraelskému letectvu útok na vojenský cíl. Seriál kromě napětí a politického konfliktu zdůrazňuje i osobní dilemata a lidský rozměr postav na obou stranách konfliktu.
V roce 2021 získal seriál cenu International Emmy Award za nejlepší dramatický seriál, čímž se výrazně zapsal do světové televizní produkce. Při přebírání ocenění Eden zdůraznila, že Teherán není jen špionážní příběh, ale také snaha pochopit člověka na druhé straně konfliktu. Na natáčení spolupracovali izraelští i íránští tvůrci, což podle ní symbolizovalo naději na budoucí porozumění mezi oběma národy.
Náhlá smrt producentky podle oficiálních vyjádření nenese známky trestného činu ani politicky motivovaného útoku, navzdory spekulacím na sociálních sítích o možném podílu íránských agentů. Produkční společnost tyto domněnky jednoznačně odmítla a vyzvala média i veřejnost, aby nešířily neověřené informace. Podle ní je nyní nejdůležitější zachovat úctu k zesnulé a respektovat právo jejích blízkých na soukromí.



Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část ruských kapacit pro export této suroviny. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekly zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle zdrojů zhruba 20 procent ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně.



Posádka lodi Orion provedla v pátek v 1:49 SELČ klíčový manévr a na necelých šest minut zažehla motory, aby se odpoutala z oběžné dráhy Země, a zamířila k plánovanému obletu Měsíce. Ukázal to živý přenos Amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti mise Artemis II budou první posádkou, která proletí kolem Měsíce od roku 1972.



Ještě si vybavíte hodiny přírodopisu, kdy jsme dostávali za úkol nasbírat listy a založit si vlastní herbář? Stačilo pár procházek parkem nebo lesem, listy se vylisovaly mezi stránkami knih a pak se pečlivě lepily do sešitu. Časem ale spousta těchto znalostí vybledla. Poznali byste dnes podle listu dub, javor nebo lípu? Vyzkoušejte si v našem kvízu, jak dobře se orientujete ve stromech kolem nás.



Státy Perského zálivu přemýšlí nad postavením nových ropovodů, aby mohly obejít Hormuzský průliv a ropu dál vyvážet. Vede je k tomu hrozba, že Írán získá neomezenou kontrolu nad touto pro přepravu ropy klíčovou úžinou. Uskutečnit takový projekt by ale trvalo roky, byl by nákladný a politicky složitý, napsal web deníku Financial Times.



„Původní podání senátorů k Ústavnímu soudu ve věci konkordátu bylo vlastně takový kavalírský návrh,“ vysvětluje advokát Jakub Kříž. „Shrnoval některé pochybnosti ohledně smlouvy a předkládal je Ústavnímu soudu, aby je posoudil. Byl takový až neurčitý. Pan prezident se ale vyjádřil podstatně tvrději, razantněji než senátoři.“