


Zatímco americký prezident Donald Trump tvrdí, že válka s Íránem se možná blíží ke konci, v zákulisí se začínají projevovat rozdíly mezi Washingtonem a Jeruzalémem. Podle deníku The Wall Street Journal mají Spojené státy a Izrael odlišné představy o tom, kdy a za jakých podmínek konflikt ukončit – a právě to může další vývoj války výrazně zkomplikovat.

„Myslím, že válka je víceméně hotová,“ řekl v úterý americký prezident ze svého golfového klubu na Floridě v telefonním rozhovoru s CBS. „Írán nemá žádné námořnictvo, žádné komunikace, žádné letectvo. Jejich rakety jsou rozptýlené. Jejich drony jsou všude vyhazovány do povětří, včetně jejich výroby dronů,“ dodal Trump.
Americká armáda uvedla, že v prvním týdnu operací zasáhla více než tři tisíce íránských cílů. „Když se podíváte, nezbylo jim nic. Ve vojenském smyslu jim nic nezbylo,“ komentoval armádní prohlášení Trump.
Jenže náznaky, že by snad válka mohla brzo skončit, přinášejí další problém: Izrael a USA mají odlišné představy o tom, kdy a za jakých podmínek konflikt ukončit, píše deník Wall Street Journal (WSJ).
Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu spolu od začátku konfliktu v sobotu 28. února hovoří téměř každý den, někdy i vícekrát denně. Netanjahu také jednal s ministrem zahraničí Marcem Rubiem a Jaredem Kushnerem, prezidentovým zetěm a vyslancem pro Írán.
Všechny tyto rozhovory se zaměřují na současný stav války a na to, jak ji ukončit, uvedli podle WSJ američtí představitelé, přičemž se obě země snaží v reálném čase překlenout své rozdíly.

V Bílém domě podle deníku panují určité obavy, že Izrael chce, aby válka pokračovala i poté, co USA vyjádří přání ukončit bombardovací kampaň. Američtí a izraelští představitelé tvrdí, že izraelské poselství je, že zastaví svou kampaň v Íránu, jakmile se ukončí americká intervence. Trump svým asistentům řekl, že chce válku ukončit za svých podmínek, a poté, co v loňské dvanáctidenní válce zprostředkoval příměří, věří, že boje může zastavit, kdykoli bude chtít, píše deník.
„Konec amerického zapojení do tohoto konfliktu nakonec určí vrchní velitel, až bude mít pocit, že vojenské cíle byly plně splněny a hrozba darebáckého íránského režimu byla zcela zničena,“ řekla novinářům tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Navzdory jejich úzké koordinaci se objevují rozdíly v přístupech Izraele a Ameriky. Izrael nadále sleduje a zabíjí vysoce postavené íránské představitele a zároveň rozšiřuje škálu svých cílů o ropný průmysl země, když se snaží vynutit změnu vedení.
USA také v pondělí Izraeli sdělily, že administrativa „není spokojena“ s útoky na íránská energetická zařízení, a podle amerických zdrojů Izraeli řekly, aby to neopakoval, pokud to Washington neschválí. Server Axios dříve informoval, že USA požádaly Izrael o zastavení útoků na íránskou energetickou infrastrukturu.
A jen pár hodin poté, co Trump CBS řekl, že „válka je téměř hotová“, Netanjahu zopakoval své maximalistické cíle pro válku. „Naším cílem je umožnit íránskému lidu odhodit jho tyranie; v konečném důsledku je to na nich,“ řekl Netanjahu v úterý. „Není pochyb o tom, že dosavadními kroky jim lámeme kosti, a přesto jsme stále aktivní,“ dodal.
Možné scénáře před několika dny v rozhovoru pro Aktuálně.cz shrnoval expert na Blízký východ Břetislav Tureček. Ten upozorňuje, že zatímco Spojené státy by mohly mít o případnou dohodu o ukončení konfliktu zájem, Izrael by se s takovým řešením pravděpodobně nespokojil a mohl by se snažit její uzavření zmařit.
Podle Turečka je navíc v současné situaci těžko představitelné, že by v íránském vedení převážil přístup „pojďme se s Američany dohodnout“.
Íránská armáda podle deníku New York Times upravuje svou taktiku s postupující americko-izraelskou bombardovací kampaní, uvedli vysocí představitelé amerického ministerstva obrany, a to i přesto, že Trumpova administrativa trvá na tom, že Spojené státy válku vyhrávají.
Podle amerických vojenských představitelů a vojenských expertů se Írán během 11 dnů od začátku konfliktu zaměřil na klíčové americké systémy protivzdušné obrany a radarové systémy v regionu.



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“