Americký prezident Donald Trump podepsal zakládající listinu Rady míru. Nová organizace má řešit světové konflikty a usilovat o mír. Kromě velkých prohlášení ale Trump nepředstavil žádné konkrétní kroky. Ceremoniálu se zúčastnilo asi dvacet státníků z celého světa. Doživotním předsedou má být současný americký prezident. Členské státy si budou moci koupit exkluzivní členství za miliardu dolarů.
„Čekají nás úžasné věci. Tohle je možná nejdůležitější organizace, která kdy vznikla. Každý chce být její součástí,“ chlubil se ve čtvrtek americký prezident Donald Trump při oficiálním založení Rady míru.
Ceremoniálu ve švýcarském Davosu se zúčastnilo 20 státníků z celého světa včetně maďarského prezidenta Viktora Orbána. Kdo naopak chyběl, byl ruský prezident Vladimir Putin, který do Trumpovy Rady také dostal pozvání.
Pozvání dostala také Česká republika. Ve čtvrtek to potvrdila mluvčí vlády Karla Mráčková. Stanovisko pro vládu nyní podle ní připravuje ministerstvo zahraničí.
Americký prezident už dříve uvedl, že podpis na zakládající listinu připojilo celkem 59 států. Podle agentury AP se však ustavující ceremonie v Davosu zúčastnilo kromě Trumpa jen 19 činitelů.
Kromě velkolepých prohlášení ale americký prezident neřekl žádné bližší detaily o tom, jak má jeho nová mezinárodní organizace fungovat. Zatím tedy není jasné, kde se bude Rada míru scházet, jak často budou setkání probíhat ani jaké právní mechanismy bude mít nová organizace k dispozici.
V oficiálním prohlášení pouze stojí, že „Rada míru je mezinárodní organizace, která se snaží podporovat stabilitu, obnovit spolehlivou a zákonnou správu věcí veřejných a zajistit trvalý mír v oblastech postižených nebo ohrožených konflikty,“ píše izraelský web Times of Israel.
Hlavní slovo kromě Trumpa v ní má mít jeho zeť Jared Kushner, Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio. Důležitou roli má hrát také bývalý britský premiér Tony Blair.
Trump pozval zástupce Ruska i Ukrajiny
„Bude to nejprestižnější rada, jaká kdy byla vytvořena,“ tvrdil před několika dny Trump. Spekuluje se o tom, že má jít o přímou konkurenci současné OSN.
Původně se měl nový Trumpův projekt starat pouze o poválečné uspořádání v Pásmu Gazy, nyní to však vypadá, že s ním americký prezident plánuje řešit i další globální konflikty.
Jaké státy formálně přijaly pozvání do Trumpovy Rady míru:
Izrael, Arménie, Argentina, Vietnam, Bělorusko, Egypt, Ázerbájdžán, Bulharsko, Maďarsko, Indonésie, Jordánsko, Kazachstán, Kosovo, Pákistán, Paraguay, Katar, Turecko, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Uzbekistán, Mongolsko, Albánie, Bahrajn.
Pozvání odmítly: Norsko, Švédsko, Francie, Slovinsko, Ukrajina, Velká Británie a Itálie.
Zvažují účast: Papež Lev XIV. a ruský prezident Vladimir Putin
Zdroj: Financial Times, Associated Press
Pozvání už dostali například papež Lev XIV., ruský prezident Vladimir Putin, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Jsou v ní některé kontroverzní osobnosti, ale jsou to lidé, kteří dokážou věci dotáhnout do konce; lidé, kteří mají obrovský vliv,“ prohlásil Donald Trump.
Kdo členství odmítl? Ukrajinská strana již reagovala prohlášením, že je pro ni nepředstavitelné zasedat v radě, jejíž součástí by byl i ruský prezident Vladimir Putin – muž, který v roce 2022 rozpoutal vojenskou invazi na Ukrajinu.
Doživotní předseda Donald Trump a exkluzivní členství
Uniklé návrhy charty naznačují, že Trump bude předsedou tak dlouho, jak sám uzná za vhodné, a bude mít téměř neomezené pravomoci. Bude moci například sám vybrat svého nástupce.
Trump jako předseda má výhradní právo schvalovat nové členy rady, disponuje „konečnou autoritou“ ve všech sporech a může vyloučit členy – včetně, teoreticky, svého nástupce v úřadu prezidenta USA – pokud proti tomu nevystoupí dvoutřetinová většina rady, píše deník Financial Times.
Mandát členů v radě bude trvat tři roky. To se ale nevztahuje na státy, které si zakoupí exkluzivní členství za více než jednu miliardu dolarů.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Češi obezitu vnímají jako nemoc. Mnozí ale nevědí, kde hledat odbornou pomoc
S nadváhou nebo obezitou se potýká velká část populace a problém se stále častěji objevuje i u dětí.
Politolog řekl o Kupkovi slova, která ho nepotěší. Šéf ODS se hájí stínovou vládou
Předseda ODS Martin Kupka se ocitá pod tlakem, sotva převzal v lednu vedení strany. Preference ODS stagnují, někteří komentátoři ho kritizují, a do toho STAN Víta Rakušana už možná Kupku dokonce poráží. Ten proto hledá způsoby, jak propadu ODS zabránit. „Jsem rád, že komentátoři nastavují nějakou laťku, snažím se být co nejaktivnější,“ reaguje na výtky. A v pondělí představuje svou stínovou vládu.
ŽIVĚ Ceny ropy kvůli eskalaci války na Blízkém východě stouply nad 100 dolarů
Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.
„Moc skrytá za hábitem“. Kdo je nový duchovní vůdce Íránu?
Íránské Shromáždění znalců vybralo jako nového nejvyššího duchovního vůdce Íránu Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého Alího Chameneího. V neděli o tom informovaly tiskové agentury s odkazem na íránská státní média. Předchozí duchovní vůdce zemřel v první den americko-izraelských úderů na Írán v sobotu 28. února. Věrnost novému ajatolláhovi už přísahaly íránské revoluční gardy i armáda.
ŽIVĚ Do Prahy se repatriačním letem z Rijádu vrátilo 180 Čechů
Do Prahy se v pondělí krátce před 07:00 vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, kterým ze saúdskoarabského Rijádu přicestovalo 180 Čechů. V noci přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, řekla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková.