Americký prezident Donald Trump se svými poradci jednal o možnosti stáhnout část vojáků USA z Evropy, píše agentura Reuters s odkazem na vysoce postavený nejmenovaný zdroj v Bílém domě. Podle něj je americký prezident naštvaný na spojence v NATO za jejich neochotu pomoci zabezpečit Hormuzský průliv a také proto, že se mu nepodařilo získat Grónsko.
Definitivně o žádném stahování amerických vojáků ale Bílý dům podle zdroje Reuters nerozhodl ani nepřikázal Pentagonu vypracovat konkrétní plány. NATO na žádost Reuters o komentář dosud nezareagovalo.
Zdroj Reuters vzhledem k citlivosti záležitosti hovořil pod podmínkou zachování anonymity. Samotná debata o tom, že by USA stáhly část svých vojáků z Evropy nicméně podle agentury dokládá, jak moc se vztahy mezi USA a evropskými spojenci v NATO v posledních měsících zhoršily. Zároveň to podle Reuters naznačuje, že středeční návštěva generálního tajemníka NATO Marka Rutteho v Bílém domě transatlantické vztahy příliš nezlepšila, jsou teď zřejmě nejhorší od založení Severoatlantické aliance v roce 1949.
Spojené státy mají aktuálně v Evropě více než 80.000 vojáků a od konce druhé světové války je jejich role klíčová v evropské bezpečnostní architektuře. Více než 30.000 z těchto vojáků je v Německu, značné počty jsou také v Itálii, Spojeném království a Španělsku.
Kterých zemí by se stahování amerických sil přímo týkalo, zdroj neupřesnil a nesdělil ani o kolik vojáků by šlo, pokud se tak Trump rozhodne.
Ačkoliv Trumpovy vztahy se spojenci v NATO jsou napjaté již dlouho, jelikož americký prezident dalším členským státům vytýká zejména nedostatečné výdaje na obranu, v posledních třech měsících se toto napětí vyostřilo. Trump vyvolal transatlantickou krizi, když začal opět hovořit o svém záměru získat Grónsko, které je autonomním územím Dánska.
A poté, co USA s Izraelem 28. února zahájily údery na Írán, dal Trump opakovaně najevo, že je naštvaný, že mu spojenci v NATO nenabídli pomoc se znovuotevřením Hormuzského průlivu, který je klíčový pro světovou přepravu ropy a zůstal do značné míry zablokovaný Íránem, navzdory tento týden oznámenému křehkému příměří.
Diplomaté z NATO podle Reuters uvedli, že Spojené státy neupřesnily, zda chtějí, aby byla mise v Hormuzském průlivu spuštěna až po skončení konfliktu nebo ještě v jeho průběhu. USA podle nich také nesdělily, co přesně v tomto směru od spojenců očekávají.
List The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na představitele ve Washingtonu ve středu napsal, že Trumpova administrativa uvažuje o plánu, který by potrestal některé členy Severoatlantické aliance, o nichž se domnívá, že během války proti Íránu nebyli Spojeným státům a Izraeli nápomocní. Kromě přemístění vojsk by plán mohl zahrnovat také uzavření americké základny nejméně v jedné z evropských zemí, pravděpodobně ve Španělsku nebo Německu, uvedl deník.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Zemřel trumpetista a kapelník, který spolupracoval s Gottem i Matuškou
Ve věku 90 let zemřel v neděli trumpetista, aranžér a kapelník Václav Hybš. Vystupoval s řadou známých interpretů populární hudby včetně Karla Gotta a Waldemara Matušky.
Česko čeká chladný týden, přijde silný vítr i přeháňky
Nadcházející týden v Česku bude spíš oblačný, srážek bude málo a teplotní maxima přes den většinou pod 20 stupni Celsia. Vyjasnit by se mohlo koncem týdne. Zejména na Českomoravské vrchovině dnes bude vítr s nárazy o rychlosti až 55 kilometrů v hodině. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu.
Babiš není hlavní postava sporu s Pavlem, míní senátor. Řekl, co prezidentovi škodí
Spor mezi Hradem a ministrem zahraničí, odmítnutí smlouvy s Vatikánem i vlastní ambice na pražský magistrát. „To, co se teď děje, je hnáno osobou Petra Macinky, který prostě rád provokuje,“ říká senátor Václav Láska v pořadu Spotlight Zuzany Tvarůžkové.
Vítejte zpět v Evropě, gratuloval Magyarovi Tusk. Woke vůdce bez koulí, pustil se do něj Wilders
Evropské srdce dnes v Maďarsku bije silněji, země si vybrala evropskou budoucnost. V reakci na vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách to napsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, jejíž instituce měla s dosavadní vládou premiéra Viktora Orbána dlouholeté spory.
18 tisíc kilometrů. Papež odlétá na svou nejdelší cestu, navštíví čtyři africké země
Papež Lev XIV. dnes začíná nejdelší cestu od začátku své vlády loni v květnu. Do 23. dubna navštíví čtyři africké země. Vůbec poprvé hlava katolické církve zavítá do Alžírska a po dlouhé době se vrátí do Kamerunu, Angoly a Rovníkové Guineji. Během cesty urazí na 18 tisíc kilometrů.