


Americký prezident Donald Trump má další cíl: komunistický režim na Kubě. V posledních týdnech vyvíjí Washington na Havanu stále větší tlak. Trumpova administrativa se navíc pokouší Kubu úplně odstřihnout od dodávek ropy. Podle některých odhadů tak má tamní režim zásoby paliva maximálně na dva týdny.

„Víte, (Kuba, pozn. red.) dostávala peníze od Venezuely, dostávala ropu od Venezuely, ale teď už nedostává nic,“ tvrdil minulý týden Donald Trump, podle kterého Kuba „brzy zkrachuje“.
O dva dny později Bílý dům na svých stránkách uvedl, že komunistický režim na Kubě představuje zásadní riziko pro bezpečnost Spojených států. Podle něj totiž Kubánci podporují „nepřátelské státy a poskytují jim své vojenské a zpravodajské kapacity“.
To se podle Bílého domu týká také Ruska. „Kuba hostí největší zahraniční zařízení Ruska“, kterým Moskva špehuje území Spojených států, píše Bílý dům. Toto je jeden z oficiálních důvodů, proč se Donald Trump rozhodl v posledních týdnech výrazně zesílit tlak na ostrov.
Tlakem na Venezuelu připravili Američané kubánský režim o jeho největšího spojence v regionu. Díky blízkým vztahům obou zemí měla Kuba v posledních desetiletích stabilní zásobu levné ropy.
V posledních měsících dodává Havaně omezené množství ropy Mexiko. I to je ale v tuto chvíli pod silným americkým tlakem, aby s dodávkami přestalo. Washington se tím snaží vytvořit takové podmínky, které by kubánský režim donutily k dohodě, nebo ho rovnou zničily.

Další možností je námořní blokáda, která by znemožnila jakékoliv dodávky ropy. Takový krok podle deníku Politico podporuje americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jiní členové administrativy tento krok naopak odmítají, protože by mohl způsobit humanitární krizi.
Podle analytické společnosti Kpler zbývá Kubě ropa na 15 až 20 dní. Pokud se dodávky neobnoví, může ostrov čelit prudkému omezení přídělů pohonných hmot, přičemž velká část země již nyní trpí téměř každodenními výpadky elektřiny, píše deník Financial Times.
Podle analytiků z Kpleru dostala Kuba letos (k lednu 2026) pouze 84 900 barelů ropy, a to z jediné mexické dodávky z devátého ledna. To vychází přibližně na tři tisíce barelů denně, což představuje obrovský pokles oproti průměrným 37 tisícům barelům denně, které měla Kuba k dispozici v roce 2025.
„Můžeme říci, že Kuba vydrží 15 až 20 dní,“ pokud se lednová dodávka připočte k odhadovaným 460 tisícům barelům, které má stát ve strategických zásobách, uvedla Victoria Grabenwögerová ze společnosti Kpler.
Zatím lze jen těžko předvídat, jaké další kroky plánuje Trumpova administrativa. Podle serveru Politico je však svržení komunistické vlády na Kubě, která je u moci od revoluce v roce 1959, pro americkou administrativu „na 100 procent“ prioritou roku 2026.



Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Vyplývá to z informací na webu sněmovny. Podepsaný rozpočet začne platit den po svém zveřejnění ve Sbírce zákonů. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.



Rusko se v sobotu nezúčastní jednání o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války, uvedl v pátek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o den dříve vyzval k ukončení pauzy v rozhovorech a sdělil, že ukrajinští vyjednavači jsou na cestě do Spojených států, kde by se měla v sobotu uskutečnit určitá jednání. Podle Peskova půjde o bilaterální schůzku Ukrajiny a USA.



Trhněte si nohou, vzkazuje Kreml. Evropským emisarům, ale i vlastním lidem. „Fuck off“ si měli vyslechnout vyslanci francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kteří přijeli do Moskvy přesvědčit Rusy, aby Evropané byli také součástí vyjednávání o míru na Ukrajině. Putinův zahraniční poradce jim měl vulgárně sdělit, že Rusko nemá zájem.



Návštěva australského premiéra Anthonyho Albanese v mešitě Lakemba vyústila v hlasitý protest části věřících. Albanese mluví o reakci na zákaz extremistické skupiny Hizb ut-Tahrir. Kritici však jako hlavní důvod zmiňují australský postoj ke konfliktům v Gaze a Libanonu.



Švýcarsko ve shodě se svou neutralitou neumožní nyní žádný vývoz zbraní do Spojených států, které jsou zapojeny do válečného konfliktu proti Íránu. V pátek to v prohlášení oznámila vláda alpské konfederace. Poznamenala, že licence pro vývoz zbraní do Izraele již několik let Švýcarsko nevydalo. Totéž platí pro Írán, dodalo prohlášení švýcarské vlády.