


Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Oznámil to ústavní soud. Jeho rozhodnutí uvítala opozice, která soudu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona.

Výhrady vůči němu měla také Evropská komise (EK), slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Ministerstvo vnitra vyjádřilo přesvědčení, že ústavní soud zákon po jeho přezkoumání ponechá v platnosti.
"Je to dobrá zpráva pro spravedlnost na Slovensku. Zákon o zrušení úřadu a jeho nahrazení novým nebude platit do doby, než ústavní soud přezkoumá jeho soulad s ústavou," uvedla v prohlášení místopředsedkyně poslaneckého klubu nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Zuzana Števulová.
Opozice už dříve tvrdila, že kabinet premiéra Roberta Fica chtěl na základě uvedeného zákona ovládnout úřad, se kterým se dříve dostalo do sporu ministerstvo vnitra. To se s úřadem soudí kvůli pokutám, které dostalo za to, že v minulosti bez souhlasu úřadu postavilo mimo službu skupinu stíhaných elitních policistů. Ti předtím získali postavení whistleblowera. Opoziční politici také tvrdili, že po vytvoření nového úřadu na ochranu obětí trestných činů a oznamovatelů protispolečenské činnosti klesne úroveň ochrany oznamovatelů a že nový zákon je mstou vlády vůči současnému úřadu.
"V rámci řízení u ústavního soudu se kvalifikovaně vyjádříme a jsme přesvědčeni, že ústavní soud potvrdí, že zákon je v pořádku a nabyde účinnosti," uvedlo v prohlášení slovenské ministerstvo vnitra, které zákon připravilo.
Normu schválil slovenský parlament hlasy poslanců vládní koalice minulý týden a následně také přehlasoval veto hlavy státu. Prezidentská kancelář tehdy poukázala kromě jiného na vážné věcné připomínky k nedostatečné ochraně obětí a nevyřešené výhrady ze strany Evropské komise s možnými následky pro Slovensko.
Nynější Ficova vláda už v minulosti prosadila změny zákonů, které jí umožnily vyměnit vedení některých institucí, včetně veřejnoprávní televize a rozhlasu.



Premiér Andrej Babiš (ANO) počítá s tím, že na letní summit Severoatlantické aliance (NATO) pojede on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Řekl to ve středu České televizi (ČT). Dříve Babiš tvrdil, že Česko bude na summitu zastupovat prezident Petr Pavel. Hlava státu následně ČT řekla, že ke změně nevidí důvod. Premiér se podle Pavla o ničem takovém na úterním vzájemném jednání nezmínil.



Opuštěný a poškozený ruský tanker Arktik Metagaz, který se volně pohybuje po Středozemním moři, představuje vážné riziko rozsáhlé ekologické katastrofy. V dopise adresovaném Evropské unii to uvedly vlády devíti států včetně Itálie, Španělska a Francie. Ve středu o tom informovaly Reuters a BBC. Plavidlo, na které Spojené státy a Británie uvalily sankce, opustila posádka před dvěma týdny po požáru.



V Teheránu se ve středu odpoledne uskutečnil veřejný pohřeb šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, kterého v úterý zabil izraelský úder. Íránská státní média zveřejnila kondolenční vzkaz, jehož autorem je údajně nový vůdce Modžtaba Chameneí. Ten však od začátku války nevystoupil na veřejnosti a o jeho osudu se spekuluje.



Hormuzská úžina je stále uzavřena. Ropa a plyn se nemůže dostat na světové trhy, ceny stoupají a Donald Trump žádá ostatní státy, aby poskytly své válečné lodě jako eskortní plavidla pro tankery. Američané se nepoučili ani z tzv. války tankerů v 80. letech, ani z války na Ukrajině, kde ukrajinské námořní drony zle zatápějí mnohem silnějšímu ruskému námořnictvu.



V lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku se ve středu utrhla kabina lanovky. Podle šéfa místní kriminální policie Senada Sakice zahynul jeden člověk. Řekl to na tiskové konferenci, kterou živě přenášela televizní a rozhlasová společnost SRF. Podrobnosti o identitě oběti ale neuvedl.