


Riziko, že se venezuelská krize přemění v nějakou formu ozbrojeného konfliktu mezi novou vládou a režimními loajalisty či kriminálními gangy, je podle řady odborníků reálné a nemělo by být podceňované, říká Jaroslav Bílek, odborník na Jižní Ameriku a autoritářské režimy z Institutu Politologických studí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zde bych byl zatím spíše skeptický. Únos Nicoláse Madura sám o sobě mění příliš málo. Dokud zůstávají u moci všechny ostatní popřední postavy včetně viceprezidentky nebo ministra obrany či vnitra, tak nejde o demokratizaci mluvit ani v žertu. Vedle toho do vládnoucí koalice patří i armáda nebo přesněji řada předních generálů, kteří se také nebudou chtít jen tak vzdát svého podílu na moci.
Umím si bohužel představit, že Donald Trump označí odvlečení Madura za velký úspěch a výhru a následně dojde k nějakému vylepšení diplomatických vztahů s Venezuelou. Pro běžné lidi ve Venezuele nebo obchod s drogami by to však neznamenalo žádnou změnu a celý režim by pokračoval dál – jen bez Madura v čele.
V minulosti Spojené státy v Latinské Americe podporovaly jak politiky demokraticky zvolené, tak ty, kteří si moc vzali silou. Často navíc dokázaly pružně reagovat a měnit svou pozici podle toho, jak moc jim daná vláda vyhovovala. Z nedávné minulosti jde jako pozitivní příklad zmínit tlak předchozí administrativy na dodržování výsledku voleb v Guatemale. Ve Venezuele však podobný tlak vyšel do prázdna a nebyl ani moc velký.
Na jedné straně vidíme, že USA kategoricky vystupují proti diktatuře na Kubě. K prezidentovi Salvadoru jsou ale velmi tolerantní a svého času neměly USA problém spolupracovat třeba s Danielem Ortegou v Nikaragui. Ačkoliv dnes už je to zase jinak…
Celkově si (i na základě soudobé bezpečnostní strategie) myslím, že pro Trumpovu administrativu je klíčová spíše stabilita a třeba ekonomická spolupráce než čistě úroveň demokracie nebo podoba vlády. Pokud by současný venezuelský režim pokračoval bez Madura, ale nějak omezil proudění drog, domluvil se s USA na těžbě nerostného bohatství a řešení migrace, tak by asi spolupráce mohla fungovat.
Riziko toho, že se venezuelská krize přemění v nějakou formu ozbrojeného konfliktu mezi novou vládou a režimními loajalisty či kriminálními aktéry, je podle řady odborníků reálné a nemělo by být podceňované. I kdyby totiž došlo k nějaké dohodě či novým volbám, které by vedly k nastolení demokratičtější vlády (která by byla přátelštější k USA), může se stát, že s touto vládou budou o moc bojovat kartely, pohrobkové skupin, jako je třeba narkoskupina FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie, kdysi marxistické), anebo milicí současného režimu.
A nová vláda bude v těžké situaci, protože potřebuje spíše klid na práci a zlepšování ekonomické kondice Venezuely.









Fotbalisté West Hamu v anglické lize nezvládli záchranářský souboj s Nottinghamem a po domácí prohře 1:2 natáhli sérii bez vítězství na deset zápasů. Záložník Tomáš Souček za poražené odehrál celý zápas.



Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Rozhodl se tak po dohodě s koaličními partnery, napsal předseda vlády.



Sotva se svět vzpamatovává z únosu venezuelské hlavy státu už americký prezident znovu otevírá otázku kontroly nad Grónskem. Zatímco Kodaň varuje před rozpadem bezpečnostního uspořádání garantovaného NATO, Washington hledá cesty, jak v arktické oblasti upevnit svůj vliv. Pracuje na zvláštní dohodě o volném sdružení, která by USA otevřela dveře k hlubší vojenské i politické přítomnosti v regionu.



Z hlavních venezuelských přístavů už pátým dnem neodchází žádná ropa zákazníkům v Asii. Ti jsou přitom hlavními odběrateli, které dosud státní společnost PDVSA surovinou zásobovala. V úterý o tom informovala agentura Reuters. Na vývoz ropy z Venezuely se vztahuje americké embargo. Z Venezuely nadále vyváží americká společnost Chevron, která posílá ropu na tankerech do Spojených států.



Několik desítek lidí se v úterý sešlo na Loretánském náměstí v Praze před budovou ministerstva zahraničních věcí, aby vyjádřily nesouhlas s personálními změnami na ministerstvu po nástupu nové vlády ANO, SPD a Motoristů. V davu byl na několika cedulích nápis "MZV není kořist". Jiná cedule vyjadřovala nesouhlas s konkrétními politiky.