Lidská práva jsou po celém světě ohrožena, uvedl na úvod 61. zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) generální tajemník OSN António Guterres. K jejich utlačování vede vládnutí silou, které omezuje respektování zákonů, doplnil podle agentur Reuters a AFP. Zmínil konflikty v Súdánu, Pásmu Gazy, na Ukrajině, či v Barmě, připomněl také rozsáhlé demonstrace v Íránu.
"Tento útok není veden v tajnosti ani překvapivě. Odehrává se před zraky všech a často pod vedením těch nejmocnějších. Po celém světě jsou lidská práva záměrně a strategicky obětována, někdy dokonce s hrdostí," uvedl generální tajemník OSN. "Když se rozpadají lidská práva, rozpadá se i všechno ostatní," doplnil.
V nynějším světě je podle něj hromadné utrpení vnímáno jako normální a mezinárodní právo bývá považováno za pouhou nepříjemnost.
"Technologie, zejména umělá inteligence, jsou stále častěji využívány k potlačování lidí, prohlubování nerovností a vystavování osob, které jsou už nyní na okraji společnosti, novým formám diskriminace on-line i v reálném světě," řekl Guterres ve svém posledním výročním projevu před UNHRC v Ženevě.
Den před čtvrtým výročím zahájení ruské invaze na Ukrajinu generální tajemník OSN prohlásil, že je "nejvyšší čas ukončit krveprolití". Ruské systematické útoky na ukrajinskou energetickou a další infrastrukturu podle něj mohou představovat mezinárodní zločiny. Konflikt na Ukrajině si podle něj vyžádal nejméně 15 tisíc civilních obětí.
Zmínil také konflikt mezi Izraelci a Palestinci. Situace v Pásmu Gazy podle něj zůstává katastrofická a do oblasti se nedostane dostatek humanitární pomoci. "Dvoustátní řešení konfliktu je otevřeně odstraňováno před očima všech. Mezinárodní společenství nesmí dopustit, aby k tomu došlo," řekl.
Systém ochrany v ohrožení
Guterres ve svém projevu připomněl, že se systém ochrany lidských práv zaštiťovaný OSN ocitl pod tlakem kvůli škrtům ve financování a útokům na některé jeho odborníky.
"Humanitární potřeby prudce rostou, zatímco financování se hroutí," uvedl. UNHRC i další části organizace čelí rozpočtové krizi kvůli rozhodnutí Spojených států i dalších vlád o snížení příspěvků. Spojené státy také Radu OSN pro lidská práva bojkotují.
Washington v únoru zaplatil asi 160 milionů dolarů (přibližně 3,2 miliardy Kč) z více než čtyř miliard dolarů (asi 82 miliard Kč), které dluží OSN, uvedl minulý čtvrtek mluvčí OSN.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
V prezidentských volbách v Peru vede po sečtení poloviny hlasů krajně pravicová politička
V prezidentských volbách v Peru po sečtení poloviny hlasů vede krajně pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová před bývalým starostou Limy Rafaelem Lópezem Aliagou, uvádějí agentury.
„Nesmírně vtipný a plný mladistvé energie“. Kolegové vzpomínají na zesnulého Hybše
Přes vysoký věk udivoval dirigent, kapelník a trumpetista Václav Hybš mladistvým elánem. Byl nejenom vynikající muzikant, skladatel a aranžér, ale také nesmírně vtipný člověk. Byla radost s ním spolupracovat. ČTK to sdělili zpěvák Jiří Korn, sopranistka Eva Urbanová nebo pořadatel trutnovského festivalu Martin Věchet. Hybš zemřel v neděli ve věku 90 let.
Tyhle gigantické houfnice teď zatopí Rusům. Dodali je Češi
Je to třicetitunový kolos, který odpaluje stokilogramové granáty na vzdálenost až třicet kilometrů. Američané ho poprvé použili ještě ve válce ve Vietnamu. Teď jich několik desítek získali Ukrajinci. Původně jsou z Řecka, ale na Ukrajinu se dostanou díky české muniční iniciativě.
Chorý se brání: Sliny se mi vrátily zpět. Komise rozhodčích vyloučení posvětila
Hlavní rozhodčí Marek Radina po nedělním šlágru 29. kola fotbalové ligy mezi lídrem tabulky Slavií a čtvrtou Plzní (0:0) potvrdil, že útočníka Pražanů Tomáše Chorého vyloučil za plivnutí na ležícího Sampsona Dweha. Slavia se proti červené kartě odvolala, komise rozhodčích s vyloučením souhlasí.
Vítejte zpět v Evropě, gratuloval Magyarovi Tusk. Woke vůdce bez koulí, pustil se do něj Wilders
Evropské srdce dnes v Maďarsku bije silněji, země si vybrala evropskou budoucnost. V reakci na vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách to napsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, jejíž instituce měla s dosavadní vládou premiéra Viktora Orbána dlouholeté spory.