


„Atmosféra byla hrozivá. Vítejte v pekle!“ píše odsouzený francouzský exprezident Nicolas Sarkozy ve svých pamětech, které vytvořil během svého pobytu za mřížemi. Exprezident si v nich stěžuje na podmínky, které ve vězení panovaly, a nabádá svoji politickou stranu ke spolupráci s francouzskou krajní pravicí.

„Vypadalo to jako v levném hotelu, pokud si teda odmyslíte pancéřové dveře s kukátkem,“ popisuje bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy v pamětech, které napsal během svého dvacetidenního pobytu ve vězení.
Sarkozyho kniha Deník vězně nabízí pohled do pařížské věznice La Santé, kde byl bývalý exprezident z bezpečnostních důvodů držen na samotce. Desátého listopadu ho soud podmíněně propustil.

„Seděl jsem na posteli, která nebyla ustlaná, a byl jsem z toho v šoku. Nikdy jsem nespal na tvrdší matraci, ani během vojenské služby v armádě. I stůl by byl měkčí,“ stěžuje si Sarkozy.
Pařížské vězení popisuje exprezident jako „hlučný, drsný šedý svět nelidského násilí“, píše web France 24. Ve výhledu z okna mu prý bránily plastové panely, nebylo proto možné vidět oblohu ani poznat, jaké je zrovna počasí.
Podle francouzských médií byl ale Sarkozy vězněný v takzvaném VIP křídle, které má celkem 18 samostatných cel. Každá z nich má k dispozici soukromou televizi, sprchu, ledničku a varnou desku.
Vězeňské jídlo, které servírovali na malých plastových táccích s „kašovitou, rozmočenou bagetou“, podle vlastních slov prezident odmítal. Vzhled a pach jídla mu prý způsoboval nevolnost. Místo toho jedl mléčné výrobky a cereální tyčinky.
Ve své knize Sarkozy tvrdí, že jeho dlouholetá politická rivalka Marine Le Penová „nepředstavuje nebezpečí pro Francii“. S krajně pravicovou političkou údajně ve vězení telefonicky hovořil.
Svou konzervativní Republikánskou stranu pak Sarkozy nabádá ke spolupráci právě s Národním sdružením Le Penové. „Nesdílíme stejné myšlenky, pokud jde o hospodářskou politiku, nesdílíme stejnou historii…Ale zastupují spoustu Francouzů, respektují výsledky voleb a podílejí se na fungování naší demokracie,“ píše.
Krátce před nástupem za mříže se exprezident setkal také se současnou hlavou Francie Emmanuelem Macronem. Ten mu údajně nabídl převoz do jiné věznice, protože se obával o jeho bezpečnost, což Sarkozy odmítl.
Podle svých slov Sarkozy v Macrona ztratil důvěru poté, co nezabránil tomu, aby mu byl v červnu odebrán Čestný řád, nejvyšší francouzské vyznamenání.
Sarkozy do vězení nastoupil koncem října, na svobodu se dostal v listopadu, nyní je ale pod soudním dohledem. Čeká na odvolací proces poté, co ho prvoinstanční soud v září poslal na pět let do vězení v kauze nelegálního financování prezidentské kampaně v roce 2007 penězi z Libye.
Podle obžaloby v roce 2005, kdy zastával post ministra vnitra, uzavřel dohodu s tehdejším libyjským vůdcem Muammarem Kaddáfím, čímž získal pro svou vítěznou prezidentskou kampaň od libyjského režimu miliony dolarů. Soud to vyhodnotil jako zločinné spiknutí. Sedmdesátiletý Sarkozy vinu odmítá.



Betlém se opět připravuje na svátky zrození svého nejslavnějšího rodáka. Po dvou letech se na hlavním náměstí Jesliček znovu rozsvítil velký vánoční strom. Město, kde se narodil Ježíš Kristus, doufá, že se do jeho ulic vrátí turisté a poutníci z celého světa. Poslední roky pro něj byly ekonomickou katastrofou.



Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům.



Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?






Díky globalizaci i masivní komercionalizaci se Vánoce v posledních desetiletích proměnily v cosi, co už dávno přesahuje zdi kostelů. Dekorace, vánoční trhy, koledy z reproduktorů a tlak na „sváteční pohodu“ dnes obklopují i ty, kdo se ke křesťanství nehlásí. Z původně ryze náboženského svátku se stal kulturní fenomén - čas setkávání a rituálů. Přesto ovšem platí, že ne všichni Vánoce slaví.